Úvodní slovo

Milí čtenáři a čtenářky,

dnes krátká úvaha na téma korporátní kultury v Česku. Potkávám se s řadou firem. Některé fungují dobře, některé fungují v něčem dobře a některé mají spoustu problémů. Teď nemám na mysli problémy, které vyvolal covid nebo přemíra zadlužení. V řadě firem jsem se setkal s tím, že tam bujela manažerská korupce. Což o to. V nějaké velké korporaci, která nikomu nepatří, nebo ve státním podniku nás to asi nepřekvapí. Ale poslední roky a měsíce se s tím setkávám i v segmentu firem SME nebo u menších finančních institucí. Do značné míry si za to mohou především vlastníci těchto firem. Jakmile dosáhnou určité míry úspěchu, tak mají tendenci zapojovat do svých rodinných firem manažery právě z těch korporací, kde korupce bují nejvíce. Je to dáno do značné míry nekritickým obdivem vůči všem, kteří jsou větší, na obálkách časopisů atd. Když pracoval v té velké bance nebo burzovně obchodované korporaci nebo ve velké poradenské společnosti, tak přece musí být dotyčný člověk profesionál. A často je. Ale bohužel v maximalizování užitku pro sebe a nikoliv svého zaměstnavatele. Ve firmách se nekradou propisky, papír do tiskárny nebo kafe z kávovaru. Kradou se především informace, prodávají se databáze a vliv se vyměňuje za peníze. Samozřejmě korupce má dvě strany. Toho, kdo bere. A toho, kdo dává. Odsoudit je třeba obě strany. Na konci takového procesu jsou poškození akcionáři, věřitelé, konkurenceschopnost a inovace. Dejme do souvislosti míru korupce v Česku s tím, jak zvládáme covidovou krizi, a nemůžeme být překvapeni. V Čechách něco zařídit, aby z toho někdo něco neměl? Proč v některých státech dokáží firmy či stát něco rozhodnout rychle? A tím získat konkurenční náskok. Často to není z důvodu, že se neřídí oblíbeným českým rčením „dvakrát měř, jednou řež“. Je to tím, že opravdu hromadu času ušetří tím, že výběrové řízení neobsahuje pár kolonek typu velikost, termín a forma úplatku. Nikdo z opravdových podnikatelů toto nemá zapotřebí.

Přeji vám úspěšný týden

Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics a Fond českých korporátních dluhopisů SICAV

Zprávy z Česka

Velký obrat v politických preferencích

V průzkumu Kantar CZ, který pravidelně publikují Otázky Václava Moravce na ČT byl v neděli zveřejněn další průzkum. Ten poslední by se dal označit za průlomový, protože poprvé od září 2014, kdy byl průzkum Trendy Česka zahájen, se vládní hnutí ANO ocitlo až na druhém místě. Potvrdily se tak trendy z posledních měsíců. Druhé místo ANO ale nenáleží jen v modelu s volebními koalicemi, ale ocitlo se druhé rovněž i v modelu, který hodnotí jednotlivé strany. To už je do určité míry průlomové a ukazuje to na to, že výrazně ztrácí dech.

Na prvním místě průzkumu jsou nyní Piráti. Náskok je to zatím velmi těsný. Model ukazuje, že v ČR aktuálně existují dvě významné politické síly. Na třetím místě je koaliční partner Pirátů STAN. Velmi solidně se drží Okamurova SPD. Naopak ODS, TOP09 a KDU-ČSL nevypadají zrovna v šejpu. Komunisté hlásí obrovský poplach a ČSSD už zřejmě sepisuje parte. Tak by se to mohlo jevit podle volebního modelu. Nicméně situace je trochu složitější.

Průzkum Trendy Česka, který tvoří Kantar CZ pro Českou televizi z neděle 11.4.

