Raketový vzestup kryptoměn


Raketový vzestup kryptoměn stále pokračuje a zatím to nevypadá, že by se zastavil či aspoň zpomalil. Kryptoměny jsou nyní snad jedno z nejoblíbenějších témat zpráv a článků nejen odborně zaměřených. To do určité míry také přiživuje jejich růst, protože se to dostává do podvědomí čím dál více širšího spektra obyvatel, které mohou lákat ojediněle vysoké výnosy a rozhodnou se zainvestovat do kryptoměn. Bitcoin přesáhl hranici 10 tisíc dolarů a aktuálně se pohybuje na hodnotách přes 11 tisíc. Celkový objem kryptoměn v oběhu je nyní 337 miliard dolarů, právě jen Bitcoin z toho tvoří přes 188 miliard dolarů. Jak u Bitcoinu, tak u kryptoměn obecně se jedná o více než dvojnásobný nárůst za necelé 2 měsíce. Počet kryptoměn neustále stoupá. Nyní jich je více než 1320 na 7070 trzích.



Že je třeba s kryptoměnami počítat a brát je vážně potvrdily poslední dobou také některé centrální banky či vlády. Objem kryptoměn a jejich vliv již nelze ignorovat, ale ne všechny země se k regulaci staví stejně. Například Čína zakázala získávání financí pomocí primární nabídky mincí (ICO – Initial Coin Offering), což je proces, který se děje při vydávání nových kryptoměn. Je to tedy poprvé, kdy země zakročila proti kryptoměně v rámci celého trhu. Následně Čína zakázala obchodování s kryptoměnami na čínských burzách. Čínská lidová banka v září provedla také zkušební provoz vlastní kryptoměny. Stala by se tak první centrální bankou, která by vydávala vlastní kryptoměnu. Kryptoměny by však měly být nezávislé, což v tomto případě neplatí. Na konci listopadu prohlásil prezident Federální rezervní banky v New Yorku William Dudley, že již i americká centrální banka uvažuje o vytvoření vlastní digitální měny.

V neděli 3. prosince se k těmto zemím přidala poněkud nečekaně také Venezuela. V svém televizním pořadu Neděle s Madurem o tom venezuelský lid informoval prezident Nicolás Maduro. Venezuelská kryptoměna Petro by však měla být výjimečná v tom, že by její hodnota byla kryta venezuelskou ropou, diamanty a zlatem. Účel této kryptoměny je poměrně jednoduchý, obejít sankce uvalené na Venezuelu ze strany USA. V srpnu přijaté sankce například zakazují obchodování s novými emisemi státních dluhopisů či s dluhopisy státní ropné společnosti PDVSA, což Venezuele značně komplikuje obsluhování státního dluhu včetně splátek. Země se nachází na pokraji bankrotu a v indexu ekonomické mizérie obhájila loňské prvenství. Nová měna by mohla Venezuele pomoci nejen obejít sankce. Tragický stav ekonomiky má za následek drastický pokles venezuelského bolívaru. Když se k tomu připočítá astronomická obtížně změřitelná inflace, tak venezuelská měna ztrácí v zemi jakoukoliv hodnotu. Vytvoření nové měny by tak teoreticky mohlo v určitých případech zemi pomoci. Prakticky je však vysoce pravděpodobné, že zůstane pouze u planých řečí, jak už to v případě venezuelského prezidenta bývá zvykem. Ten se veškeré problémy země snaží házet na USA a pokud možno opozici.

Nový rostoucí impuls nabral Bitcoin před víkendem a v neděli. Derivátové burzy CME Group a CBOE Global Markets totiž dostali od americké Komise pro termínové obchodování s komoditami povolení k obchodování s termínovými kontrakty na Bitcoin. V neděli byl zveřejněn termín začátku obchodování. V pondělí 18. prosince se tak poprvé v historii začne na amerických burzách obchodovat s deriváty navázanými na Bitcoin. Samotný Bitcoin je velice volatilní a citlivý na jakékoliv zprávy a tak před víkendem překonal hranici 10 tisíc dolarů a jeho cena dále rostla.

