Aleš Mokrý končí v GEEN Holding
Úvodní slovo
Zdravím naše drahé čtenáře a čtenářky,
naše země je plná lidí, kteří trpí totální ztrátou soudnosti. Bohužel jsou mezi nimi i naši poslední dva prezidenti a člověk, který ještě donedávna byl naším premiérem. Tedy elity minimálně z pozice zastávané funkce. Neblahé příklady pro celou naši společnost. A nejsou sami. Ztráta soudnosti je velmi nebezpečná, protože nás vede k tomu, že děláme čím dál blbější rozhodnutí. Je to ztráta soudnosti, která vede lidi k tomu, aby si půjčovali peníze, které nikdy nevrátí. Věčně aktuální téma z dluhopisového trhu. Je to ztráta soudnosti, která vede k tomu, že radí někomu člověk, který dokázal v dané oblasti zlomek toho, co ten, komu radí nebo říká, jak to má dělat lépe. Vzpomeňme na slavný citát nejcitovanějšího účastníka kapitálového trhu strýčka Warrena, který prohlásil, že Wall Street je místo, kde lidé, co jezdí metrem radí těm, kdo jezdí v Rolls-Royce. Kdo nezaložil aspoň malou firmu, která by fungovala, by asi sotva se měl učit podnikat s cizími penězi. Bohužel tyto příběhy se stále dokola opakují. My jako účastníci kapitálového trhu jsme nesmírně shovívaví k lidem, kteří nemají soudnost. Přitom nám nedochází, že nedostatek soudnosti obchodních partnerů, se kterými se spojujeme, primárně ohrožuje nás. Naše peníze a naší reputaci. Važme si proto lidí, kteří si dokážou ukrojit krajíc chleba v té velikosti, kterou dokáží ještě spolehlivě přežvýkat. Neposmívejme se těm, kteří některé aktivity dělají v menším, ale za to se soustředí na kvalitu. Je to mnohem lepší, než kdyby něco rozjeli ve velkém a nedokázali to uřídit. Obdivujme každého, kdo má k „other people´s money“ respekt nechová se k nim jako k vydělaným penězům. Tyto lidi potřebuje náš kapitalismus a náš kapitálový trh. Různé velkopanské manýry, kdy si ti, kdo spravují cizí majetek nebo si napůjčovali peníze, kupují velmi drahé hračky a libují v okázalosti, jsou jasnými znaky byzantských finančních způsobů z první poloviny 15. století. Nebo jak by řekl můj děda „navrch huj, ve spod fuj“. Tak jako tak identifikace ztráty soudnosti je jedním ze základních nástrojů fundamentální analýzy, který bychom měli hojně využívat.
Přeji vám úspěšný týden
Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics
Zprávy z Česka
Nehezké aktuality z dluhopisového trhu
e-Finance CZ
Tato skupina vydává prospektované dluhopisy už dlouhá léta. Dalo by se říct, že patří k průkopníkům retailového prodeje dluhopisů. První schválený prospekt přišel již v roce 2012. Nyní má na světě již svůj třináctý dluhopisový prospekt. Z toho potřetí pod firmou e-Finance CZ, zbývajících deset má pod e-Finance. e-Finance CZ má dluhopisový program z letošního roku na 3 miliardy korun, který má stanovenou dobu trvání až 25 let. Dosud měl emitent upsané dluhopisy asi za 86 milionů. A učinil tak v celkem 17 dluhopisových emisích, které mají vesměs 2letou a 5letou splatnost. Jedná se o typickou práci e-Finance, která chrlí obrovské množství dluhopisových emisí, které se v zásadě ani nijak dobře neprodávají navzdory tomu, že mají velmi nízké objemy emise zpravidla mezi 5 a 7 miliony. Do konce roku 2021 upisoval tento emitent bondy s úrokem 4,1 % bez ohledu na to, jaká byla délka splatnosti dluhopisů. Tedy ignoroval fakt, že existuje něco jako povětšinou rostoucí výnosová křivka. Na začátku února 2022 ovšem vypustil na trh emisi s úrokem 6 %, což je jasná reakce na pohyb úrokových sazeb v ekonomice. Nicméně zatímco výnosy do splatnosti českých státních bondů vyrostly během roku o 3 %, tak u e-Finance je to jen o 1,9 %. Inu Brno.
Vlastníkem e-Finance a.s., která je 100 % matkou emitenta e-Finance CZ, je z 86 % Rostislav Jakubec. Emitent e-Finance CZ prakticky pouze sbírá peníze z dluhopisů a půjčuje je dál ve skupině. Uvádí, že 98 milionů korun půjčil společnosti e-Finance Zámek Račice. Tam hledejme alokaci drtivé většiny prostředků z dluhopisů, protože bilanční suma emitenta narostla do současné neznámé velikosti především díky dluhopisům podle všech vnějších nepřímých viditelných znaků. Dlužník emitenta měl na konci roku 2020 bilanční sumu 57 milionů a dlužil 66 milionů. Tedy měl záporný vlastní kapitál. Tato velmi zadlužená firma měla ambici přetvořit se na hotelový provoz s wellness. Jak hodlá vrátit dluhy v řadu 100 milionů + touto činností v době, kdy banky podobné typy projektů prakticky nefinancují, je velkým otazníkem.
Emisní podmínky prospektu jsou pak fackou do tváře všem seriózně uvažujícím zájemcům o dluhopisy. Emisní podmínky obsahují asi závazků emitenta, kolik sebereflexe se nachází ve výrocích Václava Klause staršího. Tedy nula, nic, niente da dichiarare, zero. Co čekat od takových bondů? Extrémní riziko, minimální likviditu a samozřejmě výnos absolutně tomu neodpovídající. Bylo by to možná úsměvné, ale Mr Jakubec už měl na konci roku 2020 na mateřskou firmu vydané bondy za nějakých 530 milionů. Mezitím se prodávaly bondy e-finance a.s. i e-Finance CZ. Bavíme se tady o skupině, která má nakročeno k tomu mít cca 1 miliardu korun dluhů. A to v dosti tureckém pojetí účetnictví, kde aktuálně nevidíme konsolidovaná čísla ale jen zmeť různých individuálních uzávěrek firem, které si poskytují prostředky mezi sebou. V účetnictví těchto firem se vyzná asi jen Jakubec a jeho finanční ředitel. Pokud tedy nějakého má. Spíš to vypadá, že si najal nějakého vcelku volnomyšlenkářského účetního a finančního píáristu, který prošel tréninkovým programem GRU pro působení v zahraniční hybridní informační válce. A tak jako někteří lidé věří, že existují chemtrails nebo na existenci reptiliánů, tak jsou i lidé, kteří si kupují dluhopisy e-Finance CZ. Pravda, není to ta moudřejší část naší populace, ale je jich celkem dost.
