Úvodní slovo

Milí čtenáři a čtenářky,

za poslední týden se vypařilo pár set miliard amerických dolarů z hodnoty několika desítek velmi známých akciových titulů, jako jsou Tesla, PayPal, Meituan, NVIDIA, Snap, Zoom, Twitter, Snowflake nebo Spotify. Už dlouho se hovoří a píše mezi odborníky o tom, že řada těchto technologických titulů je brutálně předražená. I po výrazném propadu zůstává drtivá většina těchto titulů nadále velmi drahá. To, že mnoho těchto titulů během pár dní padne o 15-25 % na hodnotě, ale něco znamená. Není to ojedinělý propad, kde by akcie reagovaly na nějakou konkrétní zprávu spojenou s titulem. Toto je vlna pesimismu, která zasáhla celou jednu filosofii investování do akcií. Já si tedy myslím, že řadě hráčů došlo, že tyto kapitalizace jsou něčím zcela virtuálním, co za sebou nemá přidanou ekonomickou hodnotu. Možná se najdou ti, kteří budou teď tvrdit, že třeba Tesla je ve slevě. Já jsem toho názoru, že ve slevě by byla tak za 20 mld. USD kapitalizace. A ne 540 mld. USD. Zkrátka moc nevěřím tomu, že se tituly budou škrábat snadno nahoru, odkud padly. Víme až příliš dobře, že často jejich cenu vzhůru táhl tzv. FOMO efekt, kdy se bojíte, že vám ujíždí vlak. A v momentě, kdy vidíte, že se vlak občas pro někoho vrátí...Pro důvěryhodnost akciových trhů by bylo mimořádně přínosné, kdyby řada těchto titulů zaznamenala propady někde v úrovni 80 %. Sice by se našlo pár uplakánků, kteří by byli smutní z toho, že nespravedlivě přišli o peníze, ale pro stabilitu a důvěryhodnost finančních trhů je potřeba jasný empirický důkaz o tom, že kasino, tipovačka, zamilování a nebo tupá technická analýza se nevyplácí více než poctivá fundamentální analýza. Tak to vidím já.

Přeji vám úspěšný týden

Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics a Fond českých korporátních dluhopisů SICAV

Zprávy z Česka

Extremismus v ČR je velkou šancí pro ruskou geopolitickou strategii

Poslanec Lubomír Volný poslední týdny vystupuje jako někdo, kdo může ještě poměrně výrazně zahýbat kartami na politické scéně. Muž, kterého řada politických komentátorů stále podceňuje, se zaměřil na doslova nejnižší populistické pudy současnosti. Velice obratně využívá toho, že zde existuje nezanedbatelná skupina lidí, kteří výrazně nesouhlasí s opatřeními proti koronavirové epidemii na našem území. Řada těchto lidí se ocitla v ekonomických potížích. Volný nabízí v zásadě účinný lék pro řadu těchto osob. Okamžité zrušení mimořádných opatření. Pro řadu lidí to dává smysl, protože to pro ně znamená bezprostřední přístup k příjmům (pracovníci v pohostinství například) a nebo protože už je nebaví, že se nemohou věnovat své oblíbené činnosti (sport, kultura, zábava).

Podceňovat v tomto směru Volného, je opravdu velkou chybou. Na Facebooku má Volný skupinu, jenž má 70 tisíc sympatizantů a přes 100 tisíc sledujících. To je řádově o 45 tisíc více lajků, než má KDU-ČSL, více než 5 tisíc lajků proti ODS a o 40 tisíc více sledujících proti ODS. Pořád je to výrazně méně, než má například Tomio Okamura (270 tisíc příznivců na Facebook). Samozřejmě lze namítnout, že Dominik Feri má 1 milion sledujících na Instagramu. Nicméně je velký rozdíl v tom, co se odehrává na Facebooku a Instagramu, ačkoliv to patří pod jednu podnikatelskou skupinu. Facebook umožňuje předávání mnohem komplexnějšího obsahu než Instagram. Navíc Feri je svým způsobem jen politický pozér bez ideologie. O Volném si můžeme myslet co chceme, ale reprezentuje určitý směr. Je to směr anticovidismu, antiestablishmentu a směr konspirativních teorií. Navíc v případě Volného je zcela evidentní příklon k Rusku. Velice rychle se mu podařilo získat podporu prorusky naladěných kontroverzních médií v ČR. Volný patří mezi ty, kteří v souvislosti s covid podporují řešení přes veterinární přípravek ivermektin, nebo aktivně komentoval let společnosti DHL nad Brnem ve smyslu, že mělo shazovat vir s britskou mutací covidu. Cennou akvizicí pro jeho cílovou skupinu je získání zpěvačky Ilony Csákové na svou stranu. Volný možná může působit jako blázen, ale ve skutečnosti se chová velice racionálně. Ať už to byla jeho „rvačka“ ve Sněmovně nebo nedávné okázalé zatčení za to, že na demonstraci nemá roušku. Volný se stylizuje do role bojovníka za lidská práva.

