Aleš Mokrý končí v GEEN Holding

Úvodní slovo

Zdravím naše drahé čtenáře a čtenářky,

tento týden vydáváme náš analytický týdeník s několikahodinovým zpožděním především díky tomu, že jsem ještě chtěl znát názor našeho právníka na to, co jsme tento týden vyplodili. A taky proto, abychom se my pořádně zamysleli, jestli to, co chceme tento týden napsat, skutečně vydáme touto formou. Nakonec jsme se rozhodli článek o DRFG po kolektivní diskusi vydat bez korektur v podobě, v jaké vznikl. Došli jsme k závěru, že tato podoba je nejen analyticky správná, spravedlivá ale i korektní z pohledu formy vůči naším platícím předplatitelům, kteří si z našeho pohledu zaslouží dostat nepřikrášlený pohled. Doufám, že vás tento týden bude náš týdeník bavit.

Přeji vám úspěšný týden jako vždy

Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics

Systémová nesystémovost komunikace s dluhopisovými investory

Skupinu DRFG zřejmě neustále baví provokovat za každou cenu. Tolik konstruktivní kritiky, které jsme za poslední roky přinesli na adresu této skupiny, by se v podstatě dalo nazvat návodem, jako postupovat či nepostupovat v upisování bondů, pokud se chcete vyhnout kritice ze strany lidí, kteří o finančních výkazech a dluhopisech něco vědí. Skupina si to sice občas vyloží trochu osobně, jak nám s chutí korespondují její právníci, ale kdyby jen trochu reflektovala kritické body, tak budeme první, kdo jí pochválí. Marně na to čekáme už roky. Jenomže nepoučitelnost je zřejmě zásadním rysem současného managementu skupiny. Jak jinak chápat, že ačkoliv je za to odbornou veřejností (nejen Comsense a Finsiderem) stále a stále dokola kritizována, tak pořád vydává dluhopisové prospekty na jen nové firmy. Nemáme tak příležitost se podívat pod logikou regulatorně normovaného prospektu na aktivity vyplývající z předchozích prospektů. Nevidíme, jak skupina naložila s předchozími prostředky.

Soupis firem, které vydávaly dluhopisy s prospektem spadající do konsolidačního (nyní nebo v minulosti) celku DRFG:

DRFG ENERGY s.r.o. 22.6.2016

Prospekt nikdy neaktualizován, ačkoliv program byl na 10 let. Na druhou stranu logicky z toho důvodu, že se dluhopisy upsaly a nebylo možné prodávat další. Auditor Bohuslav Kohoutek. Na konci roku 2020 vykázala firma ztrátu přes 337 milionů korun, čímž dost jemně korigovala nerozdělený zisk předchozích let ve výši 177 milionů. Z nějakého „zvláštního“ důvodu projevil zájem o ztrátovou společnost Teplárna Šternberk zrovinka Jan Vondrák, dlouhodobý daňový poradce DRFG a dvorní doporučovatel práce auditora Kohoutka. DRFG ENERGY byla společníkem tohoto projektu, který vykázal ztrátu ve výši 100 milionů korun až po změně vlastníka na Vondráka. DRFG se snažila docela minimalizovat zmínky o tom, že se v projektu angažovala, nicméně těžko zatají, že do projektu poslala přes 100 milionů, což je patrné z výkazů, kde je to explicitně zmíněno. A tak podíl ve výši 60 % v projektu držela svého času třeba Optio Invest, kterou ovládá Michal Ratajský, který figuruje v kauze úniku informací z policejních spisů, jenž způsobila značné patálie i Davidu Rusňákovi. Hlavním architektem dealu s Teplárnou Šternberk byl především tehdejší šéf DRFG ENERGY a předseda představenstva Teplárny Šternberk Pavel Svoreň. Ten posléze vyrazil šéfovat k Ivě Šťastné do skupiny Eldaco, jenž dala základ vzniku skupině Portiva. No s prvním prospektem to zas tak slavně nedopadlo. Víme jen, že firma, které dluhopisy vydala, byla 4 roky na to prakticky bez vlastního kapitálu. A veškerý její majetek byly pohledávky, z toho je mega vtipné, že 105 milionů byla pohledávka za matkou DRFG z titulu navýšení vlastního kapitálu přes příplatek mimo základní kapitál. Jinak by firma byla asi 100 milionů v mínusu. Kumulativní výsledek hospodaření je dokonce – 160 milionů, což jen lehce pokrývají příplatky mimo základní kapitál ve výši 165 milionů za všechny ty roky dohromady. Tohle určitě není příběh brilantního investování, které vydělává na náklady na cizí zdroje. V tomto případě je jasné, že dluhopisy tohoto emitenta musely být dotovány odjinud.

DRFG TELCO s.r.o. 20.1.2017

Tato firma se vyčlenila ze skupiny DRFG a dnes stojí vlastnicky odděleně, nyní je vlastněná DRFG Telco 5G. Tato firma by měla mít vlastnickou strukturu Vega Capital II s.r.o. (David Rusňák) 50 %, ELF Invest Beta (Roman Řezníček) s.r.o. 35 %, PJF Invest Beta (Pavel Fráňa), s.r.o. 10 % a DRFG Friends & Family 5 % (raději bez komentáře, ať se nikoho nedotkneme). Tato firma měla na konci roku 2020 ještě za 330 milionů nesplacené bondy přímo na tuto entitu. Firma měla na konci téhož roku ztrátu 36 milionů, která vedla k vlastnímu kapitálu asi 80 milionů zejména díky 90 milionům nerozděleného zisku, který si firma do roku 2020 přinesla z předchozích let. Nicméně ztrátová byla tato firma i v roce 2019. V roce 2020 opustila DRFG TELCO skupinu DRFG a.s. a přešla právě pod DRFG Telco 5G. A tak záporný hospodářský výsledek z roku 2020 nebyl součástí konsolidovaného výsledku hospodaření DRFG a.s. Firma dlužila 265 milionů korun ve stejném období propojeným osobám. O audit se opět postaral Bohuslav Kohoutek.