Národní energie
Logo jasně dělící mapu Česka a Moravy éčkem, jak vystřiženého z první verze Internet Exploreru z devadesátých let s volbou barev, za kterou by se nemusel stydět nejeden radikální nacionalista, je tou asi nejméně zajímavou věcí na novém dluhopisovém emitentovi Národní energie. Celkem si tento emitent jde pro 490 milionů korun z dluhopisového programu na 10 let. Autorem dluhopisového prospektu není nikdo jiný než sám Lubomír Schejbal. Mistr republiky v chrlení dluhopisů a porodník emisí bez ekonomického smyslu, u kterého má právo vydávat dluhopisy každý bez rozdílu finanční situace, původu a kompetence. Tento dluhopisový Robin Hood se zaměřuje především na úvěrovou pomoc těm, kteří jí potřebují. Tedy chudým firmám bez historie a výsledků. Systematicky odmítá přijmout starou dobrou finanční zvyklost, že finanční prostředky by měl obdržet s lehkou nadsázkou jen ten, kdo je schopen prokázat, že je nepotřebuje. Ani v tomto případě neudělal výjimkou. Firma byla ještě na konci roku 2020 prázdnou schránkou, kde byl jen dvoumilionový základní kapitál. Už za půl roku byla firma naboostovaná 21,3 miliony korun z upsaných dluhopisů. Její základní kapitál sice navýšen na 5 milionů, ale zato se v pohledávkách objevila jakási půjčka 6,5 milionu v ostatních pohledávkách. Vlastní kapitál v polovině roku 2021 byl sice 3,6 milionu, ale musíme si uvědomit, že přes 2 miliony zelo na časovém rozlišení na straně aktiv. Pohledávky z obchodních vztahů na nule. Závazky z obchodních vztahů milion korun. Obrat za první půlrok roku 2021 roven nule. Tedy start up. Tento se tváří, že bude obchodovat s energiemi. Provozní výsledek hospodaření -1,2 milionu korun. 72,7 % vlastníkem je Miloslav Kufa. Minoritními vlastníky jsou Petr Klimčík a Tomáš Kunc. Pánové mají roky narození 1992, 1993 a 1990. Tedy nejsou to žádní matadoři. Ale ne zas tak úplně.
Miloslav Kufa i Tomáš Kunc totiž figurovali v dalších firmách spojených s dluhopisy. Ale na první pohled to vypadá, že nechtějí vzbudit dojem, že by tyto firmy spolu něco měli společného. Kufu i Kunce najdeme v Ramfin holding. Tedy další firmě, která vydává dluhopisy a která je čerstvě založenou prázdnou schránkou. Figuruje i ve firmě Celostátní česká služba. Tato firma původně fungovala pod názvem SENIOR SAFE. A podle všeho se snažili masivně obvolávat populaci s nabídkou služeb pro seniory na využívání jakési karty na slevy. S Národní energií mají dost podobnou marketingovou strategii. Snažit se působit jako relativně velká firma podle názvu, ale ve skutečnosti se jedná o malinkou a čerstvě založenou firmu. Dluhopisy neobsahují žádné závazky emitenta ani náznakem. Co si myslet o firmě, která zatím nezahájila podnikatelskou činnost, půjčila si už 21 milionů, a teď si jde pro dalších 490 milionů? A o firmě, jejíž sesterská entita, také prázdná schránka, vyrazila pro dalších 500 milionů za obdobných podmínek? Asi jenom to, že si tady z nás někdo dělá hodně velkou srandu. Pokud se časem ukáže, že dluhopisová tvorba L.Schejbala a jeho emitentů, byla jen brněnským projevem protestu proti příliš snadné cestě zalistování dluhopisů k veřejné nabídce, tak jeho umělecký protest svou roli splnil. Pokud to ovšem bylo míněno jako vážná snaha upisovat dluhopisy, tak to přestalo být vtipné nejpozději v roce 2017. A „vysoce etická“ Asociace finančních poradců si tvůrce podobných emisí zve na své konference, aby zřejmě posílila míru své etické integrity. Ale co čekat od asociace, která naprosto vážně prostřednictvím svého současného prezidenta uvažovala, že si nechá zasponzorovat konferenci od ČMN? V Brně zkrátka jsou posunuté hranice soudnosti.
Proč se prodávají bondy DRFG
V rámci konečných podmínek dluhopisového prospektu DRFG Bond Investment se můžeme dočíst informaci, že náklad na úpis 7leté emise tohoto junk bondu je 11,8 % a 8,65 % u 5letého emise. Kdyby někdo hledal odpověď, proč se tyto bondy stále prodávají, tak tady můžeme nalézt hlavní část odpovědi. Nutno férově podotknout, že skupina DRFG měla v nedávné době i bondy s podstatně horšími projektovanými náklady na úpis. Ale i tak jsou to děsivá čísla nákladů na úpis za dluhopisy. Když vezmeme v potaz, že v těchto nákladech není započten náklad na samotnou alokaci, tak kolik z těchto prostředků může být reálně zainvestováno? 85 %? V lepším případě.
Miloslav Kufa i Tomáš Kunc totiž figurovali v dalších firmách spojených s dluhopisy. Ale na první pohled to vypadá, že nechtějí vzbudit dojem, že by tyto firmy spolu něco měli společného. Kufu i Kunce najdeme v Ramfin holding. Tedy další firmě, která vydává dluhopisy a která je čerstvě založenou prázdnou schránkou. Figuruje i ve firmě Celostátní česká služba. Tato firma původně fungovala pod názvem SENIOR SAFE. A podle všeho se snažili masivně obvolávat populaci s nabídkou služeb pro seniory na využívání jakési karty na slevy. S Národní energií mají dost podobnou marketingovou strategii. Snažit se působit jako relativně velká firma podle názvu, ale ve skutečnosti se jedná o malinkou a čerstvě založenou firmu. Dluhopisy neobsahují žádné závazky emitenta ani náznakem. Co si myslet o firmě, která zatím nezahájila podnikatelskou činnost, půjčila si už 21 milionů, a teď si jde pro dalších 490 milionů? A o firmě, jejíž sesterská entita, také prázdná schránka, vyrazila pro dalších 500 milionů za obdobných podmínek? Asi jenom to, že si tady z nás někdo dělá hodně velkou srandu. Pokud se časem ukáže, že dluhopisová tvorba L.Schejbala a jeho emitentů, byla jen brněnským projevem protestu proti příliš snadné cestě zalistování dluhopisů k veřejné nabídce, tak jeho umělecký protest svou roli splnil. Pokud to ovšem bylo míněno jako vážná snaha upisovat dluhopisy, tak to přestalo být vtipné nejpozději v roce 2017. A „vysoce etická“ Asociace finančních poradců si tvůrce podobných emisí zve na své konference, aby zřejmě posílila míru své etické integrity. Ale co čekat od asociace, která naprosto vážně prostřednictvím svého současného prezidenta uvažovala, že si nechá zasponzorovat konferenci od ČMN? V Brně zkrátka jsou posunuté hranice soudnosti.