A nahrává mu doba. V čele vlády totiž stojí zcela neschopný manažer a politik, který dává každý den mnoho důvodů nedůvěřovat systému a establishmentu. Země objektivně zažívá velkou politickou, ekonomickou a sociální krizi. V takovém prostředí se extremistům daří. A že je Volný extremistou, je nad slunce jasné. Pokud to takto půjde dál, tak bude se svou nově vzniklou partou nazvanou Jednotní sedět ve Sněmovně i na podzim. Volný nepochybně krade hlasy komunistům, protože vedle nich působí o řád více autenticky. Poškozená bude pravděpodobně i SPD, za kterou kandidoval v posledních volbách a pro kterou byl mimořádným přínosem v Moravskoslezském kraji. Určitě sebere i část hlasů Trikolóře. Celkem nebezpečné by nicméně bylo, kdyby se dokázaly spojit strany SPD, Trikolóra a Volný v nějakou formu koalice podobné těm dvěma již vzniklým. V ten moment bychom na scéně měli čtvrtého hráče, který je potenciálně schopen vyhrát volby.

Že to zní šíleně? Jen do momentu, než se nad tím pořádně zamyslíte. SPD má volební potenciál k 13-15 %. Volný může přinést řádově 5–10 %. K tomu připočtěte Trikolóru a jste pomalu na číslech ANO nebo koalice Pirátu se STAN. Samozřejmě od nějaké takové dohody jsme nyní celkem vzdálení. V řadě ohledů by to nedávalo smysl. Asi tím hlavním je, že Okamura má dost pravděpodobně raději peníze než moc. Příspěvek politickým stranám za získané hlasy v parlamentních volbách je hlavním podnikatelským záměrem bývalého porotce z populárního pořadu Den D. Na druhou stranu být účasten ve vládě v roli jedné z nejvyšších může být také lákavé. Nikdy v historii samostatné ČR neměli extremisté větší šanci uspět než nyní. Mají příležitost, která se nemusí opakovat velmi dlouhou dobu. Pokud by se tyto tři subjekty dokázaly dohodnout na spolupráci, tak to fakticky znamená, že Česku hrozí, že zde bude mít obrovskou politickou sílu, jenž nějakou formou výrazně tíhne k Rusku a bojuje proti EU. Kreml by tak mohl slavit. A pokud Kreml zavětří, že by zde něco takového mohlo vzniknout a že by to mohlo představovat výraznou politickou sílu, tak je nepochybné, že udělá maximum pro podporu tohoto uskupení v rámci snahy ovlivňovat volby v Česku. Do toho zde máme ještě další volný radikál v podobě Zdeňka Ondráčka z KSČM, který určitě rovněž ještě neřekl poslední slovo. Právě poslanci Volný, Ondráček a Foldyna jsou nejvýraznějšími postavami současné extremistické politiky v Česku.

Obecně je nyní ve velkém nebezpečí zahraniční směřování České republiky na Západ. Andrej Babiš nevykročil nejlepším směrem vzhledem k nové americké administrativě. O jeho vztahu k EU byly popsány stohy papíru. Vicepremiér Hamáček je evidentní přívrženec Číny. Jasné prozápadní směřování nelze nalézt v tuto chvíli ani u Pirátů. Ve věci dalšího směřování ČR jde samozřejmě primárně o byznys. Jde zde především o energetické zdroje, telekomunikace a zbrojní zakázky. V tomto směru musí být pochopitelně chápána i nabídka ruské a čínské pomoci s vakcínami. V těchto státech není dostatek vakcíny ani pro vlastní občany a přesto ji s chutí exportují.

Než si budeme z poslance Volného dělat srandu kvůli šíření konspiračních teorií, tak si prosím připomeňme, že NSDAP také šířila spoustu informací, kterým její představitelé jen sotva věřili, ale které jí pomohli získat moc. Političtí populisté a oportunisté říkají to, co lidé chtějí slyšet. Jsou zdatnými psychology a bývají velmi inteligentní. Poslanec Volný rozhodně nepůsobí jako hlupák ale jako někdo, kdo evidentně ví, co dělá. Je to vidět i na rozhovoru, který s ním udělal moderátor Martin Veselovský. V něm totiž (jinak velmi schopného a protřelého, který je hrozbou drtivé většiny politiků) moderátora Volný zcela předčil díky své schopnosti jasně reprezentovat proklamovanou ideologii a kvalitní přípravě na rozhovor. Lži, konspirační teorie a dobré řečnické schopnosti jsou nástrojem úspěšných extremistických politiků. A Volný takovým politikem bezesporu je.