S rostoucí popularitou kryptoměn jsou ale čím dál hlasitější také jejich odpůrci. Takovým nejnovějším a nejvýznamnějším odpůrce se profiloval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Ten volá po úplném zákazu Bitcoinu, protože lidem nepřináší nic užitečného a dle něj je úspěšný jen díky obcházení legislativy a nedostatku dohledu. Dále v rozhovoru pro Bloomberg TV opět prohlásil oblíbenou frázi, že je Bitcoin bublina a že by kontrola digitálních peněz měla zůstat v rukou státu. Je nutno podotknout, že Joseph Stiglitz je řazen ke škole nové keynesiánské ekonomie upřednostňující státní zásahy do ekonomiky před „Neviditelnou rukou trhu“. Čím dál častěji se můžeme setkat s přirovnáním Bitcoinů k tulipánové horečce ze 17. století.

Na začátku listopadu společnost PowerCompare.com.uk provedla výzkum, kde se ukázalo, jaký má Bitcoin vliv na spotřebu energie, což většinu lidí celkem dost překvapilo. Dle serveru Digicomist má tato kryptoměna spotřebu plibližně 30 TWh za rok, což je asi tolik jako celé Slovensko, Irsko, Dánsko či polovina ČR, nebo přibližně 0,13 % světové spotřeby elektřiny. Spotřeba energie na jednu transakci je dle webu přirovnána k provozu běžného domu po dobu 4 týdnů či 200 pracím cyklům. Pro srovnání jedna transakce platebního systému Visa spotřebuje 20 tisíckrát méně elektřiny. Očekává se, že s růstem počtu transakcí poroste také spotřeba energie. Zároveň se ale také budou zvyšovat výpočetní parametry pro těžbu. Bitcoiny se těží a uvolňují do oběhu postupně, ale zároveň se objem uvolněných Bitcoinů snižuje. Jejich počet by se měl zastavit někdy okolo roku 2140, avšak drtivá většina bude vytěžena již v roce 2030. Pokud bude neustále růst jejich cena závratným tempem, bude se vyplácet investovat do výpočetní techniky a tím pádem bude raketově růst i spotřeba energie. Největším těžařem je dle očekávání Čína, která dle odhadů stojí za 80% podílem výkonu celé sítě. Tito těžaři dostávají Bitcoiny jako odměnu za ověřování transakcí, což je výpočetně poměrně náročný úkol, což dává vysoké nároky na techniku a zároveň na spotřebu energie. Díky přehlcené Bitcoinové síti bylo na listopad naplánované další dělení měny. Právě díky velkému objemu transakcí se cely systém zpomaluje a ověření transakce trvá čím dál delší dobu. Toto dělení se však v této komunitě nesetkalo s dostatečnou podporou a bylo pak zrušeno. Upozorňovalo se především na nedostatečná bezpečnostní opatření aktualizace. Jedno dělení Bitcoinu proběhlo již v létě, když vznikla nová měna s názvem Bitcoin Cash, ten mají pod palcem především velcí čínští těžaři. Tento systém je technologicky vyspělejší a rychlejší při větším objemu transakcí.

Letos v květnu přišel s možností platbou Bitcoiny internetový obchod Alza a to i v zahraničních pobočkách. Kromě Bitcoinů je v plánu možnost platit i dalšími měnami jako je například ethereum či litecoin. Obecně lze však říci, že je možnost platby v Bitcoinech či jiných kryptoměnách stále v plenkách. Existují však ale i globálně fungující výjimky. Příspěvky v Bitcoinech či jiných kryptoměnách můžete poslat Wikipedii, či ThePirateBay. Díky kryptoměnám si můžete ať už přímo či nepřímo nakoupit ve Wholefoods (pomocí dárkových karet Gyft), objednat si zpravodajství od Bloombergu, uživatelé Microsoftu si mohou objednávat skrze Xbox a Windows Store. Příznivci pornofilmů mohou za služby zaplatit společnosti Naughty America a na tyto pornofilmy se mohou dívat v domě, který si zakoupili skrze londýnskou franšízu RE/MAX. Pokud budete chtít letět na dovolenou, můžete díky Virgin Galactic známého miliardáře Richarda Bransona nebo si letenku koupit u LOT Polish Aerlines.

Počet možností, kde platit Bitcoiny či jinými kryptoměnami stále roste, avšak mohl by růst rychlejším tempem. Stále pořád tak platí, že většina lidí přicházející s kryptoměnami do styku je bere jen a pouze čistě jako spekulaci s potenciálním vysokým výnosem.