Proč se prodávají bondy DRFG
V rámci konečných podmínek dluhopisového prospektu DRFG Bond Investment se můžeme dočíst informaci, že náklad na úpis 7leté emise tohoto junk bondu je 11,8 % a 8,65 % u 5letého emise. Kdyby někdo hledal odpověď, proč se tyto bondy stále prodávají, tak tady můžeme nalézt hlavní část odpovědi. Nutno férově podotknout, že skupina DRFG měla v nedávné době i bondy s podstatně horšími projektovanými náklady na úpis. Ale i tak jsou to děsivá čísla nákladů na úpis za dluhopisy. Když vezmeme v potaz, že v těchto nákladech není započten náklad na samotnou alokaci, tak kolik z těchto prostředků může být reálně zainvestováno? 85 %? V lepším případě.
Čerstvá makro data z Česka
Trh práce
Nezaměstnanost v únoru dosáhla v ČR 3,5 %. Což je pokles proti lednové hodnotě 3,6 %. Zajímavé nicméně je, že meziročně poklesla průměrná hrubá mzda v ČR o 2 %. Což se fakticky potkává s inflací řádově na úrovni okolo 10 % jako poměrně silné průměrné oslabení životní úrovně zaměstnanců.
HDP
Finální účet HDP za Q4 2021 je meziroční růst o 3,6 %, což potvrdilo předchozí očekávaná čísla.
Mají Češi důvod k obavám v souvislost s ruskou agresí na Ukrajině?
Tuto otázku lze mezi českými občany slýchat poměrně často. Řada lidí reaguje iracionálně a například vybírá finanční prostředky z banky v hotovosti z obavy, že zkrachuje Komerční banka. Samozřejmě k této panice přispěl nedávný run na banku Sberbank. Ovšem tato situace byla velmi specifická v tom slova smyslu, že majoritním vlastníkem této banky byl přímo ruský stát. Žádnou banku na našem území tohoto typu, která by Sberbank v tomto smyslu připomínala, nemáme.
Dále zde panuje obava z vojenské intervence Rusů na našem území. Tato hrozba rezonuje nejen v Čechách ale i v rámci celé Evropy. Čím dále se pohybujeme od ukrajinských hranic, tím více iluzí se s touto hrozbou reálně pojí. Za prvé je třeba si uvědomit několik důležitých aspektů.
Motivace na straně Ruska
Rusko nás sice může považovat za nepřátelskou zemi, ale fakticky spadáme do skupiny států, která je velmi početná. Co by útokem na nás Rusko získalo? Odpověď zní nic, co by alespoň z malé části vykompenzovalo obrovské finanční, politické i lidské náklady s takovým útokem spojené.
Reálná schopnost Ruska to fyzicky uskutečnit
Je limitně blížící se nule. Rusko zatím nedokázalo dojít se svou armádou ani do Žytomyru, natožpak, aby dobylo celou Ukrajinu, dostalo se přes celé Slovensko a skončilo na našem území.
NATO
NATO na Ukrajině vojensky dosud neintervenuje z pochopitelných a velice rozumných důvodů. A tím je především mezinárodní právo a pravidla OSN. NATO je vojenský pakt, jehož Ukrajina není součástí. Na rozdíl od nás, Lotyšska, Litvy, Estonska, Polska, Maďarska, Slovenska a Rumunska. Útok na každý z těchto států by byl útokem na celou Alianci. Z těchto jmenovaných států je víceméně reálný útok jen na trojici zemí z Pobaltí. Kdyby se tak stalo, tak NATO nastoupí s celým svým arzenálem, který má násobně větší sílu než Rusko.
Přímý útok Ruska na naše území můžeme prakticky vyloučit. To se minimálně dlouhou řadu let nestane. Rusko není Sovětský svaz a nedisponuje vojsky Varšavské smlouvy. Navíc tehdejší vládnoucí garnitura neprojevovala otevřený odpor vůči okupaci a neměla v zádech spojence, které má Česko nyní. Nebylo v ČR nainvestováno tolik zahraničního kapitálu, který tu nyní pracuje pro zahraniční investory. Hlavní problém Ukrajiny byl, že tímto zahraničním kapitálem příliš nedisponovala.
Existují však zcela reálné hrozby, které Česku v souvislosti se současnou situací hrozí.
Inflace
Inflační tlaky zde již byly, ale nyní jsou zvláště silné kvůli nárůstu cen energií. Rusko je významný dodavatel nejen zemního plynu ale i ropy, oceli nebo hliníku.
Dlouhodobější oslabení české měny
Bude-li Ukrajina nadále bojištěm, tak představuje stát, který je blíže nebezpečí. Tudíž může existovat reálně menší poptávka jak po investicích v CZK i po našem zboží, což v konečném důsledku může vést ke slabší měně.
Ekonomická recese vyvolaná válkou
Kdyby se Evropa rozhodla výrazně bojovat s Ruskem nejtvrdšími sankcemi, a to zejména prostřednictvím Německa, tak to znamená oslabení růstu i na naší straně. Zejména pokud by došlo k poklesu německého průmyslu, který je přímo propojený s Českem.
Problémy firem, které dodávaly zboží na ruský trh
Je třeba si otevřeně přiznat, že celý ruský trh se ekonomicky vlivem sankcí hroutí.
Delší život s vyššími úrokovými sazbami
Válka bezpochyby přinese delší trvání vysokých úrokových sazeb v ČR se všemi negativními důsledky, které to přináší.
Organizovaný zločin z Ukrajiny
Na Ukrajině bohužel nežijí jen deriváty Mirka Dušína. Dá se očekávat, že v nastalém zmatku, se mezi uprchlíky z Ukrajiny dostali i lidé, kteří jsou součástí organizovaného zločinu na Ukrajině. To může vést k nárůstu kriminální aktivity těchto skupin na území ČR.
Terorismus
ČR se sice nemusí tolik obávat islámského terorismu, ale se zhoršujícími se vztahy s Ruskem se můžeme dočkat nějakého teroristického činu na našem území, který by se odehrál v režii Ruska s cílem posílit svou propagandu.
