Úvodní slovo

Dobrý den našim věrným čtenářům a čtenářkám,


dnes bych se s vámi rád podělil o svou úvahu na téma koncepční práce ve světě financí. Jak je našim čtenářům velmi dobře známo, tak český kapitálový trh je plný řady subjektů, které ho zrovna nekultivují a které výrazným způsobem přispívají k jeho destabilizaci. Často bývám konfrontován s tím, proč se na určitou formu poukazování na to, co považuji za správné a špatné, prostě nevykašlu. Určitě bych měl v mnoha ohledech jednodušší život. Nemusel bych odpovídat na různé předžalobní výzvy, čelit různým dehonestacím ve stylu, že jsem ve skutečnosti sluha toho či onoho, zbylo by mi více času na o něco lépe zaplacenou práci anebo bych se stal konformním mlčícím svědkem, který vymění své znalosti za okamžité pohodlí korupcí. Ne, nemám potřebu sám sebe vyzdvihovat pro svou morální sílu, že různým svodům dokážu odolat lépe než jiní. Možná si ale více uvědomuji, jak je kvalita našich životů na tom, co se snažím chránit, velmi závislá. O mně je známo, inspiraci pro svůj pohled na finanční trhy čerpám převážně v zahraničí na západ od České republiky. Čest několika výjimkám, zejména pak profesoru Josefu Jílkovi, jehož jméno budu blahořečit po zbytek mé kariéry. Se všemi chybami, které západní kapitalismus má, je pořád v lepším stavu než ten náš. Aspoň dle mého názoru. Kapitalismus. Jeho podstatou je pohyb kapitálu. Pohyb kapitálu od těch, kteří generují úspory a kteří tyto úspory přeměňují na investice. Díky investicím dochází k rozvoji společnosti. Za investicemi je výzkum, vývoj a masové rozšíření nových technologií. Kapitálový trh je něco jako krevní oběh ekonomiky. Je to životně důležitá funkce ekonomiky, aby přežila. Kdo o tom pochybuje, nepochopil fungování světa. Profesor Václav Smil velmi správně poukazuje na to, že planeta by zdaleka nebyla schopna uživit potravinami současnou světovou populaci, kdyby nedošlo k vynálezu Haber-Boschova procesu umělé fixace dusíku, který byl klíčový pro výrobu hnojiv. Vynálezy a jejich masové rozšíření jsou ve válce o zdroje na této planetě naprosto klíčové pro stabilitu naší společnosti. Díky tomu, že naše společnost je ekonomicky vyspělejší, můžeme si dovolit žít kvalitní životy. Ostatně pár set kilometrů východně od nás je válka, která má příčiny v ekonomické nevyspělosti celého východoevropského regionu. Na globální úrovni probíhá boj o zdroje. Má-li naše země – prostor, kde žijeme, být kvalitním místem k životu, potřebujeme k tomu funkční a důvěryhodný finanční trh. A tím není místo, kde je normální ho devastovat jedním dluhopisovým defaultem za druhým. Kvůli tomu, aby si pár podnikatelsky neschopných chudáků mohlo splnit své materiální sny v podobě luxusního bydlení, cestování nebo jiných materiálních požitků? Ano, pochopili jsme kapitalismus v duchu kynologických výroků Ivana Horníka, ale zapomínáme často na to, že tolerance této kultury nás vede do záhuby. Co reálně potřebuje od kapitálového trhu? Potřebujeme, aby běžný pracující lid – lidé chudí, střední vrstva, vyšší střední třída i bohatí, měli k němu důvěru a alokovali na něj své úspory. Tyto úspory pomohou výzkumu, vývoji, masové produkci nových technologií, výstavbě nové infrastruktury a budou vytvářet stále efektivnější využití práce. Pokud dopustíme, že lidé znechucení podvody, amatérismem a vysokými ztrátami zapříčiněnými nezodpovědným chováním účastníků kapitálového trhu u nás, přestanou investovat, tak za to krutě zaplatí naše děti. Zaplatí za to ekonomickou chudobou, která bude činit jejich život nebezpečnější a horší. Chudá společnost je zároveň i ohrožená společnost. Ruku v ruce se zdroji jdou hodnoty jako bezpečí a stabilita. Tolerancí těch, kteří nám náš kapitálový trh ohrožují nezodpovědným chováním taženým velmi přízemními cíli, řežeme větev sami pod sebou. Nejsem závistivý a mám pochopení pro různé výdobytky luxusu vč. řady těch nejmarnivějších. Ale odmítám opěvovat žraloky finančního trhu, kteří si podobné výdobytky dopřávají jen díky tomu, že vylákají prostředky z důvěřivých investorů, kteří o peníze nakonec přijdou. Vážím si podnikatelů, kteří přináší svému okolí nové kvalitnější služby a výrobky, které vedou k technickému pokroku, vyšší kvalitě života a vyšší udržitelnosti. A takovým podnikatelem může být právník, instalatér, zemědělec nebo i finančník. Kdokoliv. Podstatné je chápat, že tato planeta má omezené zdroje a že to, že žijeme v relativním bezpečí není samozřejmost. Každý, kdo představuje hrozbu pro stabilitu našeho kapitálového trhu a kdo mu kazí jméno, tedy zaslouží bez milosti skončit mezi těmi, koho mezi sebe my finančníci nepustíme. V tomto musíme být striktní. Pěstujme si na kapitálovém trhu respekt vůči seriózním příběhům, važme si těch, kteří se nevydali tou nejjednodušší cestou a kteří investory berou jako své partnery, a ne jako ovečky, jež je potřeba zcela oholit. Popularita českých bad boys, kteří si hrají na Jordana Belforta, nebo rehabilitace architektů investičních šméček z 90. let, není na místě. Frajer není ten, kdo umí chodit po hraně zákona, obrat investory a projde mu to. Investoři by si toto neměli nechat líbit a měli by využít veškeré prostředky pro to, aby takové příběhy úspěšné nebyli. Potřebujeme bohaté investory, zejména pak zodpovědnou a spořivou střední třídu, která žije bez dluhů a která je finančně nezávislá. A chceme, aby podnikatelé vraceli kapitál, kteří získali od investorů s patřičným ziskem. Všichni jim přejeme úspěch a zisk také, ale až nám vrátí, co jsme zainvestovali s naším slíbeným ziskem, pak ať si žijí jako králové.


Mějte se báječně