Model je model a to samo o sobě má své limity. Odchylka může být pořád značná. Nicméně trefný je název průzkumu Trendy Česka. Trendy totiž modely zachycují velmi dobře, protože metodika je stabilní. V rámci subjektů, které jsou aktuálně mimo výše uvedené strany, má smysl brát v potaz zejména uskupení okolo Lubomíra Volného. Ten je hvězdou alternativní politické scény a má nejlepší politické momentum. Rovněž zcela bez dynamiky pořád ještě není Robert Šlachta. Naopak dynamiku pravděpodobně již zcela ztratila parta okolo Davida Ondráčky a Mikuláše Mináře. Zcela slabá je pak dlouhodobě Trikolóra. Asi v největším průšvihu jsou nyní ČSSD a KSČM. Těmto tradičním levicovým stranám hrozí, že vůbec ve Sněmovně nebudou. ČSSD je navíc vládní stranou, která to schytává i za způsob řešení pandemické krize. KSČM vymírají voliči. Jen málokdo se komunistou nebo voličem komunistů stal pro roce 89. Základna byla široká a pořád se zužuje. Bylo jasné, že dříve či později komunisté vymřou, protože noví nevznikají. A evidentně se to děje. Mladí levičáci mají dnes mnoho možností. A nutno podotknout, že Piráti jsou jednou z nich. Nedělejme si o Pirátech iluze. Je to silně levicová strana, která má potenciál zbořit mnoho starých pořádků. Ohrožen je potenciálně právě finanční sektor. Banky, pojišťovny a finanční služby se mohou stát hodně rychle předmětem tvrdé regulace a radikálních změn. To, že jsou Piráti demokraté, ještě neznamená, že to automaticky znamená pro pravicového voliče jen změnu k lepšímu. Pochopitelně viděno optikou srovnání s hnutím ANO se téměř cokoliv jiného zdá být lepší volbou. Zvláště pak jeho poslední mutace, která je u moci. Současná verze ANO je asi tou nejzoufalejší verzí ANO, která kdy existovala, kvůli své obrovské personální vyprázdněnosti. Problém Pirátů a STAN je, že společně představují obrovskou a zcela neprobádanou politickou sílu.

Koalice právě těchto dvou stran by podle modelu měla zvítězit o 12 % před ANO. To by byl výsledek, který by znamenal neuvěřitelně silný mandát. A když si uvědomíme, že z pirátských poslanců je většina populace schopna vyjmenovat tak maximálně pět lidí a z představitelů STAN možná tak čtyři, tak je to celkem na pováženou. Kdyby volby dopadly, jak nyní vypadá průzkum od KANTAR CZ, tak by tato koalice mohla mít klidně 90 mandátů. Jací lidé to budou? Jaké mají názory? To samozřejmě jsou naprosto logické otázky. Koalice Spolu se naproti tomu „plácá“ stále mezi 15 a 20 %, ačkoliv ji tvoří hned tři tradiční strany.

Průzkum Trendy Česka, který tvoří Kantar CZ pro Českou televizi z neděle 11.4.

Míra zoufalosti je krásně dokreslena instagramovými příspěvky Dominika Feriho. Ten, jakožto nejviditelnější poslanec této dříve pravicové strany, láká voliče a fanoušky na bločky, odznáčky a další cetky s logem TOP09. Neuvěřitelně slabý lídr ODS Petr Fiala tomu také nepomáhá a KDU-ČSL přešla do módu černého pasažéra koalice. Je nicméně evidentní, že Babiš nyní začne tvrdit muziku. Nejpozději v neděli musel pochopit, že ztrácí půdu pod nohama. Dá se očekávat, že se bude snažit voliče (zejména pak důchodce) uplácet pomocí fiskálních stimulů. Do toho bude zkoušet dělat jakýkoliv krok, který by se mohl setkat s pozitivním ohlasem větší skupiny lidí, jako to například udělal u úředních maturit. Pořád bychom neměli ještě podceňovat hráče, kteří nyní v průzkumu nefigurují. Zvláště pak Volného a Šlachtu. Babiš to ovšem bude mít neuvěřitelně těžké. „Best in covid“ je jeho věta, která se mu zřejmě stane osudnou. Snad jedině zázrak by mu mohl pomoct zásadně situaci otočit bez možnosti kontaktní kampaně. Koalice Pirátů a STAN je nyní favoritem voleb. A není ani příliš pravděpodobné, že by to ohrozil volební zákon. Vše nahrává tomu, že se bude volit ve 14 krajích a ne v jednom. To je další obrovská nevýhoda pro ANO. S velkou pravděpodobností tak bude premiérem skutečně Ivan Bartoš.