DRFG Real Estate Management a.s. 5.10.2017

Je 100 % ovládaná DRFG a.s. Tato firma měla na konci roku 2020 závazky 747 milionů z dluhopisů a pohledávky za propojenými osobami za 711 milionů. Náklady příštích období pak jsou jen časově rozložené náklady na úpis. Vlastní kapitál 400 tisíc korun při bilanční sumě 748 milionů. Tato firma byla jen takový průtokový ohřívač, přes který se peníze načerpaly a hned poslaly dál do skupiny. Audit opět obstaral Bohuslav Kohoutek.

DRFG Telco Financial Management a.s. 6.9.2018

Tato firma měla na konci roku 2020 bilanční sumu 557 milionů, přičemž dluhy činily 556 milionů. Byla tedy prakticky bez vlastního kapitálu. Nesplacené dluhopisy činily 555 milionů korun. 519 milionů korun byly pohledávky za propojenými subjekty. Tato firma je stále součástí DRFG a.s., což je dost na pováženou, protože celá telekomunikační skupina DRFG TELCO skupinu již opustila. Firmička s dluhy za 555 milionů ale zůstala u původního vlastníka. Je otázkou, kolik z těchto vydaných dluhopisů vůbec skončilo v telekomunikačním byznyse. Každopádně tato firma nedělala v zásadě nic jiného, než získané prostředky poslala někam dál k propojeným osobám. Otázkou zní, proč tato firma zůstala v DRFG a.s., když dle názvu má být propojená s telekomunikačními aktivitami, které jí opustily. Auditor Bohuslav Kohoutek.

DRFG Real Estate Financial Management a.s. 10.1.2019

Tato firma patří stále do holdingu DRFG a.s. Tato firma měla ještě na konci roku 2020 závazky z dluhopisů přes 1,04 mld. korun. 980 milionů měla firma na pohledávkách vůči propojeným osobám. Vlastní kapitál byl zcela minimální ve výši 6 milionů na obrovské bilanční sumě. Opět čistě průtokový ohřívač prostředků, které šly dál vůči propojeným osobám. Auditor Bohuslav Kohoutek. Dluhy této firmy je celkem zajímavé porovnat s konsolidovanými čísly celé DRFG a.s. k 31.12.2020 u položky dlouhodobý hmotný majetek, kde figuruje číslo 122 milionů korun. To jen, aby nezapadlo, že si nejpozději do ledna 2020 půjčila skupina miliardu na nemovitosti a na konci téhož roku vlastnila dlouhodobý hmotný majetek za 122 milionů.

DRFG Financial Management a.s. 19.4.2019

Na konci roku 2020 tato firma měla vydané dluhopisy za 211 milionů a 199 milionů měla na pohledávkách za propojenými osobami. Vlastní kapitál 3 miliony na bilanční sumě 214 milionů. Opět jen průtokový ohřívač prostředků pro další poskytnuté půjčky k propojeným osobám. Součást DRFG a.s. Opět auditor Kohoutek.

DRFG Invest Management a.s. 16.4.2020

Rovněž součástí skupiny DRFG a.s. Na konci roku 2020 nesplacené dluhopisy za 331 milionů. Pohledávky za propojenými osobami skoro 310 milionů. Zbytek bilanční sumy zejména časové rozlišení nákladů na úpis dluhopisů. Stále stejný princip jako u předchozích. Ohřívač. Samozřejmě auditor Kohoutek.

DRFG Telco Bond 5G a.s. 30.7.2020

Tato firma spadá pod skupinu DRFG TELCO, respektive DRFG Telco 5G. Tedy mimo skupinu DRFG a.s. Na konci roku 2020 měla prodané dluhopisy za 88 milionů a pohledávky za propojenými osobami 74 milionů. Auditor opět Kohoutek. Vlastní kapitál opět mizivý : 1 milion. Víc nevíme.

DRFG Bond Investment s.r.o. 15.4.2021

Firma založená dva měsíce před schválením prospektu. Nic o její činnosti absolutně nevíme. Jen to, že je součástí holdingu DRFG a.s.

DRFG TelcoBond Investment s.r.o. 28.7.2021

Další firma spadající pod skupinu DRFG TELCO, respektive DRFG Telco 5G. Tedy opět mimo skupinu DRFG a.s. Firma byla založená 5 měsíců před schválením prospektu. Nic o její činnosti nevíme.

DRFG ProjectBond Investment I. s.r.o. 28.1.2022

Tato firma patří pod DRFG a.s. Založená byla 3 měsíce před schválením dluhopisového prospektu. O její činnosti vůbec nic nevíme.

DRFG Bond Investment 2022 s.r.o. 2.6.2022

Poslední přírůstek. Firma založená letos v březnu. Spadá pod DRFG a.s. Opět o její činnosti vůbec nic nevíme.

