Spotřebitelské úvěry a jejich poskytovatelé


Spotřebitelským úvěrem se obecně rozumí účelové či bezúčelové poskytnutí finančních prostředků bankou, nebankovní institucí či osobou s živnostenským oprávněním klientovi – fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Spotřebitelské úvěry jsou určeny především k financování nákupu zboží, služeb, případně k získání hotovosti. Účelem spotřebitelského úvěru je tedy financování nepodnikatelských potřeb fyzických osob. Existuje také spotřebitelský úvěr na bydlení, který je zajištěný nemovitou věcí a je účelové určený k nabytí, výstavbě, změně a podobným účelům týkající se nemovité věci. Klient může také dostat úvěr neúčelový a se získanými prostředky může nakládat jakkoli.

Hlavním nákladem pro klienta je v případě spotřebitelského úvěru úroková sazba, kterou platí poskytovateli za poskytnutí prostředků. Samotná úroková sazba však není jediným nákladem. Kompletní přehled o celkové nákladovosti úvěru poskytuje tzv. ukazatel roční procentní sazby nákladů neboli RPSN. Srovnávat jednotlivé úvěry jen podle úrokové sazby je poměrně nepřesné. Objektivní srovnání získáme až po použití RPSN. Základními vstupními parametry pro stanovení RPSN je výše úvěru, termín poskytnutí úvěru, informace o výši jednotlivých splátek, poplatků a všech dalších plateb. Dále informace o lhůtě splatnosti každé splátky, každého poplatku a dalších plateb.

Od 1. ledna 2012 je podmínkou soustavného poskytování spotřebitelských úvěrů jako živnostenské činnosti koncese k provozování živnosti vázané. Spolehlivé poskytovatele spotřebitelských úvěrů respektující zákon je třeba hledat mezi těmi, kteří působí na trhu otevřeně, poskytují všechny náležité informace o jejich identitě i o nabízeném produktu v sídle a pobočkách, u zprostředkovatelů i na webových stránkách, jsou náležitě kapitálově vybaveny a odpovědně posuzují schopnost žadatele splácet úvěr, a to i v zájmu žadatele, k předcházení jeho předlužení. S tím také souvisí nový zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v platnost 1. prosince 2016. Ten posiluje postavení spotřebitelů na finančním trhu a naopak zvyšuje odpovědnost poskytovatelů úvěrů.

Poskytovatelé úvěrů mají například nově povinnost dostatečně prověřit, zda žadatel o půjčku bude schopen úvěr řádně splácet. Pokud schopnost splácet nebude řádně prověřena, bude smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel bude muset jistinu dluhu z této neplatné smlouvy splatit podle svých možností, ale nebude muset platit žádné úroky. Již zaplacené úroky mu budou vráceny zpět. Problémem ale je, že zákon přesně nestanovuje jaké je dostatečné posouzení bonity klienta. Situace tak může vyústit k přehnané opatrnosti úvěrových společností a ke zvýšenému počtu soudních sporů. Rozhodně existuje celá řada klientů, kteří by se rádi vyhnuli placení úroků, smluvních pokut a všech dalších nákladů díky tomu, že je poskytovatel úvěru nedostatečně prověřil.

Cílovou skupinou spotřebitelských úvěrů jsou tedy domácnosti. Majoritním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v České republice jsou banky (ze všech úvěrů na spotřebu čerpají v současnosti domácnosti více než 80 % od bank) ale mohou je poskytovat i nebankovní společnosti. Výhoda nebankovních společností tkví často v nižších požadavcích na poskytnutí úvěru avšak za cenu vyšších nákladů. Spotřebitelským úvěrem je ale také například nákup zboží na splátky a jeho poskytovatelem se tak stává prodejce zboží či společnost, která prodej na splátky umožnila.

Graf: Struktura úvěrů na spotřebu domácností dle poskytovatele


Zdroj dat: ČNB

Pro komerční banky přitom tvoří spotřebitelské úvěry v současnosti jen zhruba 6,2 % z celkových úvěrů a pohledávek. Spotřebitelské úvěry na nemovitosti pak tvoří jen 1,25 % ze všech úvěrů bank. Naopak největší část z úvěrového portfolia bank tvoří hypoteční úvěry (32,88 %) a investiční úvěry (26,41 %).