ČNB prostřednictvím viceguvernéra naznačila vývoj měnové politiky v Česku

Agentuře Reuters poskytl rozhovor Tomáš Nidetzký tento týden. V rozhovoru bylo naznačeno, že v druhé polovině roku by ČNB mohla začít zvedat úrokové sazby. Do té doby by ČNB měla podle Nidetzkého držet základní úrokovou sazbu 2T Repo na stávající úrovni 0,25 %. Viceguvernér v rozhovoru řekl, že si domácí ekonomika vede dobře a že prokazuje rezistenci proti koronavirovým opatřením. Ekonomickou situaci vyhodnotil jako „spíše lepší než horší“. Dále odmítl srovnání s krizí v letech 2008 a 2009. Vyjádřil určitou opatrnost ve vztahu k fiskální politice, kterou podle něj nebude tak snadné zabrzdit v její expanzi. Navíc dodal, že on a někteří další členové bankovní rady mají pochybnost o efektivitě daňového balíčku. Obsluhu narostlého veřejného dluhu označil za „nic fatálního a nic zásadního“. Ke kurzu koruny se vyjádřil tak, že očekává, že bude koruna posilovat a že bude stabilní.

Nidetzkého rozhovor je důležitý pro anticipaci další politiky ČNB. Podobné rozhovory se nedávají jen tak a mají vyvolat určitou atmosféru okolo očekávání ČNB. Ta se v posledních letech snaží působit jako předvídatelný subjekt, který požívá důvěry účastníků finančního trhu. Nelze tedy úplně očekávat, že by se ČNB zachovala v nadcházejících měsících výrazně jinak, než Nidetzký avizoval. Otázkou je, jestli Nidetzký a jeho kolegové staví na správných předpokladech. Česká ekonomika se možná z krátkodobého pohledu chová celkem stabilně, ale problémy fiskální jsou dlouhodobého rázu. Stejně tak je dlouhodobým problémem struktura HDP ČR. A za třetí naše pracovněprávní prostředí je velmi rigidní. Spousta efektů se v ekonomice projevuje se značným zpožděním. Myslet si, že na tom budeme dlouhodobě lépe, než státy, kam proudí náš export, by bylo poněkud krátkozraké.

Vývoj úrokové sazby 2T Repo je dlouhodobě výrazně klesající. Těžko si lze nyní představit návrat na hodnoty před 14 lety. Možná i hodnoty nad 2 % jsou už minulostí...

Českomoravská škola čar a kouzel

Dluhopisový emitent Českomoravská nemovitostní se poslední dobou chová opravdu jako velice zvláštní entita. Libanonská skupina CFH, která v Česku investovala do realit, si z Českomoravské nemovitostní udělala docela hezkou kasičku. Na prodeji celého svého realitního portfolia skládajícího se z Bloxu v Dejvicích, Crystalu na Praze 3 a části City Westu do rukou Českomoravské nemovitostní vydělali arabští investoři kolem 1 miliardy korun během dvou let s minimálním administrativním aparátem a prakticky na minimální hladině rizika. Na úrovni ekvity se jedná prakticky cca o 60 % zisk během dvou let a na úrovni enterprise value kolem 20 %. Přitom před prodejem majetku do rukou Českomoravské nemovitostní se Libanonci velmi snažili prostřednictvím různých agentur své portfolio nabízet. Nakonec Českomoravská nemovitostní dala takové nabídky na jednotlivé budovy, že by se český management snad ani nemohl vrátit do Bejrútu, kdyby neprodal. Extrémně úspěšná story pro Libanonce nicméně neskončila touto transakcí a pokračují ve stejném duchu. Na konci minulého roku byla s velkou pompou oznámena transakce s Pentou, když od ní společně měly koupit Českomoravská nemovitostní a skupina CFH Churchill square na Žižkově. Pravda je taková, že oficiálním majitelem projektu je nyní CFH Blenheim, kterou ovládá lucemburská entita CFH Luxemburg VIII, kterou zase ovládá CFH International z Britských Panenských ostrovů. Takže deklarace o tom, jak již Českomoravská nemovitostní projekt vlastní, jsou poněkud předčasné. Dále je podstatné, že Českomoravská nemovitostní přesunula podstatnou část svého majetku (všechny tři budovy od Libanonců) do CORE fund v Lichtenštejnsku, který mu spravuje stejná investiční společnost IFM jako v případě fondu NEMO. CORE fund se nicméně v Česku vůbec nenabízí a ani nabízet nesmí podle regulí. Vzhledem k tomu, že Českomoravská nemovitostní portfolio budov neprodala, ale jen převedla do jí ovládaného fondu, tak se stalo několik velmi důležitých věcí. Za prvé má nyní možnost hrát si se svou vlastní rozvahou dle libosti v podstatě. Přecenění majetku nyní probíhá ve fondu. My víme, že proběhlo ve výši 45 % během jediného roku. To samozřejmě ovlivňuje cenu cenných papírů, které drží Českomoravská nemovitostní na straně aktiv. A logicky to má výrazný dopad do jejího vlastního kapitálu, který díky tomu roste. Zároveň to umožňuje, aby docházelo k postupnému nabývání podílů ze strany dalšího fondu NEMO. Ten by si mohl koupit podíly v sesterském fondu. A Českomoravská nemovitostní vzápětí zinkasovat cash za tyto transakce. Svým způsobem je to velmi chytrý model. Schovaný navíc pod marketingovou rouškou toho, že fond je regulovanou entitou a že to je v rámci ochrany investorů. Ve skutečnosti to znamená opuštění CZ GAAP systému účetnictví a radikální netransparentnost. Českomoravská nemovitostní navíc převedla obrovskou míru legální odpovědnosti do Lichtenštejnska. Tržní posudky na nemovitosti v obou lichtenštejnských fondech musí být velmi výživné čtení. Stačí se podívat na to, jak oceňuje své nemovitosti fond NEMO. Ten výrazně zadlužené SPV společnosti s dluhem, ke kterému jsou zástavní práva do výše 56,8 milionů EUR, oceňuje asi na 487 milionů. Což vzhledem k tomu, že reálná tržní hodnota budov ve fondu NEMO je řádově 1,1 až 1,3 mld. korun, vypadá na převelice kreativní ocenění. Třeba nám přátelé z Českomoravské nemovitostní a IFM udělají radost a publikují ho na svém webu. To je tak, když se za draho koupí od tvrdých a zkušených obchodníků bez reálné ekvity i odborných kompetencí. Někde se to zkrátka dohnat musí. Ale kouzla jsou to krásná, to zase všechna čest. Ne jako ti amatéři, kterých tu máme desítky, co si s tím nedají žádnou práci. Toto je výkon zaznamenáníhodný do učebnic finanční analýzy.