Ivermektinový chaos povolen díky argumentům kontroverzní americké skupiny lékařů

Ivermektin je účinná látka, která se primárně používá proti parazitům u zvířat. V ČR není registrovaný. Část lékařů přišla s teorií, že tento lék pomáhá s těžkým průběhem proti onemocnění covid. Několika desítkám pacientů byl tento přípravek podán ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Před používáním tohoto léku vydal varování předseda lékařské komory Milan Kubek. Ohradil se proti němu dokonce i ministr zdravotnictví a rovněž lékař Jan Blatný. Hůře už však vysvětloval, proč vláda tedy objednala 10 tisíc kusů tohoto experimentálního neschváleného léku právě pro nemocnici v Brně. Nemocnice konkrétně využívala lék Huvemec, který obsahoval látku ivermektin. Zdravotnická obec se pře o tom, zda léčba ivermektinem je experimentální či není. Například šéf lékařské komory Kubek tvrdí, že ivermektin není bez vedlejších účinků, protože poškozuje játra a ledviny. Skupina lékařů od sv. Anny argumentuje zase výzkumem kontroverzní skupiny kolem amerického lékaře Pierra Koryho. Každopádně v reakci na doporučovaní ivermektinu si lidé obstarávají ivermektin skrze veterinární přípravky.

Před použitím tohoto léku nicméně dokonce varuje i sám výrobce Merck Sharp and Dohme. Pro aplikaci ivermektinu na covid zkrátka chybí jakákoliv klinická studie, která by ukazovala na dostatečně velkém vzorku pozitiva a negativa takové léčby. Premiér Babiš se ivermektinu chytl, protože to vyhovuje jeho manažerskému stylu, kdy něco rychle rozhodne a rychle to „zachraňuje lidské životy“. A on si pak připisuje zásluhy jako krizový manažer. Hovořil o tom, že nepotřebuje souhlas pro vakcíny z Ruska a Číny od Evropské lékové agentury. S ivermektinem si také příliš neláme hlavu s pravidly. Pod tlakem premiéra a navzdory veřejným výrokům ministra zdravotnictví nakonec podlehlo i ministerstvo zdravotnictví a lék Humevec dočasně povolilo. Vyjádření ministerstva je alibistické, kde říká, že sice použití léku povoluje, ale že se musí přihlédnout k tomu, že není o jeho účincích dostatek dat. Šéfka SUKLu (Státní ústav pro kontrolu léčiv) Irena Storová rovněž upozornila na to, že u tohoto přípravku není dostatek klinických dat. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekla doslova: „Vzhledem k tomu, že se jedná o neregistrovaný lék, je rozhodnutí o podání takového přípravku na klinickém uvážení lékaře a pacient musí byt s přínosy a riziky takové léčby seznámen.“ Ministerstvo zdravotnictví opírá své odůvodnění přímo o tvrzení tzv. FLCCC Alliance. Zde je na místě dodat, že tato skupina nemá v amerických médiích příliš velký prostor a její čelní představitel Pierre Kory rozhodně nepatří mezi mainstreamově přijaté odborníky na postup při léčbě covid. Navzdory tomu, že 8. prosince promluvil před Senátním výborem pro domácí bezpečnost a vládní záležitosti.

Nezaměstnanost v ČR stále na 4,3 %

Nezaměstnanost v České republice za měsíc únor se stále drží na 4,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tato hodnota je pořád celkem nízká. Její relativně nízkou míru lze přičítat hlavně dvěma faktorům. Tím prvním je rigidnost českého pracovního práva, kde rozvázání pracovního vztahu trvá relativně dlouho. Po první vlně covidu došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti, ovšem nebyl tak intenzívní jako ve většině ostatních zemí. Další vlny covidu přicházely až v posledním kvartále loňského roku a začátkem toho letošního.

Průzkum Trendy Česka, který tvoří Kantar CZ pro Českou televizi z neděle 11.4.

Na grafu výše můžeme vidět, že nezaměstnanost stoupala již před vypuknutím covidové pandemie. Nejnižší hodnoty dosahovala na přelomu let 2019 a 2020. To dosahovala hodnot 2,6 %. Když do ČR dorazil covid, byla již na 3,0 %. Od té doby stoupla zatím o 1,3 %. Nejvýraznější nárůst proběhl v posledních třech měsících. Dá se očekávat, že bude nezaměstnanost ještě nadále stoupat. O kolik si vůbec netroufáme odhadovat, ale bude to velmi záležet na tom, jakou podobu bude mít lockdown. Kdyby došlo i na továrny a případné nucené omezování výroby, tak výraznější propouštění by mohlo přijít i z průmyslového sektoru. K němu nicméně i tak bude nějakou formou docházet, protože výhledy zejména automotive nejsou příliš růžové. A nebyly ani před covidem.

