Pražská akciová burza investory netáhne. A to je škoda.


Pražská burza v posledních letech investory příliš neláká. Tedy alespoň co se akcií týče. A není divu. Podíváme-li se na graf pražského akciového indexu PX za posledních deset let, příliš nás jeho vývoj po finanční krizi nenadchne. Cenový index PX ztrácí za posledních deset let přibližně 40 %. Až pokud připočítáme vyplacené dividendy (index PXTR) dostáváme se na přibližně na nulu (respektive na -4,04 %). Za posledních deset let tedy investor na pražské burze nevydělal ani korunu, pokud investoval do indexu a nikoliv pouze do jednotlivých akcií.



Klesající zájem investorů o české akcie

Nezájem investorů o pražskou burzu je vidět i na klesajících objemech akciových obchodů. Zatímco v roce 2007 investoři zobchodovaly majetkové cenné papíry na BCPP v objemu přesahujícím jeden bilion českých korun, v minulém roce to bylo o přibližně 80 % méně. Menší zájem byl loni také o dluhové cenné papíry. Jejich objemy se však v posledních deseti letech stále drží v pásmu mezi 400 a 600 miliardami korun. Většinu z toho tvoří zájem o státní dluhopisy České republiky.

Jistou nadějí na zlepšení situace byl primární úpis akcií Monety Money Bank. Ta se hned v prvním roce svého obchodování stala jednou z nejobchodovanějších emisí. A to i přes fakt, že byly její akcie na burzu uvedeny až v průběhu května. Celkově však ani Moneta propad objemu obchodů v minulém roce nezastavila.



Hlavní roli hrají v Česku finance

Vývoj i ocenění indexu PX je do velké míry dáno jeho specifickým složením. Nejedná se o index desítek nebo stovek společností, ale pouze 13. Více než 60 procent celého indexu zaujímají pouze 3 společnosti (Erste, ČEZ a Komerční banka). Pět společností s největší váhou pak tvoří 80 % indexu. Vývoj českého akciového trhu tak do velké míry závisí právě na těchto společnostech. Ze 60 % ovlivňuje vývoj indexu výkonnost firem ze sektoru financí. Druhým nejvýznamnějším sektorem jsou pak utility (22 %). Zbylé sektory jsou pak co do vlivu na celkový index relativně nevýznamné. Pražská burza například vůbec neobsahuje společnosti ze sektorů zdravotnictví nebo informačních technologií. Právě tyto společnosti však patří na zahraničních burzách mezi ty nejvýznamnější hráče, kteří významným způsobem ovlivňují vývoj na globálních akciových trzích.

Zajímavé ocenění a vysoký dividendový výnos

Vzhledem k ne příliš přesvědčivým výsledkům v posledních letech jsou ale akcie společností na pražské burze v mnoha ohledech relativně levné. Zatímco americké nebo evropské akcie se v současné době obchodují za více než dvacetinásobek zisků, pražský akciový index dosahuje hodnot ukazatele P/E pouze 12. V indexu pak najdeme i společnosti, jejichž tržní hodnota je aktuálně nižší než jejich účetní hodnota.

Relativně zajímavé jsou společnosti na pražském burzovním parketu také co se týče výše vyplácených dividend. Zatímco ve vyspělých západních zemích se průměrně investor dočká dividendového výnosu kolem 2 až 3 procent, Praha v tomto ohledu aktuálně vyplácí relativně slušných 5,35 %. Pro investory, kteří touží kromě kapitálového výnosu také po tom důchodovém, jsou nejzajímavější společnosti jako ČEZ (dividendový výnos 9,31 %), Philip Morris ČR (7,07 %), Komerční banka (7,02 %) nebo O2 Czech Republic (5,93 %).

Jeden z mála úspěšných pražských příběhů – Pegas Nonwovens

I přesto, že české akcie v posledních letech nemají výraznější směr, najdeme i v Praze úspěšné příběhy. Příkladem může být Pegas Nonwovens. Nejedná se sice o společnost s velkým významem (s tržní kapitalizací pouze 7 miliard tvoří váhu v indexu PX pouze 2,08 %), podobný vývoj však budeme u jiných společností na pražské burze hledat jen obtížně.

Společnost Pegas Nonwovens je jedním z předních světových výrobců netkaných textilií používaných zejména na trhu osobních hygienických výrobků. Pegas dodává svým zákazníkům textilie na bázi polypropylenu a polyetylenu převážně pro účely výroby jednorázových hygienických produktů jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a dámské hygienické výrobky a dále, v menší míře, do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací.

Z finančního hlediska společnost PEGAS vykazuje velmi dobré výsledky. Za růst tržeb je odpovědná zejména nová výrobní linka v Egyptě, spuštěná v roce 2013, která znamenala navýšení celkové výrobní kapacity o přibližně 20 000 tun ročně. Začátkem 3. čtvrtletí 2017 by měla být spuštěna další nová výrobní linka, jejíž výrobní kapacita bude 10 000 tun ročně. Tím se kapacita celé Skupiny zvýší o 9 % na 120 000 tun ročně. Společnost tak plní svůj strategický cíl být jedním ze světových technologických leaderů v segmentu netkaných textilií.