Zprávy ze světa

Velká elektrojízda ve Wolfsburgu

Volkswagen v pondělí představil na online konferenci Power Day své plány na technologickou expanzi do roku 2030. Pro druhého největšího výrobce aut na světě to byl velký den, kdy oznámil široké veřejnosti svoje jasné směřování a tím je elektromobilita. Volkswagen chystá v dalších 10 letech masivní investice, aby se stal technologickým lídrem na tomto trhu, jak uvedl výkonný ředitel skupiny Herbert Diess: „Elektromobilita se pro nás stala hlavním businessem. Naše transformace bude rychlá a bezprecedentní.“

Prvním krokem je výstavba elektráren na baterie, které Volkswagenu zajistí spolehlivou a levnější dodávku akumulátorů. Vizí Volkswagenu je od roku 2023 prodávat vozy s novým typem prizmatické unifikované baterie, která umožní používat různé typy „chemie“ v baterii, ale stejný „obal“, což povede k jednodušší a levnější výrobě. Do roku 2030 by mělo být v Evropě šest továren, které budou zajišťovat dodávku baterií pro Volkswagen. První už existuje, vlastní ji švédský výrobce baterií Northvolt, ten poskytne VW svoje výrobní kapacity od roku 2023 a součástí dohody je zvýšení vlastnického podílu VW v Northvolt o 20 %. Do roku 2026 by měly fungovat další závody v Německu, Španělsku, Francii a Portugalsku a o rok později by měla být k dispozici další továrna a o tu se utká Polsko, Slovensko a Česká republika. Celkově by šest továren mělo být schopno zásobovat německou skupinu 240 GWh ročně novými kapacitami baterek. A nové technologie by měly dostat náklady za baterie hluboko pod 100 euro za 1kWh kapacity baterky v autě, tedy 100kWh kapacita baterky by mohla vyjít řádově na čtvrt milionu korun. Právě náklady na baterie, které představují zásadní část nákladů na výrobu celého auta, jsou klíčovým faktorem pro úspěch elektroaut. Jejich nižší cena umožní prodej levnějších elektroaut a tím pádem jejich rozsáhlejší penetraci na masovém trhu.

