Půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky


Na podzim letošního roku, konkrétně 20. a 21. října, se uskuteční jedny z nejdůležitějších voleb, a to do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Do voleb tak zbývá necelý půl rok. Podle dubnového průzkumu stranických preferencí agentury STEM je opozice v tuto chvíli slabá, vládní koalice by získala silnou ústavní většinu: celkem 140 mandátů. S přehledem vede v preferencích hnutí ANO s 20 %. Mezi potenciálními voliči tak zůstává pozice ANO poměrně stabilní. Na druhém místě je v preferencích stále ČSSD s 13 %. Na třetím místě, stejně jako v posledních volbách v roce 2013, se drží KSČM s 10 %. Čtvrté místo obsadily strany ODS a KDU-ČSL s 5 %. TOP 09 stejně jako Piráty preferují 4 % dotázaných. Pětina dotázaných odpověděla, že zatím neví, koho by volilo, a 5 % by nevolilo nikoho. Letošní volby budou unikátní v tom, že poprvé budou výdaje na kampaň omezeny, a to maximálně 90 milionů korun za každou stranu. To nahrává finančně slabším stranám a naopak limituje možnosti miliardáře Babiše a jeho hnutí ANO.

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002

Volby v roce 2002 proběhly v pátek a sobotu 14. respektive 15. června. O přízeň voličů soupeřilo 29 stran a hnutí. Nakonec zvítězila ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly, která následně sestavila vládu v koalici s KDU-ČSL a US-DEU.

Tabulka: Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny PČR 14. a 15. června 2002





Volby s poměrně výrazným náskokem vyhrála ČSSD, která tak mohla sestavit vládu s koalicí KDU-ČSL a US/DEU, která se umístila na pomyslném posledním místě postupujícím do sněmovny. ODS i KSČM tak zůstali v opozici. Stalo se tak i přesto, že v předvolebních průzkumech stranických preferencí agentury STEM půlroku před volbami byla ČSSD až na třetím místě.



Nejvíce preferovaná koalice mezi KDU-ČSL a US/DEU dokonce skončila ve volbách na posledním místě. Mírně si ve volbách oproti průzkumu polepšila ODS i komunisté. Měsíc před volbami, v květnu 2002, si dle průzkumu stranických preferencí ODS i ČSSD značně polepšily. Přesto i měsíc před volbami průzkum neodpovídal výsledku voleb.



Volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006

Následující volby do Poslanecké sněmovny PČR se konaly v pátek a sobotu 2. a 3. června 2006. Výrazně si ve volbách polepšila ODS, která tentokrát pod vedením Mirka Topolánka zvítězila. Nově do Poslanecké sněmovny PČR postoupila také SZ se ziskem 6,29 % hlasů a 6 mandátů.

Tabulka: Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny PČR 2. a 3. června 2006



Výsledek ale dopadl patem. Obě vzniklé koalice ODS, KDU-ČSL se SZ proti ČSSD s KSČM, získaly po 100 mandantech. Nastala tak vládní krize provázena neúspěšnými vyjednáváními trvající až do ledna roku 2007, kdy se vládě Mirka Topolánka podařilo získat důvěru Poslanecké sněmovny PČR.

V případě těchto voleb se ale oba průzkumy stranických preferencí agentury STEM, a to jak půl roku, tak měsíc před volbami, ukázaly jako velice přesně odpovídající skutečnému výsledku. Volební průzkum v prosinci 2005 odhadl výsledné pořadí stran naprosto přesně, měsíc před volbami, tedy v květnu 2006, předpověděl chybně pouze umístění SZ a KDU-ČSL.





Na rozdíl od předchozích voleb tak tentokrát průzkumy odpovídaly skutečnému výsledku a volby v roce 2006 tak v podstatě dopadly dle očekávání.

Volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010

Poté co předchozí volby v roce 2006 dopadly patem a vládě Mirka Topolánka se podařilo získat důvěru Poslanecké sněmovny PČR až v lednu 2007, se opozice v čele s ČSSD a Jiřím Paroubkem několikrát pokusila vládu sesadit. Nakonec se to opozici podařilo až na pátý pokus a v březnu roku 2009 byla vládě vyslovena nedůvěra. Po jednání došlo k dohodě mezi ODS, ČSSD a Stranou zelených na úřednické vládě v čele s Janem Fischerem. Ta měla vládnout až do předčasných voleb plánovaných na pátek a sobotu 9. a 10. října 2009. Tyto předčasné volby však byly zrušeny a volby se následně uskutečnily až 28. a 29. května v roce 2010. V těchto volbách se do Poslanecké sněmovny PČR dostalo 5 stran. KDU-ČSL tentokrát nepřekročila hranici 5 % a poprvé v historii zůstala pod hranicí vstupu do Poslanecké sněmovny PČR.