Graf: Podíl spotřebních úvěrů na úvěrovém portfoliu komerčních bank


Zdroj dat: ČNB

Je zřejmé, že během období od roku 2005 získaly banky na trhu spotřebitelských úvěrů mnohem větší podíl. Z původních přibližně 50 % až na současných zhruba 82 %. Je to způsobeno několika faktory. Banky jsou mnohem větší instituce s mnohonásobně větší kapitálovou vybaveností a často jsou schopny nabídnout klientovi lepší podmínky úvěru s nižší nákladovostí. Někteří dříve nebankovní poskytovatelé úvěrů se také mohou za určitých podmínek transformovat na plnohodnotnou bankovní instituci, jako v případě společnosti Cetelem v polovině roku 2015, jak je v grafu jasně patrné.

Nejvíce spotřebitelských úvěrů poskytuje největší česká banka Česká spořitelna přibližně 63 miliard korun, která tak s velkým náskokem drží prvenství. Podobně velká ČSOB má v tomto segmentu pouze 20 miliard a Komerční banka zhruba 24 miliard korun. Nebankovních subjektů je na trhu spotřebitelských úvěrů mnohem více, dříve mezi 50 a 60 tisíci. Nový zákon o spotřebitelském úvěru s přísnějšími kritérii však tento počet značně redukuje a mnoho subjektů ukončuje svoji činnost. Ve výsledku pravděpodobně na trhu zbydou jen řádově nižší jednotky tisíc poskytovatelů mimo banky.

Tabulka: Největší nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů


Zdroj dat: VZ jednotlivých společností

Největším a nejznámějším nebankovním poskytovatelem je společnost Home Credit patřící do skupiny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Druhým největším je společnost Essox, ve které má podíl zhruba 51 % Komerční banka. Tato společnost se v loňském roce proslavila soudním sporem s klientem, který přestal splácet půjčku na auto. Klient však přešel do protiútoku a využil toho, že smlouvy Essoxu z let 2011 až 2013 obsahovaly špatně vypočítané RPSN. Takové pochybení zákon striktně sankcionuje tím, že pokládá spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou. Ta se v době sjednání smlouvy pohybovala již na svém minimu, tzv. technické nule 0,05 %. Úrok sjednaný ve smlouvě přitom byl zhruba 25 %. To může vést k dalším žalobám a klienti mohou získat v případě úspěšné žaloby drtivou většinu zaplacených úroků zpět.
Nejlepší období zažívají tradičně poskytovatelé úvěrů v období okolo Vánoc, respektive každoročně od listopadu, kdy začínají vánoční nákupy, až do konce ledna, kdy se koná většina povánočních výprodejů. Na 25. listopadu loni také připadl tzv. černý pátek, který je spojen s velkými slevami na zboží v obchodech. Každoročně se zvyšuje jak zájem o úvěry tak průměrná výše úvěru. Například v případě společnosti Fair Credit činil průměrný úvěr letos 8100 Kč, zatímco loni to bylo 7800 Kč a 6500 Kč v roce 2014. V případě společnosti Profi Credit vzrostl počet žádostí o půjčku meziročně téměř o 10 % a průměrná vyplacená částka se u předvánočních půjček proti loňsku zvýšila o čtvrtinu. Loňské Vánoce byly pro banky a úvěrové společnosti štědré také díky dobré kondici české ekonomiky, velmi nízké nezaměstnanosti a pozitivním očekávání domácností ohledně budoucího vývoje. Na druhou stranu jsou v ekonomice velmi nízké úrokové sazby, které poskytovatelům úvěrů snižují úrokové výnosy. U spotřebitelských úvěrů se v současnosti pohybuje v průměru lehce nad 10 %.

Graf: Vývoj úrokové sazby spotřebitelských úvěrů


Zdroj dat: ČNB

Vyšší zájem o spotřebitelské úvěry s koncem roku hlásí vedle úvěrových společností také bankovní domy. Někde stoupl objem poskytnutých půjček během listopadu meziročně i o desítky procent. Prohlubuje se tak celoroční trend, kdy se objem spotřebitelských půjček podle statistik ČNB zvyšoval meziročně zhruba o sedm procent. Celkově dlužily domácnosti na všech úvěrech ke konci roku bankám zhruba 1,45 bilionu korun, což je o přibližně 100 miliard korun meziročně více. Nefinanční podniky dlužily ke konci roku bankám přibližně 1,25 bilionu korun. Meziročně tak jejich dluh vzrostl o více než 105 miliard korun. Pozitivní je, že v posledních letech také klesá podíl nesplácených úvěrů a český finanční sektor je tak v poměrně dobré kondici.

Graf: Podíl nesplácených úvěrů


Zdroj dat: ČNB