Konflikty s ruským obyvatelstvem
Řada Rusů invazi na Ukrajinu schvaluje, což je společensky nepřijatelné. Řada Rusů ovšem k nastalé situaci mlčí, což může být řadou lidí vykládáno jako tichý souhlas. Stejně tak řada našich občanů je schopná přistoupit na princip kolektivní viny za situaci na Ukrajině. Dá se očekávat, že bude docházet k nejrůznějším konfrontacím s ruskými občany u nás. Některé z nich mohou mít i násilnou povahu logicky.
Jaderná hrozba
Jakkoliv to zní nesmyslně a jakkoliv to nesmyslné ve skutečnosti je, tak jaderná katastrofa je jednou z možností, která nás reálně může ohrozit. Rusové jaderné zbraně mají, zároveň může teoreticky dojít k nehodě v souvislosti s jadernými elektrárnami na Ukrajině. Ukrajinská jaderná elektrárna již byla ostřelována ve své administrativní části, což mohlo při troše smůly způsobit další katastrofu. Šance na jadernou hrozbu ze strany Ruska zůstává jen velmi malá, ale přesto je nenulová. Ačkoliv je zcela jasné, že použití jaderné hrozby, by znamenalo totální konec Ruské federace, tak nelze zcela vyloučit, že by byly jaderné zbraně použity. A to s ohledem na duševní zdraví ruských vládnoucích elit a případné bezvýchodné situace, ve které se mohou nacházet. Česká republika není asi nejpravděpodobnějším cílem. Na druhou stranu určitě jsme pravděpodobnější cíl než dlouhá řada západoevropských zemí. A to primárně ze dvou důvodů. Jsme jasně identifikováni jako nepřítel Ruské federace, spadáme do území, které v očích „sovětsky“ uvažujících Rusů spadá do jejich sféry vlivu a za třetí u nás existuje pravděpodobnost vzhledem k naší geografické poloze a technickým možnostem, že by se podařilo útok úspěšně uskutečnit. Což v případě už takového Německa zdaleka není jisté. Každopádně bychom měli jako Česká republika velmi vážně uvažovat o investici do vlastní obranné infrastruktury, která by podobné hrozby snižovala.
Zprávy ze světa
Máme za sebou téměř dvoutýdenní reakci kapitálového trhu na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Stojí za to se zamyslet nad tím, které reakce mají hlubší kořeny a které by mohly zanedlouho odeznít, až se naplno projeví jejich nízká provázanost s touto událostí.
Významné pohyby kurzů akcií od zahájení války na Ukrajině:
Významnější reakce největších hráčů
Saudi Aramco: kapitalizace 2377 mld. USD
Asi není překvapivé, že akcie největší, nejvlivnější a nejbohatší ropné společnosti Saudi Arabian Oil Company posílily o 10 %. Souvisí to primárně s tím, že zdražila ropa a Saúdům se zvýšila cena jejich produktů. Saudi Aramco je aktuálně na 2377 mld. USD tržní kapitalizace. To je 6,6 x více než druhá nejhodnotnější ropná společnost Exxon Mobil. Saudi Aramco je druhá nejhodnotnější korporace dle kapitalizace na světě. Není to ale úplně fér srovnání s Applem, který má kapitalizaci o 300 mld. USD vyšší. Fakticky má samozřejmě mnohem větší hodnotu Saudi Aramco. Už jen z toho důvodu, že se obchoduje jen s 5,82 % jeho akcií, protože zbytek ovládá přímo saúdská vláda. Saudi Aramco je hlavním zdrojem moci saúdské vládnoucí rodiny Saúdů včele s korunním princem Mohamedem bin Salmánem. V EBITDA dokonce Saudi Aramco Apple předčí. Navíc má asi o 40 mld. USD menší dluhy a o více než 200 mld. větší hodnotu vlastního kapitálu. I pokud jste skeptici vůči saúdskému účetnictví, tak je jasné, že Saudi Aramco je mnohem méně vzduch omaštěný větrem než Apple z pohledu kapitalizace. Je to extrémně bohatá společnost s obrovským ziskem, který v letošním roce předčí hodnotnější Apple zřejmě o parník, ačkoliv v posledním období to bylo jen těsně. Růst cen ropy Saudi Aramco svědčí a je jasné, že letos má nakročeno k mimořádným číslům. Růst hodnoty o 10 % od začátku války rozhodně má reálný základ. Firma roste od začátku roku už o více než 24 %. Saudi Aramco je s velmi vysokou pravděpodobností brzo opět na čele žebříčku světové kapitalizace. Ačkoliv i tato firma je svým způsobem drahá. Ale firma, která kontroluje největší část ropných rezerv na světě, je objektivně nesmírně cenná a patří na čelo tohoto žebříčku.
Tesla: kapitalizace 852 mld. USD
Posílila od začátku války asi o 7,9 %. Dá se to přičíst hlavně třem věcem. Za prvé je to určitý rebound po předchozím poklesu. Od začátku roku je pořád -22 %. Za druhé je to posun ve věci schválení německé fabriky Tesla a za třetí by někdo mohl říct, že válka přispívá elektromobilitě ve smyslu nezávislosti na ruské ropě. Vzhledem k tomu, že drtivá hodnota automobilky Tesla je uměle vytvořený virtuální fake, který nemá jakékoliv ekonomické opodstatnění, tak jí tady zmiňuji v podstatě jen ze slušnosti.
Tencent: kapitalizace 470 mld. USD
Reakce čínského Tencentu na trh v podobě propadu o 13,9 % nedává v souvislosti s válkou na Ukrajině logiku a je potřeba příčinu tohoto propadu hledat jinde. Tencent se přihlásil k uhlíkové neutralitě a slíbil, že do roku 2030 bude využívat 100 % své elektřiny ze zelených zdrojů. Zároveň oznámil snížení poplatků u služby WeChat.
JPMorgan: kapitalizace 378 mld. USD
Nejvýznamnější americká banka ztratila od začátku války 13,7 %. Zde hledejme přímou souvislost s americkými bankovními sankcemi vůči Rusku, ruským bankám i ruským obyvatelům na sankčních seznamech. Reakce je to poměrně silná na to, že se jedná o významnou americkou banku. Banka nicméně zůstává, na bankovní poměry, na stále celkem vysoké valuaci okolo 1,3 na price to book. Banka má nicméně lehce nadstandardní finanční páku. Není to rozhodně levná akcie ani po svém propadu.