Tabulka: Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny PČR 28. a 29. května 2010





Na výsledek voleb reagovalo několik lídrů stran rezignací. Rezignoval tehdejší předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, dále rezignovalo na svoje funkce vedení Strany zelených v čele s Ondřejem Liškou a odchod z vedení strany SPOZ ohlásil v té době také současný prezident Miloš Zeman. Svoji rezignaci oznámil také Jiří Paroubek, do té doby předseda vítězné strany ČSSD. Po jeho odstoupení se za stranu vyjadřoval Bohuslav Sobotka. Přestože ČSSD získala nejvíce hlasů, nedosahovala sama, ani společně s KSČM, dostatku mandátů. Ostatní postupující strany ODS, TOP 09 a Věci Veřejné získaly dohromady 118 mandátů.

Sobotka po prezidentovi požadoval, aby vítězná ČSSD byla v souladu se zvyklostmi pověřena jednáním o sestavení vlády. Podobný názor vyjádřil i tehdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, Radek John z VV a Vojtěch Filip z KSČM. Petr Nečas z ODS naopak zastával názor, že by jednáním o sestavení vlády měl být pověřen on. Tehdejší prezident Václav Klaus již hned po volbách prohlašoval, že není dle jeho názoru jiná možnost než koalice tří stran s většinou 118 mandátů. Nakonec v červnu 2010 pověřil sestavením vlády Petra Nečase a později téhož měsíce ho jmenoval i novým předsedou vlády. V důsledku politické krize a vnitrostranických sporů ve VV ohlásila 17. dubna 2012 místopředsedkyně vlády Karolína Peak odchod z VV a založení nové politické strany. Následně odchod potvrdili i oba zbývající ministři za VV Pavel Dobeš a Kamil Jankovský a 4 z 21 poslanců této strany. Nečas v té době vypověděl koaliční smlouvu s VV. Karolína Peak následně v květnu založila stranu LIDEM, která se stala součástí vládní koalice.

Předvolební průzkumy stranických preferencí v tomto případě odpovídaly výsledkům voleb jen částečně. Půl roku před volbami, tedy v listopadu 2009, byly voličské preference poměrně odpovídající výsledku voleb v případě ČSSD a ODS, naopak u KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a VV se výsledek značně lišil od průzkumu.



Měsíc před volbami, tedy v dubnu 2010, se náskok ČSSD nad ODS značně zvýšil. Naopak TOP 09 začala dotahovat náskok KSČM, přičemž nakonec ve volbách dopadla lépe. Populárnější dle průzkumu byly také VV oproti KDU-ČSL.



Průzkumy stranických preferencí před volbami v roce 2010 tak výsledek voleb z části ukázaly správně, v něčem však volby dopadly rozdílně.

Volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013

Vláda Petra Nečase byla předčasně ukončena v červnu 2013 politickou aférou označovanou jako kauza Nagyová. Jednou ze zadržených v této kauze byla Jana Nagyová, nyní již Nečasová, tehdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky. Dalšími zatčenými byli poslanec Ivan Fuks, Petr Tluchoř, Roman Boček, Milan Kovanda, Ondrej Páleník nebo Lubomír Poul. Všichni byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Petr Nečas tak v reakci na tuto aféru podal 17. června demisi a rezignoval na post předsedy ODS.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM, se dohodla na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové. Prezident Miloš Zeman však v červnu 2013 jmenoval premiérem bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka. Jeho vláda byla následně 10. července jmenována. Následně došlo k několika pokusům o rozpuštění sněmovny. V pátek 16. srpna byla svolána mimořádná schůze, která byla ale hned rozpuštěna a hlasovalo se až 20. srpna. Návrh na rozpuštění byl nakonec schválen, pro hlasovalo 140 poslanců především z ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV. Následně Miloš Zeman sdělil, že hodlá vyhlásit předčasné volby na 25. a 26. 2013, a tak se také stalo.

Předčasné volby 2013 vyhrála ČSSD se ziskem zhruba pětiny hlasů, druhé se poměrně překvapivě umístilo hnutí ANO 2011. Dále se do sněmovny dostaly strany KSČM, TOP 09, ODS, opět KDU-ČSL a poprvé Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Ve sněmovně tak ČSSD získalo 50 mandátů, ANO 47, KSČM 33, TOP 09 celkem 26, ODS 16 a Úsvit stejně KDU-ČSL shodně po 14. Z povolebních jednání vznikla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, která měla většinu 111 poslanců. Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky 28. ledna 2014. Sněmovna následně vyjádřila důvěru vládě 18. února 2014.

Tabulka: Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny PČR 25. 26. října 2013





Dle předvolebních průzkumů stranických preferencí nejvíce ve volbách překvapilo hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. V průzkum půl roku před volbami, tedy v dubnu 2013, preferovali hnutí ANO jen 0,5 % dotázaných. Nejpopulárnější v té době byla ČSSD. V tomto průzkumu bylo také téměř 20 % oslovených potenciálních voličů nerozhodnuto. Oproti minulým průzkumům značně velká část.



Měsíc před volbami, tedy v září 2013, již získávalo hnutí ANO na popularitě. Stále dosahovalo jen něco málo přes 5 % preferencí. Ve volbách ale nakonec získalo téměř 19 %. Z průzkumu je patrné, že popularita ODS dále klesala a přibývalo lidí, kteří nebyli rozhodnutí nebo nechtěli volit ani jednu ze stran.