Jinak průměrná mzda v ČR vzrostla meziročně ve čtvrtém kvartále loňského roku o 3,8 %. To je celkem dost, ovšem je otázkou, do jaké míry se na tom podepsalo mimořádné navýšení platů řady zdravotníků iniciované vládou.

Nový dluhopisový prospekt(y) Wero Finance

Pozoruhodná záležitost na dluhopisovém trhu je příběh společnosti Wero Finance a.s. Ta získala totiž hned dva schválené dluhopisové prospekty na dvě odlišné emise po 500 milionech korun jen v letošním roce. 9. ledna byl schválen první prospekt na 500 milionů korun. Tato emise má ISIN CZ0003528119. Dluhopisy jsou splatné v roce 2026 a mají roční úrokovou sazbu 6,5 %. Další prospekt s emisí na dalších 500 milionů korun byl schválen 3.3., tedy o necelé dva měsíce později. Tedy v jednu chvíli musel nechat emitent schvalovat obě emise ČNB najednou. To by do určité míry dávalo smysl, kdyby emitent v druhé emisi (CZ0003530768) s prospektem nešel opět pro 500 milionů, opět s 6,5 % úrokem a také splatností v roce 2026. Dobře, u nějaké středně velké banky, bychom to asi neprožívali tak hystericky. Ale je potřeba si říct, co je tento emitent zač. Jedná se o firmu, která měla k 30.6.2020 bilanční sumu 17,7 milionu korun. Dluhy v té době tvořily prakticky 100 % bilanční sumy, protože vlastní kapitál byl jen méně než 200 tisíc korun. Tedy na firmu, která má vlastní kapitál pod 200 tisíc korun (v polovině roku 2020) se vydaly dluhopisy ve třech měsících v objemu 1 miliardy korun, které jsou splatné v roce 2026. Jako vtip zatím dobré. Ale i těch 500 milionů je solidní úlet.

Dále se z prospektů dozvíme, že emitent mezitím již upsal dluhopisy za 25 milionů korun, které má splatné příští rok, s úrokem 7 % p.a. Emitent je rovněž registrovaný jako právnická osoba dle odst. 1 § 15 ZISIF. Tedy sbírá prostředky od investorů i jako jakýsi neregulovaný fond. Emitent vydal něco jako investiční certifikáty s výnosem 7 % ročně pro další skupinu investorů v objemu 7,8 milionu korun. Emitent není jedinou firmou v jeho skupině, která si půjčuje peníze. Wero Energy má vydané dluhopisy za 19,9 milionu korun, které jsou splatné na konci letošního května. Mimochodem emitent Wero Finance stejné společné společnosti půjčil 19,1 milionu korun, které jsou také splatné v letošním roce a dalších 7,8 milionu korun, které jsou splatné příští rok. Další firma ve skupině Wero Water Management si půjčila 12,8 milionu korun (splatné duben 2024). Wero Water Service dluží pak dalších 15,6 milionu korun. Máme tedy důkazy o tom, že firmy ve skupině Wero měly napůjčováno k datu vydání prospektu přibližně 68 milionů z dluhopisů a certifikátů. Skutečné dluhy jsou nicméně ještě vyšší minimálně o závazky z obchodní činnosti. Dle prospektu je nejziskovější firma ve skupině Wero Energy, která má pololetní zisk přes 4 miliony korun. Nicméně k polovině roku 2020 dlužila 48 milionů korun. Ještě v roce 2019 byla tato firma ve ztrátě. Ostatně stejně jako ostatní firmy ve skupině. Nicméně nemáme k dispozici konsolidovaný finanční výkaz. Ten ostatně ani nedává moc smysl, protože vlastník společnosti Wero Finance pan Karel Hošek vlastní firmu jako fyzická osoba. To platí i o dalších firmách ze skupiny : Wero Holding a Wero Energy. Wero Energy má pod sebou ještě Wero Water Service a Wero Water Management.

Klíčová ve skupině je tedy Wero Energy, která defacto jako jediná něco dělá (s dcerkami, které vlastní). Wero Energy je firma založená už v roce 2008, ale dlouho žádnou výraznou podnikatelskou aktivitu neměla. Ještě v roce 2015 měla bilanční sumu menší než 2 miliony. V roce 2018 už byla bilanční suma kolem 11 milionů korun. To nicméně bylo akcelerováno prudkým nárůstem dluhů o přibližně 9,5 milionu korun. Do prosince roku 2017 byl vlastníkem firmy ještě Jaroslav Fedorek. Až 21. prosince se stal majitelem Karel Hošek. Ten po svém vstupu do Wero Energy založil celkem dost (zřejmě projektových) firem od Wero 1 až po Wero 20. Historicky Hošek působil v řadě spíše menších firem. Nejvýznamnějšími počiny se na první pohled jeví být působení ve společnosti Alcetra Group, kde figuroval jako předseda dozorčí rady. Rovněž působí kromě Wero ještě jako člen představenstva Česko-černohorské obchodní a průmyslové komory.