Bylo první vejce nebo slepice? Bylo první auto nebo nabíjecí stanice? Bez dostatku aut na silnicích se nevyplatí provozovat síť nabíjecích stanic a bez sítě nabíjecích stanic se elektroauta nedostanou na masový trh. Druhým strategickým krokem pro Volkswagen je zahustit síť nabíjecích stanic a cílem je 18 000 veřejných stanic v Evropě do roku 2025, což představuje pětinásobné navýšení aktuálního počtu. Volkswagen to bude stát 400 milionů euro a na celé iniciativě se podílí i jeho partneři z energetického sektoru britský BP, italský Enel a španělský Iberdrola. Paralelně se Volkswagen chystá stavět nabíjecí stanice i v Severní Americe, kde má vyrůst 1 800 stanic, a v Číně, kde jich Němci plánují 17 000.

Na jedné straně jsou investice, na druhé úspory a v tomto případě to znamená, že tisíce lidí přijde o práci. Volkswagen je ale vázán smlouvou s odbory na základě které nemůže nuceně propouštět zaměstnance do konce této dekády, takže úspory přijdou skrz programy předčasného nebo částečného odchodu do důchodu. Düsseldorfský finanční portál Handelsblat přišel s oznámením, že by firmu mělo opustit až 5 000 lidí, Volkswagen neuvedl přesné číslo, jen uvedl, že do předčasného důchodu se chystá odejít 900 lidí.

Abychom si vůbec dokázali představit, o jak velkém množství energie se tady bavíme. 240 GWh kapacity baterek ročně znamená 2,4 milionů aut s kapacitou baterky 100kWh. Při průměrné spotřebě 15 kWh na 100 km a ročním nájezdem 30 tisíc km by se jednalo o spotřebu elektřiny 4,5 MWh na auto. To je 10,8 tisíce GWh ročně elektrické energie. Pro představu nepřetržitý provoz jaderné elektrárny o 2000 MW výkonu, která by jela 365 dní v roce na 100 % svého výkonu, vygeneruje 17 520 GWh. Temelínu se zatím podařilo vyrobit maximálně asi 15 300 GWh. Jinými slovy na každých 5 let plánovaných prodejů elektroaut Volkswagen by se postavily bezmála 4 Temelíny. No jo, jenomže jaderná energetika v Německu je passé. Kdybychom si měli udělat představu v energetické oblasti, kterou si naši sousedé oblíbili, tak si musíme vybrat například větrné turbíny. Typická větrná turbína může vyrobit něco kolem 3 GWh/MWp. To znamená, že ekvivalent 1 Temelínu je asi 5100 MWp instalovaného výkonu ve větru. To je odhadem investice 10,2 mld. EUR nebo 2550 vrtulí nejrozšířenější 2MWp kapacity. Kdybychom to převedli na solární elektrárny, tak ekvivalentem 1 Temelínu je asi 15 tisíc MWp instalované kapacity v Německu nebo mezi 9-10 tisíci MWp kapacity někde v Chile.

Každopádně elektromobilita spotřebuje obrovské množství elektrické energie. Teď to vypadá, že provoz aut na elektřinu je levný. Ale až začnou po silnici jezdit ty miliony nových elektromobilů, tak to bude solidní nápor na elektrickou síť. Dobíjecí stanice jsou jedna věc. Ale aby té elektřiny bylo dostatek. A když se podíváme na efektivitu obnovitelných zdrojů a energetický mix v Evropě, v USA a zejména v Číně, tak to možná ještě nebude tak jednoduchá slovní úloha k vyřešení. A tu bude muset vyřešit i někdo jiný než Volkswagen a další automobilky. Rostoucí spotřeba elektřiny vyvolaná elektromobilitou by mohla být značná. To samozřejmě bude vytvářet obrovský tlak na to, aby se investovalo do nové energetické infrastruktury. Ekologie tak může paradoxně padnout za oběť elektromobilitě . Všichni, kdo si myslí, že elektromobilita vede k ekologii, mohou být brzo velmi nepříjemně překvapeni. Abyste mohli dýchat čistý vzduch ve městě, kde se jezdí elektromobily, bude potřeba vyrobit více elektřiny než nyní. A pokud obnovitelné zdroje tvoří jen malou část energetického mixu, tak to v praxi znamená spálit více uhlí, spotřebovat více jaderného paliva nebo spálit více plynu. Samozřejmě by to mělo na druhé straně vést k tomu, že se spotřebuje výrazně méně ropy. Ale je to poměrně složitá energetická otázka, protože ropa je daleko koncentrovanějším zdrojem energie než například uhlí. Každopádně elektromobilita je něco, co není jenom o tom, že budete mít auto s pěkným zrychlením, které nedělá rámus. Ambice firem, jako jsou Volkswagen a další, tak mohou hodně rychle narazit na to, že politická reprezentace na toto napříč státy vůbec není připravena. Minimálně v Česku tedy rozhodně připraveni nejsme.