Celkem tedy skupina DRFG a.s. a skupina DRFG Telco (do roku 2020 byly jeden konsolidační celek) vychrlily od roku 2016 celkem 12 základních dluhopisových prospektů. Vždy na čerstvě založené firmy a vždy, aniž by se obtěžoval emitent svůj dluhopisový program aktualizovat, ačkoliv ve všech případech byl deklarován jako několikaletý. Tuto aktivitu skupin ovládaných zejména Davidem Rusňákem nelze chápat jinak než jako systematickou snahu neposkytovat investorům z dluhopisů informace v detailu, který vyžaduje dluhopisový prospekt poté, co dluhopisoví emitenti dluhopisy upíšou. My samozřejmě můžeme jen spekulovat, co je motivem pro tento postup, ale je evidentní, že skupina opakovaně volí model založení nové společnosti, namísto toho, aby své prospekty aktualizovala a prodávala dluhopisy dále na existující subjekty, ačkoliv limit pro objem úpisu nebyl vyčerpán. Jedná se o porušení základního principu, proč základní dluhopisové prospekty vznikají. Pod těmito 12 dluhopisovými prospekty aktuálně evidujeme zatím 41 dluhopisových emisí s prospektem. Vůbec největším dlužníkem ve skupině DRFG a.s. z dluhopisů byla na konci roku 2020 přímo matka DRFG a.s. Tedy entita, která vydávala dluhopisy zcela bez prospektu. Jen ke konci roku 2020 byl součet nesplacených bondů DRFG a.s. a jejích dceřiných firem 4,37 mld. korun. Prakticky veškerý majetek této skupiny byl k tomuto datu tvořen finančním majetkem včetně pohledávek. Jaký majetek to ale reálně byl, je velmi obtížné posoudit, když nemáme detailní rozpad toho, za kým má vlastně skupina pohledávky. Úroveň detailu finančních výkazů v DRFG je určitě na skupinu této velikosti neuspokojivá pro někoho, kdo chce zjistit skutečný stav věcí. Pokud chceme zjistit, co vlastně skupina DRFG udělala s prostředky z dluhopisů v posledních letech, tak je to z důvěryhodných veřejně dostupných zdrojů nezatížených marketingem (prospekt, obchodní rejstřík) prakticky nemožné zjistit.

Taková změť emitentů, emisí a dvou od sebe odštěpených konsolidačních celků bez aktualizovaných dluhopisových prospektů, které obsahují podstatně detailnější mandatorní informace než výroční zprávy na justice.cz, je mimořádně nepřehledná situace. A my se ptáme. Podle čeho se obchodníci rozhodují o spolupráci na distribuci dluhopisů DRFG? Podle čeho se rozhodují investoři? Když se dva analytici dívají na totéž, mohou teoreticky dojít k rozdílným názorům, co je zdravá a co není zdravá podnikatelská aktivita. Ale na co se mají dívat zde? Na konsolidovanou výroční zprávu DRFG a.s. k roku 2020? Když jen pod touto entitou vznikly od té doby tři základní dluhopisové prospekty? Ale zato víme, že skupina DRFG dělá obchody s propojenými osobami ohledně nákupu i prodeje majetku včetně hlavního akcionáře Davida Rusňáka. Ve slušné společnosti jsou tyto transakce velmi detailně zmapovány ve finančních výkazech. Vzpomeňme například na velmi kvalitně popsaný vztah s ovládající osobou v případě skupiny SOLEK, která rovněž vydává dluhopisy. Ovšem tam dělala audit PWC a ne Bohuslav Kohoutek a jeho firma BK Audit, u níž je poslední známá tržba 3 miliony korun v roce 2017. Bohužel. Podstatná část viny je v tomto případě i na obchodnících, kteří takové dluhopisy prodávají. DRFG je známá tím, že její dluhopisové prospekty neobsahují žádné covenanty ve společných emisních podmínkách v podobě limitů zadlužení, účelového využití či informačních povinností. Bez těchto covenantů není možné emitenty prakticky donutit komunikovat o tom, co vlastně dělají. Pokud někdo prodává či kupuje dluhopisy takových entit, které nemají standardně vyreportováno, co udělaly s několika miliardami korun, tak je docela střelec. DRFG dělá, co jí obchodníci a investoři dovolí. A ti, jak se zdá, jsou velmi tolerantní a nenároční na informace pro své rozhodování. Ale tak vstupuje do hry taky nějaký budget na úpis plus soft faktory typu mediální stopa, Kometa, festival ve Varech, Martin Slaný citující Rašína a další aspekty, které tu analýzu mohou trochu zjednodušit pro toho, kdo do toho zmateně kouká podobně jako my. Může se nám to nelíbit, ale i to je součást dluhopisového trhu v Česku. A jak vidíte, tak touto cestou jde upisovat celkem dost miliard. Fér k DRFG by ale bylo dodat, že tato skupina není jediná s obdobným postupem. O řadě z těchto firem ostatně pravidelně píšeme. Ale základním bodem, kde se láme dluhopisový Mordor se Středozemí, je kombinace tří faktorů:

• Neaktualizace prospektů a vydávání bondů na stále nové čerstvě založené firmy
• Absence jakýchkoliv covenantů v emisních podmínkách (limit zadlužení, účelovost a informační povinnosti)
• Nekvalita finančních výkazů dluhopisových emitentů, kde není vidět rozpad struktury majetku. Zejména pak finančních pohledávek.

Máme zde v Čechách opravdu velké množství nekvalitních dluhopisových emitentů. Ale kombinace výše tří uvedených faktorů není úplně obvyklá, aby se sešla u firem, které úspěšně upisují bondy v objemu 1 mld. korun plus. A DRFG bezpochyby z firem, kde se sešly všechny tři tyto faktory, má takových dluhopisů upsaných nejvíc. Navíc to dělá nejdéle a bez sebereflexe, ačkoliv na to byla mnohokrát upozorněna řadou kritiků z finančního trhu. Řada firem, která na tom byla podobně, adoptovala aspoň část opatření ke „zkulturnění“ svého projevu. Proto si DRFG zaslouží být mezi finančníky v čele reflektorů jako hlavní dluhopisový hanbář u nás. Udělat blbě jeden, dva, možná tři prospekty, to se dá pochopit s velkorysým přístupem, ale udělat blbě 12 dluhopisových prospektů…To už je o tom, že to dobře udělat nechcete. Ale zase na druhou stranu je třeba respektovat, že i takové dluhopisy mají právo na existenci. Vydávat takové dluhopisy a prodávat je dle zákona možné a kupovat taky. A pokud si je někdo koupí a je spokojený a má pocit, že udělal dobrý obchod, my mu to vymlouvat nebudeme. Rozhodovat se dá podle různých kritérií a není nikde napsáno, že nákupu dluhopisů musí nezbytně nutně předcházet finanční analýza, ačkoliv většina lidí, co na dluhopisovém trhu profesionálně působí, by asi tento názor nezastávala.