K samotnému byznysu Wero. Wero Energy se pohybuje zejména v oblasti EPC a EC energetických kontraktů. Provozuje lokální distribuční soustavy a také technologie pro bioplynové stanice, kde pomáhá zpracovávat digestát. Wero Energy je pravděpodobně firmou, která má nějakou smysluplnou podnikatelskou aktivitu, ovšem její financování působí dost divoce. Kromě toho, že si vyrazila skrze sestru Wero Finance pro mnohasetmilionové dluhopisové emise, tak jí chybí základní štábní kultura prezentace na kapitálovém trhu. To této společnosti vyčítáme asi nejvíce. Dává samozřejmě smysl financovat externími zdroji energetické celky, které mají dlouhodobě stabilní ekonomiku. To nijak nerozporujeme. Ale Wero Energy rozhodně nevyrazila pro stovky milionů korun profesionální cestou. Eskapáda s dvěma emisemi (rozdílný ISIN) na 500 milionů v průběhu tří měsíců, nepůsobí opravdu jako něco, co někdo dalekosáhle promýšlel. Do toho si uvědomte, že už před vydáním veřejné emise měla skupina Wero napůjčováno přes 68 milionů skrze finanční instrumenty. Do toho ještě licence 1 § 15 ZISIF a jsme v situaci, kdy to vypadá jako finanční strategie „hledejte všechny cesty, jak bychom mohli sehnat peníze“. Kvalita dluhopisových prospektů je mizerná. Jediným závazkem emitenta je povinnost zveřejňovat účetní uzávěrky do 6 měsíců. Což mimochodem už teď porušuje, protože Wero Finance nemá zveřejněnou účetní uzávěrku ani za rok 2019, ačkoliv je to jeho zákonná povinnost. Bohatě by stačilo dodržovat zákon a nemusel by se vymýšlet takový pseudokovenant. Nic proti investování do energetiky, ale Wero Finance, který prakticky drtivou většinu peněz hrne do Wero Energy, je zkrátka slabší kousek v této oblasti. Spíše než jako nějaké „šméčko“ to působí jako amatérsky naivní záležitost. Napovídá o tom i to, že emitent v prospektu uvedl, že očekává čistý příjem z úpisu 500 milionové emise v objemu 490 milionů. Tedy na úrovni 98 %. A další trochu vtipný komentář v prospektu je, že si dluhopisy bude upisovat sám. No nechceme Wero Energy brát iluze, ale asi to tak jednoduché nebude. Každopádně timing vydání dluhopisů vzhledem k tomu, že 31.5. maturuje 20 milionů z dluhopisů, naznačuje, že tady bude někdo tankovat za letu. Tak jenom pozor, aby se nenabral kurz skrze příliš nízkou hustotu letišť a nedostatečnou zásobou paliva pro bezpečné přistání. Nejeden našinec se už v těchto propočtech zamotal.

Zprávy ze světa

Sledujeme novou politiku appeasementu vůči saúdskému nástupníkovi trůnu

Historická přirovnání jsou ošemetná. Nicméně v tomto případě je pojem appeasement na místě. Řeč je o USA a Saúdské Arábii. Jak jsme psali minulý týden, tak došlo k publikaci dokumentu amerických tajných služeb, které došly k jasnému závěru, že saúdský novinář Chamál Chášakdží byl zavražděn na příkaz samotného korunního prince monarchie Mohameda bin Salmána. Reakce americké administrativy by se dala označit za polovičaté řešení. Na jednu stranu se nová administrativa odhodlala k tomu MbS za viníka označit, ovšem na druhé straně ho za to nijak zvlášť nepotrestala.