Státy EU přestávají očkovat vakcínou AstraZeneca

Očkovací plán Evropské Unie má problém. Polovina států v čele s Německem pozastavila očkování evropsky druhou nejpoužívanější vakcínou od společnost AstraZeneca, kvůli zatím nevysvětleným zdravotním problémům u některých pacientů. Německo se k tomuto kroku odhodlalo kvůli vzrůstu výskytu vzácné mozkové sraženiny, která se v Německu většinou vyskytne u 2 až 5 pacientů z 1 milionu. Nyní se podobná sraženina vyskytla u 6 pacientů z 1 milionu, a to zadalo důvod německému ministru zdravotnictví Jensi Spahnovi pozastavit očkování, ten uvedl: „Jedná se pouze o preventivní opatření. Je to rozhodnutí čistě technického rázu, nejde o politiku.“ Německo nebylo prvním státem, který odstavilo AstruZenecu. První bylo Rakousko, které se ke kroku rozhodlo už 7. března. A od té doby to jde jako domino. Aktuálně jsou na seznamu (seřazeno podle data pozastavení očkování): Rakousko, Norsko, Dánsko, Rumunsko, Bulharsko, Irsko, Nizozemsko, Slovinsko, Portugalsko, Lucembursko, Španělsko, Itálie, Německo, Francie, Lotyšsko a Švédsko. Evropská léková agentura vyšetřuje několik dodávek vakcíny, ale zatím nevydala jasné stanovisko. Odborná veřejnost je udivena, že případy podobných krevních sraženin se zatím nevyskytnuly ve Velké Británii, kde je AstrouZenecou naočkováno zhruba 17 milionů lidí. V Evropě bylo naočkováno vakcínou 5 milionů lidí a celkem se vyskytlo 30 pacientů s krevní sraženinou, u kterých zatím není jasná jejich příčina.

AstraZeneca je, za vakcínou Pfizer, druhou nejpoužívanější vakcínou v Evropské Unii a její pozastavení klade velký tlak na evropské politiky, kteří musí očkovat a očkovat. Možné řešení přichází z východu a některé členské státy už s Ruskem jednají o výrobě a distribuci Sputniku V. Minulý týden jsme informovali o první oficiální smlouvě, kdy švýcarská firma Adienne podepsala smlouvu s Rusy o výrobě jejich vakcíny v Itálii. S tím ale sama italská vláda měla málo společného, nicméně nový italský premiér Mario Draghi nemá problém se zemí původu vakcíny, pokud ji schválí Evropská léková agentura: „Pokud vakcína funguje a regulátor nám řekne, že je bezpečná, tak mě země původu nezajímá. Itálie je připravena spolupracovat s ruskou vládou.“ Pokud by se státy EU dohodly na adopci ruské vakcíny, bylo by to pro Rusko, které je od Evropy obchodně odříznuto řadou sankcí, diplomatickým vítězstvím.

Akcie Moderny vyletěly nahoru o 19 %

Akcie výrobce vakcín Moderna vyletěly během posledního týdne nahoru o skoro 20 % na kapitalizaci kolem 62 mld. USD. Nicméně stále zaostávají za maximem z počátku února, kdy dosáhla kapitalizace 73 mld. USD. Jedná se v podstatě o startup, který díky metodě mRNA využil situace okolo covidu. Do doby, než začala Moderna prodávat vakcíny, tak v podstatě neměla žádné tržby a šlo o biotechnologický burzovně obchodovaný start up. První tržby Moderny tak padají až do podzimu loňského roku a zejména pak počátku letošního roku. Na letošní rok projektovala Moderna tržby z vakcín proti covidu kolem 18,4 mld. USD.

Vakcína Moderna funguje společně s Pfizer BioNtech na principu mRNA. Na tomto principu nefungují žádné jiné schválené vakcíny. A právě tyto dvě vakcíny přišly na trh jako první a jsou nejúspěšnější zatím. Ostatní vakcíny, které jsou schválené fungují na adenovirovém vektoru či případně na deaktivovaném viru. Moderna je firmou, kterou prakticky nikdo, kdo se hluboce nezajímal o biotechnologické společnosti, neznal. A nyní je dokonce o chlup hodnotnější než německý Bayer, který má tržby 47 miliard USD ročně. Na druhou stranu zase Moderna neprodávala heroin dětem a nedodávala technologie a materiál k holokaustu do koncentračních táborů, takže hodnota značky asi bude mít o něco zdravější základ.