Dluhopisový prospekt J&T Global Finance XIII

Tandem J&T IB and Capital Markets a J&T Banka připravily pro skupinu J&T Global Finance další dluhopisový prospekt. Pod „labelem“ J&T Global Finance vyšel první dluhopisový prospekt už v roce 2014. Tehdy na firmu J&T Global Finance IV, následoval v roce 2016 J&T Global Finance VII, v roce 2017 J&T Global Finance VIII, J&T Global Finance X na konci roku 2018, v polovině roku 2021 J&T Global Finance XI a nyní J&T Global Finance XIII. Ve všech případech se jednalo o dluhopisové prospekty s bondy pro kvalifikované investory s úpisem nad 100 tisíc EUR.

Za všechny emitenty tohoto labelu vždy převzala ručení mateřská společnost finanční skupiny J&T FINANCE GROUP SE. Ostatně J&T FINANCE GROUP není jenom ručitel této emise, ale zároveň je i nepřímo majitel emitenta. Emitenta pak ovládají tři subjekty. Jozef Tkáč vlastní 45,05 % podíl v této skupině. Jozef Tkáč v posledních letech nevystupuje na veřejnosti. Mnohem více veřejnost vnímá jeho syna Patrika, který je československou podnikatelskou superstar první kategorie. Jozef Tkáč v 80. letech působil ve Státní bance československé, která se pak po revoluci rozpadla na Českou národní banku, Národní banku Slovenska, Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB a IPB banku a Investiční a rozvojovou banku. Právě Investiční a rozvojové banky byl posléze ředitel. Tkáčovi je 70 let. Nicméně za akcionáře primárně vystupuje Patrik Tkáč. Spolu s ním je největším akcionářem J&T FINANCE GROUP SE Ivan Jakabovič, který má také 45,05 %. Ivan Jakabovič s Patrikem Tkáčem jsou spolužáci z gymnázia a defacto zakladatelé skupiny J&T, nicméně podíl rodiny Tkáčů je napsán na otce Jozefa. Zatímco v jiných holdingových společnostech, které postupně vyrostly okolo skupiny J&T se postupně měnila zásadně vlastnická struktura, v J&T FINANCE GROUP si zakládající rodiny udržely zásadní rozhodující vliv. Menším 9,90 % společníkem v J&T FINANCE GROUP je společnost Rainbow Wisdom Limited, kterou ovládá čínská finanční skupina CITIC. Jedná se o pohrobek transakce, kdy do skupiny J&T FINANCE GROUP vstoupila čínská skupina CEFC, jejíž aktivity nakonec převzala čínská CITIC. CEFC původně měla získat až 50 %, ale narazila na to, že jí zamítla ČNB jako vlastníka této bankovní skupiny. CEFC měla od J&T Banky napůjčován nemalý peníz v řádu 10 mld. korun + a jak je všeobecně známo, tak se posléze potýkala s finančními problémy. Čínští soudruzi rázně zakročili proti prezidentovu poradci Jie Tie Mingovi a najednou se zjevila jedna z nejvýznamnějších čínských finančních korporací CITIC, která aktivity CEFC v Česku převzala. A Jie Tie Minga mimochodem už nikdo hodně dlouho neviděl. Ale o tom tento příběh asi úplně není. CITIC ltd. hraje docela hustou ligu optikou v obydlené zatáčce pobývajícího Středoevropana. 31,5 mld. USD tržní kapitalizace, bilanční suma 1 365 mld. USD, čistý zisk 9 mld. USD…No masakr. Majitelem CITIC ltd. je z 58 % státem kontrolovaná CITIC GROUP Corporation, která ovládá i Rainbow Wisdom Limited. Jedná se o jednu z nejmocnějších finančních korporací v Číně, a tedy i na světě. Z pohledu CITICu je však podíl v J&T FINANCE GROUP SE otázkou spíše prestiže přítomnosti v Evropě než reálného finančního významu.

J&T FINANCE GROUP má k 31.12.2021 konsolidovanou bilanční sumu 13,7 mld. EUR. To je na české poměry hodně. Ale CITIC s 1 365 mld. USD je opravdu úplně jinde, proto nelze předpokládat, že CITIC svůj 9,9 % podíl v J&T FINANCE GROUP nějak prožívá. Vlastní kapitál celé skupiny je 2,02 mld. EUR. Drtivá většina dluhů jsou závazky z vkladů vlastněných bank ve skupině ve výši 9,6 mld. EUR. Na konci roku 2021 měla skupina konsolidovaně nesplacené dluhopisy za 579 milionů EUR. Celkem závazky činily 11,67 mld. EUR. Skupina vykázala za rok 2021 zisk ve výši 279 milionů EUR. Vlastní kapitál byl přibližně z 882 milionů EUR tvořen nerozděleným ziskem. Bankovní skupina seděla na docela výrazném cash o velikosti 2,82 mld. EUR. Jinak je logické, že 7,4 mld. EUR měla na poskytnutých úvěrech. J&T FINANCE GROUP má závazky vůči dalším propojeným osobám. Mezi nimi je Equity Holding, které dluží 1,713 mld. korun splatných na konci roku 2022. Významné částky dluží svým dcerám s labelem Global Finance i J&T Mezzanine.

