Čistka v v Saúdské Arábii


V Saúdské Arábii zahájil na začátku listopadu činnost protikorupční výbor na základě iniciativy korunního prince Muhammada bin Salmana (často označovaného zkráceně MBS). Nový orgán má právo vyšetřovat, zatýkat, zakazovat cestování, zmrazovat účty a portfolia, sledovat finanční toky a aktiva jednotlivců zapojených do korupčních praktik. Ještě ten den začala série zatýkání. Protikorupční čistka, která vyústila v zadržení jedenácti princů a několika desítek současných i bývalých ministrů, se nevyhnula ani královské rodině. Mezi zadrženými je princ Al-Waleed bin Talal a šéf saúdské Národní gardy princ Mutaib bin Abdullah.

Princ a miliardář bin Talal je synovec krále Abdallaha a vnuk krále Adb al-Azíza. Je vlastníkem investiční společnosti Kingdom Holding a jeho jmění odhaduje Forbes na zhruba 18 miliard dolarů, což jej řadí okolo 50. místa nejbohatších lidí. Investoval mimo jiné do společností Apple, Twitter či hotelového řetězce Four Seasons. Je také jedním ze zastánců posilování ženských práv ve velmi konzervativní islámské zemi. Mutaib bin Abdullah je přímým členem královské rodiny a šéfem Národní gardy, která čítá zhruba 260 000 mužů a jde vlastně o jakousi armádu. Podle některých informací byl považován za jednoho z možných budoucích kandidátů na trůn a soupeře korunního prince bin Salmana.
V rámci další vlny zatýkání byly zadrženy další významné osoby. Stejně jako v předchozím případě jsou mezi nimi vysocí političtí představitelé i podnikatelé. V další vlně byli vlně zatčení například lidé z okruhu zesnulého korunního prince a bývalého ministra obrany prince Sultána bin Abdal Azíze.

Ten byl bratrem krále Salmána a korunním princem byl od roku 2005 až do 2011, kdy zemřel. Mezi těmi, kdo mají zmrazená konta, je i vnuk zakladatele země krále Abdal Azíze a synovec současného krále Salmána princ Mohamed bin Najíf a jeho příbuzní, ten byl v minulosti korunním princem i ministrem vnitra. Přestože mnoho občanů Saúdské Arábie zatýkání vítá jako vypořádání se se zloději, kteří kradli ze státních peněz, a čistku nepřímo schválil i americký prezident Donald Trump, objevují se obavy z možného dopadu na již poměrně nepřehlednou politiku Arábie. Celkově bylo nakonec zadrženo přes 500 lidí a zmrazeno na 1 200 bankovních kont v hodnotě 25 miliard dolarů. Poněkud podezřele může působit také havárie vrtulníku den po první vlně zatýkání. Při této havárii zemřel princ Mansúr bin Mukrin, což byl syn bývalého korunního prince Murkrina, jednoho z dalších potenciálních oponentů MBS při boji o trůn. Příčina havárie nebyla vysvětlena. Během zatýkání však byl vyhlášen zákaz letů soukromých vrtůlníků.

Těžko si představit rychlejší raketový vzestup než který zažívá právě MBS. Do politiky vstoupil v roce 2009 jako poradce svého otce, který tehdy působil jako guvernér Rijádské provincie. Když jeho otec Salmán bin Abd al-Azíz nastoupil v roce 2015 na Saúdský trůn. Posunul se MBS v hierarchii na zástupce korunního prince. Jeho pole působnosti se neustále rozšiřovalo. Dostal na starost ministerstvo obrany, ropný gigant Saudi Aramco či třeba ekonomický rozvoj země. To vyústilo v ambiciózní plán s názvem Saudi Vision 2030, který má do roku 2030 snížit závislost Saúdské Arábie na příjmech z prodeje ropy. Díky jeho široké škále působnosti se mu přezdívá „Mr. Everything“. Zatím největší skok v jeho kariéře bylo v červnu, kdy jej král jmenoval korunním prince. A to i za situace, kdy stále ještě žije několik králových mladších bratrů, kteří by v pokrevní linii byli před MBS. Tímto jmenováním byl odvolán bývalý korunní princ bin Najíf také z pozice ministra vnitra a MBS dostal pod svůj dohled další pole působnosti.