Exxon Mobil: kapitalizace 371 mld. USD
Exxon Mobil, podobně jako Saudi Aramco, profituje z růstu ceny ropy. Posílil od začátku války o 14,3 %. Za poslední rok už o více než 44 %. Dá se očekávat, že v letošním roce mu půjde jeho zisk velmi výrazně nahoru. EBITDA 43 mld. USD z posledního roku rozhodně má velmi vysokou šanci být významně navýšena a tím poletí i relativní valuace Exxonu dolů. Z pohledu EV/EBITDA je to levnější firma než Saudi Aramco, ale toto srovnání je matoucí, protože u Saudi Aramco musíme brát v potaz obrovský majetek v podobě zásob ropy, které jsou řádově větší než u Exxonu. Exxon se dost významně vyvázal z Ruska už po anexi Krymu v roce 2014. Takže současná situace ho zas tolik netrápí, ačkoliv nějaká aktiva mu v Rusku zůstávají. Bohatě jsou však vykoupena nárůstem ceny ropy. Nárůst hodnoty Exxonu je součást dlouhodobého trendu růstu ceny ropy poté, co klesla na minimum uprostřed nejhoršího covidového pesimismu. Exxon byl léta letoucí elita světových korporací. Jedna z nejbohatších a nejmocnějších firem světového byznysu. A nepochybně by byl tou vůbec nejhodnotnější firmou světa dodnes. Protože byl součástí korporace jménem Standard oil, kterou Nejvyšší soud Spojených států prohlásil roku 1911 ilegálním monopolem a donutil rozdělit.
Chevron: kapitalizace 332 mld. USD
Potomci Standard oilu jsou dnes nejvýznamnější americké ropné firmy, přičemž jedna z nich – Standard oil of California, dnešní Chevron, byla původním investorem jisté Arabian american oil company, která se proslavila pod zkratkou ARAMCO. Ano, dnešní Saudi Aramco, ze kterého Saúdové Američany v 80. letech definitivně vyplatili jako své společníky. Chevron posílil od začátku války na Ukrajině hned o 25,8%. Chevron totiž rovněž oznámil joint venture s Bunge North America týkající se sojových biopaliv, která má vést až ke 100 tisícům barelů obnovitelného dieselového a leteckého paliva. Ale v zásadě to podstatnější je, že podle firmy ruská válka nemá žádný vliv na ambice firmy navýšit své produkční kapacity asi o 3 % ročně během následujících 4 let.
Ostatní reakce
New Fortress Energy: kapitalizace 6,6 mld. USD
Nárůst firmy zabývající se infrastrukturou okolo zkapalněného zemního plynu má bezprostřední souvislost se současnou válečnou situací. Nárůst akcií této firmy o 46,5 % od začátku války je toho důkazem. Mohl by však být trvalejší, protože u této firmy se očekává opravdu velmi výrazný nárůst zisků v nadcházejících měsících a letech.
Occidental Petroleum: kapitalizace 51 mld. USD
Tento etablovaný hráč ve světě energetických komodit posílil od začátku války o 41,1 %. V případě této firmy zazněly dvě důležité informace týkající se její akcionářské struktury. Za prvé to, že Berkshire Hathaway odhalila expozici přes 11 % v této firmě v hodnotě přes 5 mld. USD. Dále to, že svojí expozici v Occidental Petroleum snížil známý investor Carl Icahn. Těsně před válkou navíc navýšila Occidental Petroleum dividendu. Do toho má v Rusku minimální expozici, takže těží z rostoucích cen ropy.
Materiály obecně
Drtivá většina firem zabývající se materiály šla v posledních dnech nahoru. Některé velmi výrazně. Jako například US Steel (34 %) nebo Clevelend Cliffs (38 %). Drtivá většina neruských materiálových společností poskočila nahoru o 10 % a více od začátku války. A to včetně významných chemiček. Součást menší skupiny firem, která ztrácela, je také německá BASF, která byla namotaná do Nord Stream 2, jejíž akcie se propadly 21 %. Rovněž 29 % hodnoty ztratila významná papírenská společnost Mondi z Velké Británie.
Oil & gas obecně
Drtivá většina ropných společností samozřejmě posiluje. Z těch velkých to neplatí zejména o dvou. A to je Shell a Totalenergies, které byly obě finančně účastné výstavby plynovodu Nord Stream 2. Shell to zatím ustává s růstem asi 5 %, zatímco Totalenergies je na poklesu kolem 7,7 %. Na nule je aktuálně i BP, který je vůbec největší ve své expozici vůči Rusku. Hlavně kvůli Surgutněftegaz. Největší nárůst z významných ropných společností realizoval výše zmíněný Occidental Petroleum. Obecně posilují spíše americké ropné společnosti a Střední východ.
Aerospace & defense
Není překvapivé, že válka vyvolala změny hodnoty akcií i v tomto odvětví. A to u velké části firem pozitivní na hodnotu akcií. Z velkých hráčů posílil o 3,4 % Raytheon, který se stará hlavně o raketovou munici. Nejvýznamnější světový producent bojových letadel Lockheed Martin vyrostl o 16,2 %. Naprosto logicky, protože se dá očekávat, že řada států NATO bude chtít nyní dohnat léta dluhu investice do vlastní armády. Zejména pak Německo, které ústy Olafa Scholze prohlásilo, že se musí znovu stát vojenskou velmocí v reakci na ruskou agresi. Ale nejen Německo. Investice se dají očekávat od řady evropských států. A pokud budou investovat do letectva, tak je Lockheed Martin jasným kandidátem na velmi významné zakázky. Naopak významně se propadly akcie Airbusu o 17,4 % i Boeingu o 11,5 %. Ačkoliv obě firmy mají svoje defense divize, tak přece jen ztráty plynoucí z civilní divize, jsou očekávány horší. Naopak o 16,8 % vyrostl Northrop Grumman, který je velmi mocným defense konglomerátem. Dařilo se i General Dynamics, která posiluje od války o 8,8 %. L3harris technologies posílila o 21,1 %. Francouzský Safran ztratil 15 %. Naopak jiný francouzský defense konglomerát Thales posílil o 37,3 %. A do třetice francouzský Dassault aviation posílil o 15,8 %. Britská BAE systems narostla o 25,6 %. Naopak velmi výrazně ztrácí kvůli surovinové nedostupnosti titanu výrobce leteckých motorů Rolls Royce holdings, když přišel o 22,4 % hodnoty. Obrovský nárůst hodnoty akcií zaznamenala německá společnost H&K známá dříve pod názvem Heckler & Koch, která se zabývá výrobou ručních zbraní. Hodnota H&K od války vyskočila o 91 %. Velmi podobný příběh zažívá přední evropský dodavatel kanónů a zbraňových systémů do obrněných vozidel německá společnost Rheinmetall, která také posílila o desítky procent.