Do bankovní skupiny J&T FINANCE GROUP patří zejména banky J&T Banka v ČR a 364 bank na Slovensku (původně pod názvem Poštová banka). Do skupiny patří desítky firem, ale za zmínku stojí rozhodně ATLANTIK finanční trhy, J&T Investiční společnost, J&T IB Capital Markets, J&T Leasingová Společnost, Rustonka Development II nebo J&T Mezzanine. Dále pak ruská banka J&T Bank, chorvatská banka J&T Banka. Hlavní roli v holdingu hrají především banky. Kredit risk těchto bank velmi těžko můžeme posuzovat. Klíčové aktivum celé skupiny je J&T Banka v ČR. Banka měla na konci roku 2021 203 mld. korun bilanční sumu a dala by se tak označit za hlavní zdroj aktiv celé J&T FINANCE GROUP SE. Vlastní kapitál banky byl více než 26 mld. korun ke stejnému datu. Tato banka měla závazky vůči klientům na vkladech asi 154 mld. korun. Zisk za rok 2021 činil 2,8 mld. korun.

K samotným dluhopisům. Jedná se o emisi na objem 1,5 mld. korun, která je splatná 18.7.2025, tedy za 3 roky. Úroková sazba je 7,7 %. Nominál jednoho dluhopisu jsou 3 miliony, tedy vstupenka je pro kvalifikované investory. Bondy budou burzovně obchodované prostřednictvím BCPP. Dluhopisy obsahují covenanty, které jsou vůči němu celkem shovívavé. Vztahují se totiž primárně na emitenta a nikoliv ručitele. V zásadě se dá říct, že covenanty obsahují jen nutné minimum pro to, aby emise mohla být vnímána seriózně. J&T sama na sebe zkrátka není rozhodně tak přísná jako na jiné emitenty, kterým vydává dluhopisy. To ale asi není zas až tak překvapující. Emitent se zavazuje chovat tržně ve vztahu k transakcím se spřízněnými osobami, omezuje výplaty vůči vlastníkům, zavazuje se k tomu, že neprojde negativní přeměnou nebo že si nepůjčí další peníze, které budou ve stejném postavení jako dluhy z bondů. Žádný zázrak, určitě by se nám více líbil svázaný ručitel. Nicméně bondy jsou zajištěné zárukou poměrně významné finanční korporace, která představuje celkem široký finanční ekosystém. Postavení skupiny J&T FINANCE GROUP ve středoevropském prostoru je velmi významné. Vliv této korporace v československém podnikatelském prostředí je nezpochybnitelný. A to i díky propojení s dalšími skupinami, které stojí vedle J&T FINANCE GROUP a které mají podobnou strukturu ovládajících osob. Za všechny zmiňme především EPH. Tyto bondy s tříletou splatností jsou defacto podřízenými nezajištěnými závazky za bankovními vklady finančních institucí, které skupina J&T FINANCE GROUP vlastní. Tak je třeba to brát. A na konci dne to nevypadá zas až tak jako nevýhodný obchod. Pravděpodobnost defaultu na 3letém horizontu je totiž docela nízká.

Ve středu 22.6.2022 zasedá Bankovní rada naposledy ve stávajícím složení

Aktuální inflace v ČR je 16 % za květen, což samozřejmě spoustu lidí znepokojuje. Jedná se o meziměsíční nárůst z hodnoty 14,2 % v dubnu. A všeobecně se čekalo, že to bude sice nad 15 %, ale mírně to trh překvapilo. Ale to asi není zas až tak podstatné, jestli je aktuální meziroční inflace 15 % nebo 16 %. Před rokem touto dobou zde nebyly vysoké ceny PHM a energií. To jsou hlavní faktory, které to táhnou nahoru spolu s cenou potravin. Spotřebitelské preference se postupně mění, protože životní úroveň řady lidí klesá. Část členů bankovní rady se domnívá, že bude ještě dále potřeba zvyšovat úrokovou sazbu 2T Repo. Bankovní radu na konci června opustí tři bankéři, z nichž minimálně o dvou můžeme říct, že mají spíše jestřábí postoje pro zvyšování sazeb. Jednak je to samotný guvernér Rusnok a druhým je Vojtěch Benda, který přímo hovořil tento týden o tom, že se sazby zvedat musí. Končit bude i Tomáš Nidetzký.

Novými členy bankovní rady se stanou od 1.července Eva Zamrazilová a Jan Frait, kteří už v minulosti členy bankovní rady byli. Zamrazilová by si mohla rozumět s nově jmenovaným guvernérem Michlem na téma fiskální odpovědnosti, protože oba toto téma považují za vlastní. Zamrazilová dokonce z titulu šéfky tříčlenné Národní rozpočtové rady, kterou jmenuje Sněmovna na návrh Vlády, Senátu a ČNB. Frait je akademik, finanční novinář a také bývalý pracovník organizace OECD. Členem Bankovní rady byl za časů Zdeňka Tůmy, tedy mandát mu skončil před 16 lety. Karina Kubelková je velmi mladou nastupující členkou Bankovní rady ve svých 38 letech. Kubelková působila dosud především jako hlavní analytička Hospodářské komory. Zároveň zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky, pracovala pro Úřad vlády za Sobotkova vedení a zároveň je členkou poradního sboru současného premiéra Fialy.

Ve stávajícím složení se Bankovní rada naposledy sejde 22.6.2022, tedy ve středu příští týden. Dá se očekávat, že dojde k určitému názorovému střetu mezi odcházejícími členy bankovní rady, končícím a novým guvernérem. Aleš Michl se totiž na zvyšování úrokových sazeb příliš netváří a spíše prosazuje myšlenku jejich ponechání. Zvýšení sazeb pravděpodobně podpoří končící členové bankovní rady a je otázkou, kdo se k nim přidá. My si myslíme, že se zřejmě podaří prosadit navýšení úrokových sazeb. Snižování sazeb určitě není téma v tuto chvíli ve stávajícím složení Bankovní rady. Růst úrokových sazeb sám o sobě inflaci nevyřeší. Ale mohl by vyřešit problém tzv. inflačních očekávání obyvatelstva a firem, tedy vytváření tlaku na růst mezd a zdražování služeb, protože budou všichni očekávat další zdražení. Asi bychom měli být připraveni na to, že hodnota 2T Repo půjde někam do pásma 6,25-6,50 %, pokud se bude zvyšovat. Cokoliv nad tuto hodnotu, by bylo hodně překvapivé. Ale jsou i tací, kteří volají po výraznějším zásahu. Řešení by to však asi ale nebylo.