MBS se před veřejností nyní prezentuje jako odpůrce konzervativního islámu. V září například oznámil, že ruší nařízení, které zakazovalo ženám řídit auto. Od příštího roku budou pro ženy přístupné také tři stadiony v Džiddě, Dammámu a Rijádu, kde budou moci ve společnosti svých rodin navštěvovat sportovní klání. Zatím měly ženy pouze výjimku na zářiové oslavy založení státu. Sám MBS prohlásil, že chce, aby se Saúdská Arábie vrátila pouze k islámu, který je otevřený a tolerantní vůči celému světu a jiným náboženstvím. Dále odsoudil náboženským extrémismus, který je potřeba vymýtit a tak trochu naznačil, že jeho původcem je iránská islámská revoluce z roku 1979, protože se tento model řada zemí včetně Saúdské Arábie snažila okopírovat. Součástí tohoto postoje a také Saudi Vision 2030 je i záměr otevřít zemi turistům. Kvůli tomu budou například vybudovány luxusní střediska na ostrovech v Rudém moři.

Negativní postoj MBS vůči konzervativnímu islámu je ale dle některých odborníků pouhým divadlem pro západní státy. Protože nelze jen tak z roku na rok změnit mentalitu celého národa. Tento proces by trval celá desetiletí a začít by měl především na školách, které zastávají silný konzervativní přístup a vychovávají obyvatele země právě v tomto duchu. Dalším důvodem tohoto postoje může být také záměr, aby s ním a celou zemí obyvatelé západních států začali sympatizovat, což může podpořit například právě nově se rodící turismus v této zemi.
Vlna zatýkání v rámci protikorupční čistky má u veřejnosti velmi pozitivní ohlas. Jenže pro politickou scénu a pro samotného MBS to má mnohem důležitější roli a to především odstraněním možné opozice a nepřátel. Zatýkání se týkalo také členů královské rodiny, kteří by mohli zpochybnit jeho právoplatné následovnictví trůnu, protože jsou v rodové linii před ním. Existují spekulace, že král údajně trpí demencí, čehož hojně zneužívá právě MBS a v podstatě již nyní řídí celou zemi on sám. Dle politických odborníků na Střední východ by král takovou čistku v rámci rodiny sám neschválil. Je také pravděpodobné, že bude MBS jmenován králem v poměrně krátkodobém horizontu. Místo strategie, aby MBS hledal spojence pro svou politiku a reformy, evidentně volí přístup pevné ruky a nebojí se odstranit možnou opozici a protivníky silou, aby dostal pod svou kontrolu všechny státní složky a úřady.

I když se může zdát, že je MBS velice schopným a své megalomanské a ambiciózní plány jistě dotáhne do konce, má za svou krátkou kariéru za sebou již pár poměrně vážných přešlapů. Prvním příkladem může být jemenský konflikt. Kdy jako nově jmenovaný ministr obrany na jaře roku 2015 vedl arabskou koalici, která se rozhodla vojensky zasáhnout do jemenského konfliktu. Záminka byla samozřejmě ta, že šíitské hnutí Hútíů podporuje Saúdskou Arábií tolika nenáviděný Írán. Místo slibovaného rychlého konce se počet mrtvých blíží 15 000 a řešení konfliktu je v nedohlednu. Dalším přešlapem iniciovaným MBS byla červnová blokáda Kataru. Důvodem byla údajná podporu terorismu. Účelem však bylo odříznutí Kataru od styků s Íránem. Katar měl splnit 13 podmínek, jinak bude blokáda pokračovat. Po několika dnech však tento spor zcela vyšuměl, Katar obnovil své styky s Íránem a Saúdská Arábie si uřízla mezinárodní diplomatickou ostudu.

Počet vládních složek a resortů, které má jeden člen královské rodiny nyní pod kontrolou, je zcela ojedinělý v historii této země. K přihlédnutím k faktu, že se jedná o budoucího krále, který nechal s předstihem odstranit potenciální opozici, je poměrně pravděpodobné, že jsme svědky zrození poměrně silné a zároveň nevypočitatelné diktatury. Vzhledem k nenávisti MBS vůči Íránu a možnostem dalšího ekonomického rozvoje v rámci Saudi Vision 2030 by takhle diktatura mohla být potenciálně nebezpečná pro jakýkoliv další vývoj míru na Středním východě.