Zbytná spotřeba
Zde máme několik příběhů, které reagují negativně. Jde zejména o luxusní zboží, protože Rusové a ruský trh jsou pro trh s luxusem důležité více než, jaký je význam ruské ekonomiky. Podobně jako Japonsko. Na hodnotě ztrácelo hned několik módních konglomerátů. Určitě za zmínku stojí francouzský LVMH, který odepsal 17,4 % hodnoty. Dále situací trpí Christian Dior, který ztratil 11 % hodnoty. Módní dům Hermes ztratil 11,4 %. Ztrácely firmy z online prostoru jako Booking.com (-23 %), Meituan (-17,6 %) nebo Pinduoduo (-22,8 %).
Automobilky
Velmi významně reagoval automobilový průmysl. Propadla se hodnota všech hlavních německých automobilek Volkswagen, BMW i Mercedes Group. Volkswagen ztratil 27,4 % hodnoty, BMW 22,5 % a Mercedes Group 22,5 %. Samozřejmě, že panuje určitá obava z toho, že tyto automobilky působily v Rusku a zároveň jsou Rusku z významných automobilek „nejblíže“. A to i svými továrnami v Česku nebo na Slovensku. Ovšem v zásadě je propad hodnoty těchto automobilek hysterickou reakcí trhu na nastalou situaci. Tržby automobilek na trzích ve střední Evropě nepochybně půjdou na nějaký čas dolů, což je logický důsledek toho, k čemu došlo. Ovšem tyto firmy jsou zdravé a velmi prosperující. Na konci této eskapády to budou především ony, které budou těžit z nastupující elektromobility a nezávislosti evropské dopravy na ruské ropě. Ztrácely i ostatní automobilky. Toyota odepsala 14,7 %. Rovněž japonská Honda ztratila 15,1 %. Čínský BYD ztratil 14,2 %. General Motors ztratila 13,3 %. Ford ztratil 5,4 %. Stellantis ztratila 24,2 % hodnoty. Specialista na elektromobilitu Rivian ztratil 26,6 %. 14,2 % hodnoty ztratilo i Volvo. Nejvíce v relativní vyjádření však ztratil Renault s 33,7 % ztrátou. 21,9 % odepsal ze své hodnoty Nissan. Ferrari ztratilo 14,2 % hodnoty. V případě automobilek platí, že velká část ztráty hodnoty těchto firem by měla být brzo dohnána zpět. Rozhodně není důvod kvůli ruskému ani ukrajinskému trhu házet flintu do žita. Tyto trhy nejsou pro automobilový trh důležité. Snad jedině v tom, že závislost Evropy na ruské ropě, ukazuje, že sázka na elektromobilitu je ekonomicky správným krokem.
Rusko
S ruskými akciemi se od 25.2. neobchoduje. Obchodovalo se s nimi do 24.2., kdy zvládly vybrané hlavní tituly odepsat během hodin podstatnou část své hodnoty. Například Gazprom 15 %. Ovšem až následující den došlo k tomu, že ruská centrální banka zvedla základní úrokovou sazbu na 20 % v reakci na brutální propad rublu a defacto zabavila devizové prostředky ruským firmám. Hodnota ruského akciového trhu se limitně blíží nule v současné době. Dá se očekávat, že faktický pokles bude někde na úrovni 70-80 % hodnoty. U vybraných subjektů v podstatě 100 %. Až skončí válka, tak se dá očekávat brutální proměna akcionářské struktury předních ruských korporací. Každopádně ruský akciový trh v současnosti prakticky přestal existovat a proměnil se v něco jako kvazi private equity trh. Zahraniční investoři mají s ruskými expozicemi oprávněně těžkou hlavu. Například v Gazpromu je třetí největší akcionář fondová společnost Vanguard a hned za ním BlackRock. Podobné je to i u dalších ruských akciových titulů. U většiny z nich však figuruje jako nejvýznamnější akcionář nepřímo ruský stát reprezentovaný zločineckým Kremlem.
Významné pohyby kurzů akcií od zahájení války na Ukrajině:
Významnější reakce největších hráčů
Saudi Aramco: kapitalizace 2377 mld. USD
Asi není překvapivé, že akcie největší, nejvlivnější a nejbohatší ropné společnosti Saudi Arabian Oil Company posílily o 10 %. Souvisí to primárně s tím, že zdražila ropa a Saúdům se zvýšila cena jejich produktů. Saudi Aramco je aktuálně na 2377 mld. USD tržní kapitalizace. To je 6,6 x více než druhá nejhodnotnější ropná společnost Exxon Mobil. Saudi Aramco je druhá nejhodnotnější korporace dle kapitalizace na světě. Není to ale úplně fér srovnání s Applem, který má kapitalizaci o 300 mld. USD vyšší. Fakticky má samozřejmě mnohem větší hodnotu Saudi Aramco. Už jen z toho důvodu, že se obchoduje jen s 5,82 % jeho akcií, protože zbytek ovládá přímo saúdská vláda. Saudi Aramco je hlavním zdrojem moci saúdské vládnoucí rodiny Saúdů včele s korunním princem Mohamedem bin Salmánem. V EBITDA dokonce Saudi Aramco Apple předčí. Navíc má asi o 40 mld. USD menší dluhy a o více než 200 mld. větší hodnotu vlastního kapitálu. I pokud jste skeptici vůči saúdskému účetnictví, tak je jasné, že Saudi Aramco je mnohem méně vzduch omaštěný větrem než Apple z pohledu kapitalizace. Je to extrémně bohatá společnost s obrovským ziskem, který v letošním roce předčí hodnotnější Apple zřejmě o parník, ačkoliv v posledním období to bylo jen těsně. Růst cen ropy Saudi Aramco svědčí a je jasné, že letos má nakročeno k mimořádným číslům. Růst hodnoty o 10 % od začátku války rozhodně má reálný základ. Firma roste od začátku roku už o více než 24 %. Saudi Aramco je s velmi vysokou pravděpodobností brzo opět na čele žebříčku světové kapitalizace. Ačkoliv i tato firma je svým způsobem drahá. Ale firma, která kontroluje největší část ropných rezerv na světě, je objektivně nesmírně cenná a patří na čelo tohoto žebříčku.
Tesla: kapitalizace 852 mld. USD
Posílila od začátku války asi o 7,9 %. Dá se to přičíst hlavně třem věcem. Za prvé je to určitý rebound po předchozím poklesu. Od začátku roku je pořád -22 %. Za druhé je to posun ve věci schválení německé fabriky Tesla a za třetí by někdo mohl říct, že válka přispívá elektromobilitě ve smyslu nezávislosti na ruské ropě. Vzhledem k tomu, že drtivá hodnota automobilky Tesla je uměle vytvořený virtuální fake, který nemá jakékoliv ekonomické opodstatnění, tak jí tady zmiňuji v podstatě jen ze slušnosti.