Prezidentská kampaň jde do ostřejší fáze

Andrej Babiš je jasným favoritem pro účast v druhém kole. Asi není příliš velká šance, že by se do něj nedostal, protože 20-30 % hlasů má téměř jistých. Může se ale pořád teoreticky stát, že kandidovat nebude. Ze zdravotních či rodinných důvodů kupříkladu. Ale zatím pracujme s tím, že kandidovat spíše bude, protože se chová, jako by kandidoval. Andrej Babiš je jasným favoritem pro účast v druhém kole. Asi není příliš velká šance, že by se do něj nedostal, protože 20-30 % hlasů má téměř jistých. Může se ale pořád teoreticky stát, že kandidovat nebude. Ze zdravotních či rodinných důvodů kupříkladu. Ale zatím pracujme s tím, že kandidovat spíše bude, protože se chová, jako by kandidoval.

Generál Petr Pavel se jeví být druhým silným kandidátem. Jeho kandidatura je na stole již delší dobu a systematicky pracuje na tom, aby ho znala veřejnost už minimálně druhým rokem. Hlavní kritika směřovaná vůči tomuto kandidátovi, který by nás s velmi vysokou pravděpodobností zahraniční politikou připoutal více k NATO a EU, souvisí s jeho členstvím v KSČ. Ale zatím to vypadá, že generál Pavel celkem zvládá kritiku směřovanou vůči své osobě v souvislosti s tímto tématem, protože se s ním musel vypořádávat už poslední 2-3 roky, kde byl opakovaně s tímto konfrontován. Zmařit jeho účast v druhém kole může především chyba či přílišná pasivita.

Ostatní kandidáti jsou zatím v roli stíhajících kandidátů. Danuše Nerudová má nepochybně výhodu, že je jedinou ženou mezi předními kandidáty na post prezidenta a že má za sebou solidní zázemí (mimochodem její muž je známý advokát Robert Neruda z HAVEL & PARTNERS). Počítat bychom asi měli i s odborářským předákem Josefem Středulou, jehož šance roste rapidně, pokud Babiš kandidovat nakonec nebude.

Nevyzpytatelnými volnými radikály budou bezpochyby podnikatelé Karel Janeček a Tomáš Březina. Od nich můžeme čekat totální ústup z kandidatury až po nějaký pokus ještě zásadně promluvit do dění. Děkan 1.lékařské fakulty UK, bývalý rektor Karlovy Univerzity a lékař Tomáš Zima by mohl rovněž překvapit. Ale bez toho, aniž by se za něj postavila nějaká politická síla, to bude mít hodně těžké.

Naopak absolutně nic asi nelze čekat od bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Velké překvapení by bylo, kdyby významně do volby zasáhl i podnikatel Karel Diviš. Europoslanec za SPD Hynek Blaško kandiduje nepochybně pouze do počtu. Stejně tak bývalý aspirant na vedení KSČM Josef Skála. Marek Hilšer si možná svou opětovnou kandidaturou získá pozornost potřebnou pro opětovné zvolení do Senátu, ale víc od něj nečekejme. Šéf TV Barrandov Jaromír Soukup, který původně aspiroval na Hrad, nyní úplně nevypadá, že by to myslel vážně. A zřejmě by ani neměl šanci do druhého kola.

Z těch, kteří dosud kandidaturu neoznámili s výjimkou Babiše, určitě stojí za zmínku senátor Pavel Fischer, který z neúspěšných prezidentských kandidátů z poslední volby roku 2018 je dlouhodobě nejaktivnější a nejviditelnější. Jistá šance pořád existuje, že by kandidoval hudebník a bývalý politik Michael Kocáb. Jeho šance na druhé kolo ovšem nevidíme příliš vysoké. V druhém kole by pak rozhodně měl problém obstát jako morální kotva vedle kohokoliv s historií fondu Trend.

Tomio Okamura by naproti tomu byl politický meisterstück, protože by mohl posloužit jako falešná návnada v případě příliš velkého počtu liberálních kandidátů. A kdyby druhé kolo bylo Babiš vs. Okamura, tak by to pro Babiše byla geniální konstelace, za kterou by se jistě dokázal Okamurovi odměnit. Tuto situaci rozhodně nepodceňujme.

Velká jména, která nejsou zcela bez šance bez ohlášené kandidatury, jsou především šéf Senátu Miloš Vystrčil. Šanci na druhé kolo by možná měla i Alena Schillerová či Karel Havlíček, kdyby nekandidoval Babiš.

Kromě výše uvedených jmen nečekáme, že by někdo měl do kandidatury výrazněji promluvit. Nejvážnějšími adepty na druhé kolo jsou z našeho pohledu Babiš, Středula, Okamura, Pavel, Fischer a Nerudová. Černý kůň by mohl být Březina, pokud bude v nadcházejících měsících hodně aktivní a originální. V druhém kole má šanci porazit Babiše kdokoliv z trojice Pavel, Fischer, Nerudová. U ostatních kandidátů o tom máme určité pochybnosti. Středula se do druhého kola s Babišem asi nedostane, protože mají stejnou cílovku. Okamura by ale mohl s výsledkem kolem 10 %, pokud by bylo hodně kandidátů mezi 5 a 10 % zisku hlasů.