Někdo by namítl, že pro MbS je publikace takového dokumentu samotná už trestem v podobě mezinárodního zesměšnění. Nicméně bohužel je za tím spíše geopolitický pragmatismus. USA na tomto příkladu ukázaly, že nejsou ve svých postojích zcela konzistentní. MbS vyvázl před sankcemi zkrátka jen z toho důvodu, že je příliš mocný, příliš bohatý, příliš nebezpečný a příliš mladý. Ačkoliv ještě 35 letý princ není králem, je faktickým vládcem své země už teď. Ovládá nejmocnější ropnou společnost světa Saudi Aramco. Jedná se o defacto nejvlivnějšího Araba a muslima na této planetě. Saúdská Arábie je oficiálně nejvýznamnějším spojencem USA na Blízkém východě společně se státem Izrael. Existují rozsáhlé obchodní vazby mezi oběma státy. Na straně americké zejména pak Saúdská Arábie představuje exportní trh pro americký průmysl (z velké části ten zbrojařský). Ekonomický zájem je i jinde. Saúdové těží nejlevnější ropu na této planetě a jejich zvýšení produkce dokáže pořádně „zavařit“ všem, kdo těží ropu dráž než oni. A největším producentem ropy jsou USA. Americké ropné společnosti by rozhodně ze saúdského případného zvýšení ceny ropy neměly radost.

Dalším důvodem pro obavy je vliv wahhábistů na sunnitský terorismus. Saúdští wahhábisté byli velmi izolovanou skupinou Islámu, ovšem s rostoucím bohatstvím rostl i jejich vliv v muslimské komunitě. Oficiální saúdská garnitura měla vždy dost komplikovaný vztah se sunnitským terorismem, který byl namířen proti západním státům. Oficiálně se od něj distancovala, ale vždy se našlo dost příslušníků vysokých sfér, kteří terorismus podporovali finančně. MbS by mohl v tomto směru Západu velmi zkomplikovat život. A v neposlední řadě je třeba vzít v potaz to, že kdyby byly uvaleny sankce na samotného MbS, tak by to byl opravdu zásadní problém. Defacto by tím korunního prince vyšachovaly USA z možnosti stát se saúdským králem řečeno diplomatickým jazykem. MbS by se nemohl účastnit žádné oficiální akce mezi oběma státy. Pochopitelně by nemohl cestovat do USA ani mít v USA jakékoliv majetky. To je samozřejmě nemyslitelné v situaci, kdy zemi fakticky vládne tvrdou rukou. Praktiky tohoto mladého politika jsou velmi nevybíravé nejen vůči novináři Chášakdžímu. V případě USA je smutné, že tento saúdský disident byl americkým rezidentem a zaměstnancem jednoho z nejvýznamnějších mediálních domů v USA. MbS velice tvrdě zasáhl i proti příslušníkům vlastní početné rodiny a politickým soupeřům v Saúdské Arábii.

V jeho osobě má Saúdská Arábie vyhlídku na dlouholetého diktátora. Saúdské Arábii vládli odjakživa staří kmeti, kteří předávali svou moc z bratra na bratra či na bratrova syna. Systém nástupnictví v tomto kmenovém uspořádání bývalých kočovníků byl velmi odlišný například od toho evropského. Současný král Salmán v Saúdské Arábii vládne od roku 2015. Je posledním žijícím synem zakladatele Saúdské Arábie Ibn Saúda. Záhy po svém nástupu do úřadu zahájil konflikt v Jemenu. Svého syna Mohemeda bin Salmána jmenoval nástupcem už ve věku 32 let. Ten vykonává defacto funkci vládce z titulu vicepremiéra země, protože funkce premiéra náleží králi. O králi Salmánovi se již roky píše, že není v příliš dobré zdravotní kondici. Uvalit sankce na MbS tak fakticky znamená nulovou šanci na to, aby byl vyměněn někým jiným ve své nástupnické roli.

Papež František jako první papež navštívil Irák

Papež František se stal prvním papežem v historii, který navštívil Irák. Cesta, která trvala od pátku do pondělí, měla velkou symbolickou hodnotu pro místní věřící, protože František navštívil především místa dříve ovládané takzvaným Islámským státem, kde byli křesťané často perzekuováni.

V sobotu se papež setkal s nejvyšší autoritou šíitských muslimů ajatolláhem Aliím Sistáním, který je známý jeho respektem vůči ostatním náboženstvím a vybízel k boji proti Islámskému státu. V neděli se František setkal s věřícími v Mosulu, bývalé tvrzi Islámského státu, kde hovořil o spolupráci a bratrství: “Dnes znovu potvrzujeme své přesvědčení, že bratrství je trvalejší než bratrovražda, že naděje je mocnější než nenávist, že mír je mocnější než válka.” Další setkání s věřícími proběhlo v Irbílu, kde před několika týdny proběhl útok na tamní americkou základnu.

V Iráku žije asi 250 000 křesťanů, méně než 1 % irácké populace, a přibližně dvě třetiny se hlásí k Chaldejské katolické církvi, která udržuje vlastní liturgii, ale respektuje autoritu římského papeže. Cesta papeže do Iráku představovala poměrně velmi složitou bezpečnostně logistickou operaci, která musela být mimořádně nákladná a komplikovaná. V předchozích letech by pochopitelně byla taková cesta úplně nerealizovatelná s ohledem na podstupovaná bezpečnostní rizika pro hlavu katolické církve.