Tencent: kapitalizace 470 mld. USD
Reakce čínského Tencentu na trh v podobě propadu o 13,9 % nedává v souvislosti s válkou na Ukrajině logiku a je potřeba příčinu tohoto propadu hledat jinde. Tencent se přihlásil k uhlíkové neutralitě a slíbil, že do roku 2030 bude využívat 100 % své elektřiny ze zelených zdrojů. Zároveň oznámil snížení poplatků u služby WeChat.
JPMorgan: kapitalizace 378 mld. USD
Nejvýznamnější americká banka ztratila od začátku války 13,7 %. Zde hledejme přímou souvislost s americkými bankovními sankcemi vůči Rusku, ruským bankám i ruským obyvatelům na sankčních seznamech. Reakce je to poměrně silná na to, že se jedná o významnou americkou banku. Banka nicméně zůstává, na bankovní poměry, na stále celkem vysoké valuaci okolo 1,3 na price to book. Banka má nicméně lehce nadstandardní finanční páku. Není to rozhodně levná akcie ani po svém propadu.
Exxon Mobil: kapitalizace 371 mld. USD
Exxon Mobil, podobně jako Saudi Aramco, profituje z růstu ceny ropy. Posílil od začátku války o 14,3 %. Za poslední rok už o více než 44 %. Dá se očekávat, že v letošním roce mu půjde jeho zisk velmi výrazně nahoru. EBITDA 43 mld. USD z posledního roku rozhodně má velmi vysokou šanci být významně navýšena a tím poletí i relativní valuace Exxonu dolů. Z pohledu EV/EBITDA je to levnější firma než Saudi Aramco, ale toto srovnání je matoucí, protože u Saudi Aramco musíme brát v potaz obrovský majetek v podobě zásob ropy, které jsou řádově větší než u Exxonu. Exxon se dost významně vyvázal z Ruska už po anexi Krymu v roce 2014. Takže současná situace ho zas tolik netrápí, ačkoliv nějaká aktiva mu v Rusku zůstávají. Bohatě jsou však vykoupena nárůstem ceny ropy. Nárůst hodnoty Exxonu je součást dlouhodobého trendu růstu ceny ropy poté, co klesla na minimum uprostřed nejhoršího covidového pesimismu. Exxon byl léta letoucí elita světových korporací. Jedna z nejbohatších a nejmocnějších firem světového byznysu. A nepochybně by byl tou vůbec nejhodnotnější firmou světa dodnes. Protože byl součástí korporace jménem Standard oil, kterou Nejvyšší soud Spojených států prohlásil roku 1911 ilegálním monopolem a donutil rozdělit.
Chevron: kapitalizace 332 mld. USD
Potomci Standard oilu jsou dnes nejvýznamnější americké ropné firmy, přičemž jedna z nich – Standard oil of California, dnešní Chevron, byla původním investorem jisté Arabian american oil company, která se proslavila pod zkratkou ARAMCO. Ano, dnešní Saudi Aramco, ze kterého Saúdové Američany v 80. letech definitivně vyplatili jako své společníky. Chevron posílil od začátku války na Ukrajině hned o 25,8%. Chevron totiž rovněž oznámil joint venture s Bunge North America týkající se sojových biopaliv, která má vést až ke 100 tisícům barelů obnovitelného dieselového a leteckého paliva. Ale v zásadě to podstatnější je, že podle firmy ruská válka nemá žádný vliv na ambice firmy navýšit své produkční kapacity asi o 3 % ročně během následujících 4 let.
Ostatní reakce
New Fortress Energy: kapitalizace 6,6 mld. USD
Nárůst firmy zabývající se infrastrukturou okolo zkapalněného zemního plynu má bezprostřední souvislost se současnou válečnou situací. Nárůst akcií této firmy o 46,5 % od začátku války je toho důkazem. Mohl by však být trvalejší, protože u této firmy se očekává opravdu velmi výrazný nárůst zisků v nadcházejících měsících a letech.
Occidental Petroleum: kapitalizace 51 mld. USD
Tento etablovaný hráč ve světě energetických komodit posílil od začátku války o 41,1 %. V případě této firmy zazněly dvě důležité informace týkající se její akcionářské struktury. Za prvé to, že Berkshire Hathaway odhalila expozici přes 11 % v této firmě v hodnotě přes 5 mld. USD. Dále to, že svojí expozici v Occidental Petroleum snížil známý investor Carl Icahn. Těsně před válkou navíc navýšila Occidental Petroleum dividendu. Do toho má v Rusku minimální expozici, takže těží z rostoucích cen ropy.
Materiály obecně
Drtivá většina firem zabývající se materiály šla v posledních dnech nahoru. Některé velmi výrazně. Jako například US Steel (34 %) nebo Clevelend Cliffs (38 %). Drtivá většina neruských materiálových společností poskočila nahoru o 10 % a více od začátku války. A to včetně významných chemiček. Součást menší skupiny firem, která ztrácela, je také německá BASF, která byla namotaná do Nord Stream 2, jejíž akcie se propadly 21 %. Rovněž 29 % hodnoty ztratila významná papírenská společnost Mondi z Velké Británie.
Oil & gas obecně
Drtivá většina ropných společností samozřejmě posiluje. Z těch velkých to neplatí zejména o dvou. A to je Shell a Totalenergies, které byly obě finančně účastné výstavby plynovodu Nord Stream 2. Shell to zatím ustává s růstem asi 5 %, zatímco Totalenergies je na poklesu kolem 7,7 %. Na nule je aktuálně i BP, který je vůbec největší ve své expozici vůči Rusku. Hlavně kvůli Surgutněftegaz. Největší nárůst z významných ropných společností realizoval výše zmíněný Occidental Petroleum. Obecně posilují spíše americké ropné společnosti a Střední východ.