Bitcoin se přibližuje k 20 tisícům USD za kus

Docela silná panika a zděšení panuje ze současného vývoje cen bitcoinu mezi masou jeho retailových příznivců. Aktuální hodnota bitcoinu je lehce přes 21 tisíc USD za kus, což je velký ústup z historického maxima, které bylo kolem 68 tisíc USD za kus. Od začátku roku klesla hodnota o přibližně 53,9 %. Za posledních 18 měsíců se jedná o nejnižší hodnotu, kde se pohyboval. Současný propad hodnoty bitcoinu má převážně psychologické příčiny u retailové poptávky, ale zároveň naráží i na problém tzv. margin callu u větších hráčů, kteří ho použili jako ručení pro své kryptoúvěry. Vysvětlovat příčiny propadu hodnoty bitcoinu je nicméně ošemetné. Nepochybně ale hraje roli to, že se největší monetární autorita na planetě odhodlala zvyšovat úrokové sazby a řada centrálních bank najela na restriktivní měnovou politiku. Důvěryhodnosti kryptosvěta asi úplně nepřidaly případy spolupráce giganta Binance s ruskými tajnými službami za účelem identifikace zdrojů opozičních politiků. Konkurent Coinbase zase oznámil, že bude škrtat 1100 pracovních míst (18 % stavu). Na brzdu nabírání krypto pracovníků šláply i firmy jako BlockFi, Crypto.com, Meta nebo Intel.

Odhadovat další vývoj bitcoinu je věštění z křišťálové koule. Příznivci vidí budoucnost pozitivně. Odpůrci negativně. Stejně jako kdykoliv jindy. Každopádně nyní probíhá období, kdy kryptoměnové trhy obecně jsou velmi nervózní. Hodnotu neztrácel jen bitcoin ale i další kryptoaktiva. Bitcoin má aktuálně tržní kapitalizaci kolem 400 mld. USD. To je pro srovnání dost podobné jako má tchajwanský polovodičový gigant TSMC, jehož přední postavení na poli výroby vysoce kvalitních waferů je impresivní. Aniž bychom se bitcoinu a jeho příznivců chtěli nějak dotknout, my spíš věříme hodnotě firem, jako je TSMC než vizi o tom, že jednou budeme všichni používat bitcoin. Wafery z TSMC už používáme a používat ještě nějakou dobu budeme. Krátkodobým spekulacím na volatilním trhu se meze nekladou, ale prosím s rozumem jako u jakýchkoliv spekulací.

Amazon spustí pilotní program na doručování balíků drony

Amazon v pondělí uvedl, že zákazníci v Lockefordu v Kalifornii budou mezi prvními, kteří obdrží balíčky na zahradu od dronů a už koncem tohoto roku. Bylo by to poprvé, kdy Amazon uskuteční skutečné doručování zásilek s pomocí dronů. Internetový prodejce uvedl, že na získání povolení spolupracuje s Federálním úřadem pro letectví (FAA) a městskými úředníky. Drony budou mít schopnost létat mimo „below line of sight“ (BLOS) – tedy nebudou vlastně vidět a budou naprogramovány tak, aby házely balíky na dvorky zákazníků v Lockefordu, což je na USA taková vesnička s asi 4000 obyvatel. Lockeford má historické vazby na letecký průmysl. Městečko se může pochlubit jedním z prvních průkopníků letectví – Weldonem B. Cookem, který na počátku 20. století stavěl a pilotoval. Nyní, o více než století později, dostanou obyvatelé možnost přihlásit se k bezplatnému doručování tisíců každodenních potřeb dronem. Obyvatelé Lockefordu budou hrát důležitou roli při definování budoucnosti. Jejich zpětná vazba na Prime Air (jak se programu v Amazonu říká) pomůže vytvořit službu, která se bude bezpečně škálovat tak, aby vyhovovala potřebám zákazníků kdekoli – a zároveň přidá další inovační milník do historie letectví.

Technologie bude testovat nový systém „vnímání“ dronu, který by mohl díky výšce ohrožovat ostatní letecký provoz. Dron se musí vyhýbat nejen při samotném letu, ale hlavně musí dávat pozor, aby „někomu“ či „něčemu“ nepřistál na hlavě. Při letu na místo doručení musí být drony schopny identifikovat statické a pohyblivé překážky. K tomu jsou algoritmy, které využívají rozmanitou sadu technologií pro detekci objektů. Pomocí tohoto systému dokáže dron identifikovat statický objekt ve své dráze, například komín. Dokáže také detekovat pohybující se objekty na obzoru, jako jsou jiná letadla, i když pro lidské oko ještě neviditelná. Když dron klesá, aby doručil balíček na dvorek zákazníka, zjišťuje, jestli kolem místa doručení nejsou žádní lidé, zvířata nebo jiné překážky. Kdyby snad někdo v nadšení nad novým dárkem vyběhl doručovateli v ústrety, nejspíš mu dárek zase uletí.

Na druhou stranu je nutné si připomenout i několik havárií. Během jednoho z květnových testů dron nouzově přistál poté, co ztratil vrtuli. Selhání několika bezpečnostních prvků způsobilo druhou havárii o měsíc později. Podle zprávy FAA, kterou získala agentura Bloomberg, dron spadl jako kámen z výšky téměř 50m. Havárie způsobila požár, který zničil dron a 25 akrů půdy, než jej místní hasiči uhasili. Navzdory kritice Amazon stále pracuje na přípravě svých pokročilých technologií doručení. Přísné testování stále probíhá a společnost doufá, že v roce 2022 provede 12 000 testů. Ale s tolika výzvami, které je třeba překonat, stále není jasné, kdy a zda vůbec budou tyto drony připraveny k širokému použití.

Určitá naděje by mohla existovat, protože na doručování pomocí dronů pracují i jiné společnosti. Projekt Wing společnosti Google například dělá pokroky se svými vlastními autonomními prostředky a zdá se, že je před Amazonem, když dokončil více než 200 000 komerčních dodávek. Walmart také pracuje na doručování pomocí dronů a získal patent na systém, který by pomocí dronů doručoval balíčky zákazníkům zcela autonomně. Bezpečnost je tak nejspíš jedinou a největší výzvou pro všechny.