Konsolidace na trhu leasingu letadel

Dva největší hráči na trhu leasingu letadel se spojují, aby vytvořili jednu společnost, která bude pronajímat světovým aerolinkám více než 2 000 strojů. AerCap Holdings kupuje leasingovou divizi General Electric Capital Aviation Services amerického giganta General Electric za 30 miliard dolarů. GE dostane 24 miliard dolarů v hotovosti a součástí dohody je i vlastnický podíl 46 % pro GE ve spojené společnosti.

Tato zpráva způsobila růst akcií GE na maximum za poslední 3 roky, kdy byla společnost v roce 2018 vyřazena z Wall Street blue chip indexu a dostala se tak z elitní společnosti akciových investic. Pár měsíců potom převzal otěže GE výkonný ředitel Larry Culp, který se snaží dostat firmu zpět na seznam dobrých adres a prodej nevýdělečné divize za 24 miliardovou hotovostní injekci je pro něj skvělým krokem. GE tak zmenší svoji zadluženost a bude moci vrhnout své síly na jejich klíčové trhy energetiky, obnovitelných zdrojů, aviatiky a zdravotnictví. AerCap Holdings se touto akvizicí stává největší světovou firmou na poli pronájmu letadel a hlavním zákazníkem největších leteckých společností Boeing a Airbus.

Startup za skoro 100 mld. USD

Ještě před týdnem to byl SpaceX, teď je nejhodnotnějším americkým startupem platební gigant Stripe. Ten si v posledním investičním kole došel pro 600 milionů dolarů při valuaci firmy 95 miliard dolarů a stal se tak jedničkou v Sillicon Valley, co se hodnoty týče. Nově do firmy vstupují pojišťovny Allianz a AXA, investiční společnosti Baillie Gifford, Fidelity Management & Research a Sequoia Capital. Na investici se podílel i státní investiční fond Irska, odkud pochází zakladatelé Stripe a kde sídlí i část jejich společnosti. Součástí dohody je i záruka, že Stripe do pěti let vytvoří v Irsku 1 000 nových pracovních pozic.

Stripe byl založen bratry Patrickem a Johnem Collisonovými v roce 2010, zvolil taktiku poskytování online plateb novým technologickým firmám, s kterými i postupem času vyrostl a v současnosti jeho služby využívá například Google, Uber nebo Amazon. Stripe se zároveň veze na vlně boomu online obchodu, v Evropě od začátku pandemie začalo Stripe používat 200 000 firem a odhaduje se, že Stripe v roce 2020 procesoval platby v hodnotě 250 miliard dolarů.

Politický obrat u sousedů

V neděli se konaly zemské volby do regionálních parlamentů v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci a dosavadní vládní strana dosluhující kancléřky Angely Merkelová zaznamenala v obou zemích rekordní prohry. V obou zemích je pravděpodobné, že se CDU nedostane k vládě a veřejnost již nyní spekuluje o výsledcích zářijových voleb do německého spolkového sněmu, do kterých jdou vládní křesťanští demokraté bez Merkelové v čele a reálně jim poprvé za 16 let hrozí místo v opozici.

Bádensko – Württembersko je baštou strany Zelených vedenou 72letým Winfriedem Kretschmannem a nečekalo se, že by je v čele volebních výsledků někdo předběhl. Co je překvapující je výsledek jejich koaličního partneru CDU, který zaznamenal 23 % hlasů, což je o 4 % méně než v minulých volbách. Pro Zelené se teď nabízejí dvě volby. Uzavřít koalici s dosavadním oslabeným partnerem nebo začít zčerstva se sociálními demokraty (SPD) a liberály (FDP). V Porýní – Falci sice CDU nebyla ve vládě ani minulé období, ale v nedělních volbách si opět přihoršila, když zaznamenala 26 % volebních hlasů, to je o 5,8 % méně než v roce 2016. Očekává se, že aktuální koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů (FDP) bude pokračovat ve vládnutí.