Začala nová čínská pětiletka

V Pekingu byla ve čtvrtek zahájena největší politická akce v roce, tzv. Dvě zasedání, tedy setkání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínského lidového politického poradního shromáždění (v podstatě čínský parlament). Zasedání se účastní bezmála 3000 zástupců, kteří si zároveň připomenou 100leté výročí od založení čínské komunistické strany.

Jedním z nejdůležitějších bodů na agendě je Hong Kong, jehož obyvatelé se nehodlají smířit se sílící kontrolou Pekingu. Místopředseda shromáždění Wang Čen uvedl, že ve volebním systému Hong Kongu jsou zjevné nedostatky, které dovolují výskyt aktuálních sociálních nepokojů. Peking bude situaci řešit reformou volebního systému, která bude pravděpodobně odsouhlasena v září příštího roku. Cílem je, aby centrální komunistická vláda měla větší pravomoci v hongkongském volebním výboru, který nominuje zástupce do místního parlamentu - Legislativní rady (LegCo) – a tím pádem by zbylo méně míst pro zástupce nominované přímo obyvateli Hong Kongu. Po loňském schválení zákonu o státní bezpečnosti je tato reforma dalším hřebíčkem do hongkongské demokratické rakve.

Dalším z bodů agendy jsou ekonomické cíle pro rok 2021. V pátek čínský premiér Li Kche-čchiang uvedl, že by letos mělo vzniknout 11 milionů pracovních míst, což je oproti roku 2020 zvýšení o 2 miliony. Na základě tohoto odhadu se dá spekulovat, že Čína vstoupila do postpandemické doby a její pracovní trh se začíná normalizovat. To však ukáže až budoucnost. Li dále uvedl, že HDP by mělo v roce 2021 vzrůst o 6 % - zajímavostí je, že pokud Číňané tohoto tempa růstu dosáhnou a udrží jej, měli by se vyrovnat americkému HDP už v roce 2028.

V dalších dnech shromáždění se bude také schvalovat nová čínská pětiletka. Jak je radno u dlouhodobých plánů, Číňané neuvádějí mnoho detailů nebo akčních kroků, doba průmyslových kvót už je pryč, ale spíše sepisují strategické cíle, kterým se chtějí do roku 2025 přiblížit. Ambice nejsou malé, Číňané usilují o pozici světového lídrovství, které by dalo punc schopnosti na jejich autoritářský režim, v mnoha oblastech. Klíčovými tématy jsou technologie a energetika.

Čína svůj technologický pokrok realizovala především díky neochotě respektovat duševní vlastnictví a patenty světových technologických společností a bezostyšně kopírovala a kopírovala. Pro čínské ambice bylo a je zásadní překlenutí z ekonomiky kopírující na ekonomiku inovující. Už před dvěma lety se Čína dostala na druhé místo ve světovém žebříčku nejcitovanějších vědeckých článků a tento trend bude zřejmě jen pokračovat, protože v rámci nové pětiletky zástupci čínského lidu schválí i každoroční zvýšení investic do vědy a vývoje o 7 %. Jedním z hlavních technologických cílů je dosáhnout nezávislosti na importu součástek. Jen čipy minulý rok představovaly neuvěřitelných zhruba 15 % z celkového importu země, Čína jich v roce 2020 nakoupila za 350 miliard dolarů. V roce 2025 by už 70 % čipů mělo být vyrobeno v Číně. Odhaduje se, že technologické projekty, mezi které se řadí i vývoj technologie 5G, spolknou za 5 let více než 1400 mld. USD.

Co se týče energetiky, tak si na sebe prezident Si Ťin-pching upletl bič, když minulý rok uvedl, že jeho země bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. Jeho lid čeká dlouhá cesta, protože dnes její energetický mix tvoří z 65 % uhlí (Čína spálí víc uhlí než celý svět dohromady). Nová pětiletka počítá s navýšením procenta obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ze současných 15 % na 20 % v roce 2025.

Čína má na cestě k primátu největší ekonomiky světa mnoho překážek: nerozřešené územní spory v Jihočínském moři, otázku Taiwanu nebo problém mimořádně zadlužených bank nezodpovědně financujících čínský motor. Ty ale nová pětiletka nezmiňuje.

AstraZeneca nedodává vakcíny a EU blokuje export

Vakcíny jsou v dnešním světě horké zboží, poptávka je obrovská a zatím existují jen 3 společnosti s evropskou certifikací (Pfizer, AstraZeneca a Moderna). Státy očkují obyvatelstvo a paralelně kšeftují s vakcínami po celém světě, ať kvůli politickým bodům nebo kvůli ekonomickému zisku. Ale neschopnost dodavatelských firem dodat zasmluvněné množství vakcín komplikuje situaci.