Jakkoliv zní zpráva o doručování zboží efektně, tak je potřeba jí brát z investičního pohledu, s hodně velkou rezervou. Z Lockefordu do běžného provozu a ziskového hospodaření tohoto nápadu jsme opravdu hodně daleko. Ale nepochybně je to jedna z věcí, která přispívá k vysokému goodwillu ve skupině Amazon a jejímu vnímání mezi masou investorů, kteří si aplikaci podobných technologií idealizují.

Němci si posvítili na dominantní postavení technologických gigantů

Německý antimonopolní úřad zkoumá pravidla společnosti Apple pro sledování polohy u aplikací třetích stran, aby zjistil, zda poskytují americkému technologickému gigantu výhody, a naopak znevýhodňoval ostatní společnosti. Jde o funkci App Tracking Transparency (ATT) společnosti Apple, který podle úřadu vyžaduje, aby uživatelé dali dodatečný souhlas se shromažďováním jejich dat prostřednictvím sledování aplikací, které nepocházejí od společnosti Apple.

Sledování umožňuje aplikacím shromažďovat uživatelská data a lze je použít pro reklamní účely, jako je personalizovaná reklama. Mluvčí Applu uvedl, že společnost bude konstruktivně spolupracovat s úřadem na vyřešení jakýchkoli problémů a prodiskutuje svůj přístup k pravidlům sledování. Mluvčí dodal, že ATT nebrání společnostem v zobrazování reklam a zároveň umožňuje uživatelům kontrolovat jejich soukromí.

Podle nových předpisů, které vstoupily v platnost v roce 2021, může regulátor zakázat společnostem, které mají zvláštní tržní postavení, užívat praktiky, které poškozují hospodářskou soutěž na trhu. Úřad zahájil i řízení proti Facebooku, Amazonu a Googlu. Německý antimonopolní úřad uvedl, že prověřuje, jak Google využívá osobní údaje a jeho produkt Google News Showcase v rámci svých nových pravomocí regulovat internetové společnosti, a zvažuje také případy zahrnující Amazon a vlastníka Facebooku Meta. Regulátor totiž ve středu uvedl, že zjistil, že vlastník společnosti Google Alphabet splnil podmínky rozsahu požadovaný pro společnost, která bude podléhat novým rozšířeným pravomocím dohledu velkých internetových společností.

Google hasí požár s regulátory

A další zprávička z podobného ranku.

Mateřská společnost Google Alphabet nabídla, že umožní konkurenčním zprostředkovatelům reklamy umístit reklamy na YouTube. Je to defacto jediná možnost, jak urovnat spory, které společnost vede s antimonopolními úřady v EU, aniž by jí stihla nějaká pokuta. Evropská komise loni zahájila vyšetřování, aby prověřila, zda si největší světový poskytovatel vyhledávání a videa nedává nespravedlivou výhodu v digitální reklamě tím, že omezuje přístup konkurentů a inzerentů k uživatelským datům.

Úřad EU pro dohled nad hospodářskou soutěží upozornil na požadavek společnosti Google, aby inzerenti používali jeho „Správce reklam“ k zobrazování reklam na YouTube, a dále poukázal na potenciální omezení způsobu, jakým konkurenti reklamy zobrazují na YouTube. Zkoumá také požadavek společnosti Google, aby inzerenti používali její služby Display & Video 360 a Google Ads k nákupu reklam na YouTube. Google od loňského roku projednává s úřadem nápravná opatření ve snaze odvrátit pokutu, která by mohla dosáhnout až 10 % jeho celosvětového obratu. A to by tedy byla pořádná darda. Reklamní praktiky Googlu vyšetřuje také britská soutěžní agentura CMA.

V loňském roce Google vygeneroval 147 miliard dolarů v tržbách z online reklam, což je více než kterákoli jiná společnost na světě, přičemž většinu celkových tržeb a zisku tvoří reklamy včetně vyhledávání, YouTube a Gmailu. Navíc další mediální společnosti, které využívají technologii Google k prodeji reklam na svých webových stránkách a aplikacích, představovaly přibližně 16 % tržeb tohoto giganta.

Největším nebezpečím investování do technologické firmy typu Alphabet je právě riziko regulace jejího postavení na trhu s online reklamou.

Na akciovém trhu se krvácelo minulý týden mezi velkými

Apple ztratil skoro 11 %, Microsoft více než 10 %, Alphabet 9 %, Amazon skoro 17 %, Berkshire 12 %, Meta přes 16 %, Visa kolem 10 %, NVIDIA přes 16 %, JPMorgan přes 12 %, Procter & Gamble 9 %, Mastercard přes 11 %, LVMH přes 10 %, Pfizer přes 11 %, Bank of America skoro 14 %...Zkrátka solidní týden pro některé z nejhodnotnějších firem na planetě. Jak když mezi ně hodíte bombu. Padaly prakticky všechny významné tituly a nebylo úniku v segmentu large market cap. Drtivá většina titulů na globální úrovni má za poslední týden pokles tržní kapitalizace.

Přehled trhů

Přehled akciových trhů

Akciové trhy zažily minulý týden dost solidní výplach, když na globální úrovni ztratily přes 5 %. Americký akciový trh odepsal dokonce přes 7 % hodnoty, což je opravdu dost za jeden týden. Od začátku roku je americký akciový trh v korekci 22 %. To je více než ostatní velké trhy i více než globální průměr. Goodwill v technologických firmách pod vlivem restriktivní měnové politiky taje jako med.

Výnosy státních dluhopisů

Výnosy do splatnosti 5letých státních dluhopisů:

ČR 5,75 %
Německo 1,37 %
USA 3,48 %
Čína 2,58 %

Restriktivní měnová politika táhne nahoru výnosy amerických státních bondů, čímž klesá nejenom cena dluhopisů.

Klíčové komodity

Komodity měly trochu nepříjemný týden také, stejně jako dluhopisy a akcie. Ale to není vůbec nic proti digitálním komoditám v podobě kryptoaktiv, které si „užily“ docela tvrdý očistec za poslední týden.