Takový volební výprask se nečekal, ale němečtí voliči ukázali u uren svoji frustraci s CDU, která je v posledních týdnech obtěžkávána skandály kolem nákupu zdravotnického materiálu a je ji dáván za vinu pomalý proces očkování v Německu. Pokud jsou zemské volby ve spolkových zemích indikátorem politických nálad ve společnosti, tak mohou jít sociální demokraté (SPD), jako druhá největší německá strana, do zářijových voleb s optimismem, který vyjádřil i jejich kandidát na kancléře, ministr financí Olaf Scholz, který uvedl: „Teď je jasné, že je v Německu možné vládnout i bez CDU ve vládě.“

Nová zpráva o zahraničním vměšování do amerických prezidentských voleb

Patnáctistránkový dokument, který zveřejnil Úřad ředitele národní zpravodajské služby v USA, seznamuje čtenáře se základními zjištěními ohledně ovlivňování prezidentských voleb ze strany zahraničních mocností.

Rusko

Mělo mít velkou snahu ovlivnit volby ve prospěch Donalda Trumpa. Jako nástroj pro to měl být využíván zejména ukrajinský poslanec Andriy Derkach, za kterým stojí přímo Kreml. Ten se měl scházet s Rudym Giulianim (Trumpův advokát a bývalý republikánský politik) a spolupodílet se na kauze okolo Huntera Bidena. Z ovlivňování amerických prezidentských voleb ve spolupráci s Ruskem byla obviněna Trumpova administrativa a jeho nejbližší spolupracovníci už v souvislosti s volbami v roce 2016.

Čína

Možná překvapivé zjištění National Intellingence je, že Čína volby v roce 2020 ovlivňovat neměla. Podle zpravodajců Číňané neměli zájem na zvolení a preferenci u žádného z kandidátů.

Irán

Měl údajně intervenovat proti Trumpovi, protože Trump proti Iránu zavedl nové sankce a upustil od jaderné dohody.

Ostatní

Ostatními intervenujícími státy měly být Venezuela, Kuba a libanonské hnutí Hizballáh.

V USA je nyní obrovská politická poptávka potrestat Rusko. Má to značné příčiny v tom, že Rusko bylo autorem rozsáhlého hackerského útoku na americké vládní instituce v čele s řadou ministerstev (mj. ministerstva financí). Sankcím vůči Rusku nahrává i situace okolo Alexeje Navalného, který byl nejprve otráven a po návratu i uvězněn. Na druhou stranu je třeba vidět i geopolitický a byznysový rozměr ruských sankcí. Za nimi se neskrývá jen ideologie, ale i snaha vyvinout tlak zejména na spojence z NATO, aby zaujali určitý postoj k Rusku. Američané nepochybně nejsou nadšení z toho, že Sputnik V se v některých evropských zemích stává regulérním tématem. A ne kvůli tomu, že by zásadně ubývalo zakázek americkým farmaceutickým firmám. Ale spíše kvůli tomu, že by vakcína mohla vyvolat určitou formu vděku. Samozřejmě Rusové jsou v hybridní válce výborní. A vědí moc dobře, že pomoc s vakcínou, jim může velice pomoci například v oblasti energetiky a energetických komodit.

Otevřená kritika Ruska jde do přímého kontrastu s tolerancí deliktů Saúdské Arábie a zejména jejího představitele Mohammeda bin Salmána. Ovšem tam jsou geopolitické a politické zájmy jiné. Rovněž i k Číně jsou USA daleko tolerantnější než vůči Rusku. To se nakonec může ukázat jako kontraproduktivní, protože absence konzistence může nakonec nahrávat právě ruským zájmům a může vést k tomu, že spojenci USA z NATO se nakonec k nějaké kooperaci s Ruskem připojí. Tyto postoje nejsou nové v Bidenově administrativě, ale mají kořeny v relativně hluboké minulosti Studené války Kissingerovské doktríny.

Číslo týdne

60 tisíc USD

Za kus dosáhla během minulého týdne cena 1 bitcoinu. Fanoušci jásají, kritici kroutí hlavou. Oba tábory se utvrzují ve svých postojích.

Přehled trhů

Přehled akciových trhů

Akcie minulý týden poměrně výrazně rostly. Zejména pak v USA. Nadále platí, že hlavní trhy jsou velmi drahé.

Výnosy státních dluhopisů

Výnosy do splatnosti 5letých státních dluhopisů:

ČR 1,45 %
Německo -0,65 %
USA 0,83 %
Čína 3,08 %

Minulý týden nebyl žádný dramatický pohyb u hlavních námi sledovaných státních dluhopisů.

Klíčové komodity

Sledujeme další posilování ropy, které je sice mírné, ale pořád trvá. Stále čekáme růst až ke 100 USD.