Od prosince do března měla AstraZeneca dodat Evropské Unii 100 milionů dávek, zatím zůstalo však jen u zhruba 10 milionů. Tento zjevný nedostatek vakcín měl za následek čtvrteční incident, kdy Itálie zablokovala dodávku 250 000 dávek do Austrálie. Šéfka Evropské komise to okomentovala slovy: “Nezůstane u tohoto jediného případu blokace dodávek.” Pravdou je, že evropští lídři mají možnost blokovat export vakcín, a to díky režimu autorizace exportu zavedeného EU na konci ledna. Původně měl být tento režim platný do konce března, ale je pravděpodobné, že kvůli nedostatku vakcín bude režim prodloužen do konce června.

Šéfka Evropské komise Von der Leyenová dále uvedla, že od dubna očekává dodávky 100 milionů vakcín měsíčně díky zvýšenému objemu dodávek a autorizaci nových vakcín.

Republikánům peníze na kampaně nechybí, korporátnímu bojkotu navzdory

Po lednovém útoku na washingtonský Kapitol nastal zvrat v korporátní podpoře republikánských politiků. Společnosti financující jejich kampaně nechtěly mít nic společného s otřesy americké demokracie a stáhly podporu 147 zákonodárcům. Zdálo se tak, že se republikáni octnou ve finanční tísni, ale opak je pravdou. Dva měsíce po útoku jsou zastánci Trumpova příběhu o zfalšovaných volbách odměňováni příspěvky od drobných dárců, kterým se podařilo dokonce překonat ztrátu na republikánských účtech. Tato skutečnost ukazuje dlouhodobější trend, který ukazuje na klesající podíl korporátního financování volebních kampaní a stoupající podíl drobných darů pod 200 dolarů. Political action committees (PAC) tedy korporátní výbory na podporu politických zájmů financovaly volby v roce 2020 z pouhých 4 %.

Infografika Reuters ke struktuře financování politických kampaní podle typu dárce

Trend aktivity drobných dárců byl posílen také díky vzniku silných osobních brandů na obou stranách amerického politického spektra. Liberál Bernie Sanders odmítl jakoukoliv korporátní podporu, a i tak dokázal vybrat stovky milionů dolarů na jeho kampaně v letech 2016 a 2020. Donald Trump, jehož osobní značku budou republikáni dál vesele používat, korporátní podporu neodmítal a neodmítá, ale stejně skoro polovina jeho 774 milionové kampaně přišla od drobných dárců.

Předražené technologické akcie dostaly minulý týden pořádně na frak

Pro řadu retailově populárních titulů nebyl poslední týden na akciovém trhu zrovna jednoduchý. Padaly firmy s obrovskou kapitalizací často o více než 20 % během posledního týdne. A to není něco, co by se dělo běžně. Většina výše uvedených firem je větším či menším příkladem akciové iracionality bez reálného ekonomického fundamentu za svou kapitalizací. Dá se očekávat, že výprodej akcií při příští korekci bude začínat právě zde. Je otázkou, do jaké míry se jedná o jev, který přetrvá. A do jaké míry se ještě zhoupnou tyto tituly zpět. Ale rozhodně na to není vhodné spoléhat.

Číslo týdne

cca 300 mld. USD

ztratila na své tržní hodnotě automobilka Tesla od 2. února. To je ekvivalent asi 100 superdrahých neviditelných jaderných bombarderů B-2 Spirit, 43,5 % amerických ročních výdajů na obranu nebo 13,2 násobek Sněmovnou schváleného deficitu ČR na rok 2021. Nebo byste za tyto peníze mohli pořídit vakcíny proti covid od Pfizer pro přibližně 7,692 miliard osob.

Tomuto procesu vypařování majetku můžeme říkat třeba goodwillový meltdown.

Přehled trhů

Přehled akciových trhů

Slabší týden hlavně pro technologické předražené tituly. Dopadlo to především na Čínu a USA.

Výnosy státních dluhopisů

Výnosy do splatnosti 5letých státních dluhopisů:

ČR 1,38 %
Německo -0,61 %
USA 0,81 %
Čína 3,08 %

Pokračuje nepříjemný trend růstu výnosů do splatnosti na českých státních dluhopisech, který ovšem bohužel není doprovázen rostoucími úrokovými sazbami.

Klíčové komodity

Ropě se opět dařilo. Nadále platí, že se domníváme, že by mohla atakovat hodnoty okolo 100 USD za barel. Bitcoin měl další úspěšný týden z hlediska nárůstu své hodnoty.