Aerospace & defense
Není překvapivé, že válka vyvolala změny hodnoty akcií i v tomto odvětví. A to u velké části firem pozitivní na hodnotu akcií. Z velkých hráčů posílil o 3,4 % Raytheon, který se stará hlavně o raketovou munici. Nejvýznamnější světový producent bojových letadel Lockheed Martin vyrostl o 16,2 %. Naprosto logicky, protože se dá očekávat, že řada států NATO bude chtít nyní dohnat léta dluhu investice do vlastní armády. Zejména pak Německo, které ústy Olafa Scholze prohlásilo, že se musí znovu stát vojenskou velmocí v reakci na ruskou agresi. Ale nejen Německo. Investice se dají očekávat od řady evropských států. A pokud budou investovat do letectva, tak je Lockheed Martin jasným kandidátem na velmi významné zakázky. Naopak významně se propadly akcie Airbusu o 17,4 % i Boeingu o 11,5 %. Ačkoliv obě firmy mají svoje defense divize, tak přece jen ztráty plynoucí z civilní divize, jsou očekávány horší. Naopak o 16,8 % vyrostl Northrop Grumman, který je velmi mocným defense konglomerátem. Dařilo se i General Dynamics, která posiluje od války o 8,8 %. L3harris technologies posílila o 21,1 %. Francouzský Safran ztratil 15 %. Naopak jiný francouzský defense konglomerát Thales posílil o 37,3 %. A do třetice francouzský Dassault aviation posílil o 15,8 %. Britská BAE systems narostla o 25,6 %. Naopak velmi výrazně ztrácí kvůli surovinové nedostupnosti titanu výrobce leteckých motorů Rolls Royce holdings, když přišel o 22,4 % hodnoty. Obrovský nárůst hodnoty akcií zaznamenala německá společnost H&K známá dříve pod názvem Heckler & Koch, která se zabývá výrobou ručních zbraní. Hodnota H&K od války vyskočila o 91 %. Velmi podobný příběh zažívá přední evropský dodavatel kanónů a zbraňových systémů do obrněných vozidel německá společnost Rheinmetall, která také posílila o desítky procent.
Zbytná spotřeba
Zde máme několik příběhů, které reagují negativně. Jde zejména o luxusní zboží, protože Rusové a ruský trh jsou pro trh s luxusem důležité více než, jaký je význam ruské ekonomiky. Podobně jako Japonsko. Na hodnotě ztrácelo hned několik módních konglomerátů. Určitě za zmínku stojí francouzský LVMH, který odepsal 17,4 % hodnoty. Dále situací trpí Christian Dior, který ztratil 11 % hodnoty. Módní dům Hermes ztratil 11,4 %. Ztrácely firmy z online prostoru jako Booking.com (-23 %), Meituan (-17,6 %) nebo Pinduoduo (-22,8 %).
Automobilky
Velmi významně reagoval automobilový průmysl. Propadla se hodnota všech hlavních německých automobilek Volkswagen, BMW i Mercedes Group. Volkswagen ztratil 27,4 % hodnoty, BMW 22,5 % a Mercedes Group 22,5 %. Samozřejmě, že panuje určitá obava z toho, že tyto automobilky působily v Rusku a zároveň jsou Rusku z významných automobilek „nejblíže“. A to i svými továrnami v Česku nebo na Slovensku. Ovšem v zásadě je propad hodnoty těchto automobilek hysterickou reakcí trhu na nastalou situaci. Tržby automobilek na trzích ve střední Evropě nepochybně půjdou na nějaký čas dolů, což je logický důsledek toho, k čemu došlo. Ovšem tyto firmy jsou zdravé a velmi prosperující. Na konci této eskapády to budou především ony, které budou těžit z nastupující elektromobility a nezávislosti evropské dopravy na ruské ropě. Ztrácely i ostatní automobilky. Toyota odepsala 14,7 %. Rovněž japonská Honda ztratila 15,1 %. Čínský BYD ztratil 14,2 %. General Motors ztratila 13,3 %. Ford ztratil 5,4 %. Stellantis ztratila 24,2 % hodnoty. Specialista na elektromobilitu Rivian ztratil 26,6 %. 14,2 % hodnoty ztratilo i Volvo. Nejvíce v relativní vyjádření však ztratil Renault s 33,7 % ztrátou. 21,9 % odepsal ze své hodnoty Nissan. Ferrari ztratilo 14,2 % hodnoty. V případě automobilek platí, že velká část ztráty hodnoty těchto firem by měla být brzo dohnána zpět. Rozhodně není důvod kvůli ruskému ani ukrajinskému trhu házet flintu do žita. Tyto trhy nejsou pro automobilový trh důležité. Snad jedině v tom, že závislost Evropy na ruské ropě, ukazuje, že sázka na elektromobilitu je ekonomicky správným krokem.
Rusko
S ruskými akciemi se od 25.2. neobchoduje. Obchodovalo se s nimi do 24.2., kdy zvládly vybrané hlavní tituly odepsat během hodin podstatnou část své hodnoty. Například Gazprom 15 %. Ovšem až následující den došlo k tomu, že ruská centrální banka zvedla základní úrokovou sazbu na 20 % v reakci na brutální propad rublu a defacto zabavila devizové prostředky ruským firmám. Hodnota ruského akciového trhu se limitně blíží nule v současné době. Dá se očekávat, že faktický pokles bude někde na úrovni 70-80 % hodnoty. U vybraných subjektů v podstatě 100 %. Až skončí válka, tak se dá očekávat brutální proměna akcionářské struktury předních ruských korporací. Každopádně ruský akciový trh v současnosti prakticky přestal existovat a proměnil se v něco jako kvazi private equity trh. Zahraniční investoři mají s ruskými expozicemi oprávněně těžkou hlavu. Například v Gazpromu je třetí největší akcionář fondová společnost Vanguard a hned za ním BlackRock. Podobné je to i u dalších ruských akciových titulů. U většiny z nich však figuruje jako nejvýznamnější akcionář nepřímo ruský stát reprezentovaný zločineckým Kremlem.
Přehled trhů
Přehled akciových trhů
Pohled na akciové trhy jako celek jasně ukazuje, že začíná téct krev. Na vybraných titulech nejsou ojedinělé poklesy o 20-30 %. Jako celek zatím trh v letošním roce ztrácí okolo 12 %. Minulý týden k tomu přispěl velmi výrazně.
Výnosy státních dluhopisů
Výnosy do splatnosti 5letých státních dluhopisů:
ČR 3,71 %
Německo -0,18 %
USA 1,78 %
Čína 2,54 %
Výnosy do splatnosti vlivem poklesu tržní ceny dluhopisů vzrostly za poslední týden v ČR i v Německu.
ČR 3,71 %
Německo -0,18 %
USA 1,78 %
Čína 2,54 %
Výnosy do splatnosti vlivem poklesu tržní ceny dluhopisů vzrostly za poslední týden v ČR i v Německu.
Klíčové komodity
Komodity velmi zdražují, ovšem ještě stále jako celek nedosáhly hladiny před deseti lety a svého historického maxima. Ropa na 130 USD překonává náš dlouhodobý odhad na 120 USD.