Logo_pink_600pxLogo_pink_600pxLogo_pink_600pxLogo_pink_600px
  • PŘEDPLATNÉ
  • KONTAKT
  • PŘIHLÁŠENÍ

Aleš Mokrý končí v GEEN Holding


Úvodní slovo




Zdravím naše drahé čtenáře a čtenářky,

nejen nadcházející volby budou střetem konzervatistů s liberály. Podobná situace je i ve finančním sektoru, jak to, tak vypadá. Střet konzervativců hájících konvenční finanční systém vs. liberálů bojujících za blockchain. Nebo střet zastánců konzervativních obchodních modelů vs. fintechu. Nebo střet obchodních modelů provizního poradenství či placeného poradenství. Nechci tady působit jako zpátečník. Ale v otázkách finančního trhu jsem tedy spíše konzervativec, ačkoliv jinak jsem spíše ekonomický liberál. Docela mě děsí představa, že by naše stávající finanční džungle, kde podnikatelská kultura je už tak nulová, byla obohacena o další složky neregulovaného byznysu plného informační asymetrie. Viděli jsme, kolik paseky v ČR napáchaly korporátní bondy. Prodej směnečných programů, §15 odst. 1 ZISIF. Divokých instrumentů přibývá jako hub po dešti. A i divokých obchodních modelů. Často se to skrývá za roušku boje proti etablovaným konvenčním finančním hráčům. Za boj proti hamižným bankám, fondům, pojišťovnám nebo obchodním společnostem prodávajících finanční produkty. Měli bychom být s těmito mesiáši opatrní. Mnoho z nich totiž představuje jen výlet mimo stávající dosah regulátora. Technologická revoluce může jistě přispět k posunu kvality služeb i ve světě financí, ale nezmění základní roli finančních institucí. Pořád bude potřeba generovat zisk k tomu, abyste mohli zaplatit dluhy. Pořád bude potřeba generovat kladné provozní cashflow v projektech, kde skončí kapitál. Dívejme se po skutečných technologických posunech. V energetice, v elektronice, ve zdravotnictví, v průmyslu. Co chceme vylepšovat na finančnictví? Pořád je to o tom dobře se rozhodovat, zda někdo kapitál vrátí či nikoliv. Všechno ostatní je kosmetický detail. Mnohem více než to, jestli budeme platit telefonem či bezdotykovou kartou by nás mělo zajímat, jak a za kolik budeme produkovat elektřinu nebo potraviny. Či jak bude fungovat zdravotní péče. Protože když se podíváte na tato témata, tak zjistíte, že tam je opravdu hodně otazníků.

Přeji vám úspěšný týden


Ondra

Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics

Zprávy z Česka



Další dluhopisy na scéně


Molecular HydroGEN Investment Group

Pro 375 milionů korun vyrazil dluhopisový emitent Molecular HydroGEN Investment Group. Autorem dluhopisového prospektu není nikdo jiný než Lumír Schejbal. Emitent je firma, která byla založená v srpnu roku 2020. Mateřskou společností emitenta je pak H2 World Health & Beauty Company, což je firma z roku 2017, která měla ke konci roku 2019 bilanční sumu 9 milionů korun a vlastní kapitál asi 2,4 milionu korun. Firma se zabývá výrobou potravinových doplňků s tzv. „molekulárním vodíkem“. Společnost nabízí prostřednictvím svého e-shopu řadu výrobků, které mají obsahovat jednoduchý vodík, o kterém firma tvrdí, že má blahodárné účinky na řadu obtíží. E-shop je oddělený od domény zelenedluhopisy.cz, kde se nabízí dluhopisy skupiny. Celá skupina se pak prezentuje na h2investment.group. Jako hlavní tvář skupiny se prezentuje pan David Maršálek. Firma se zaštiťuje i spoluprací s organizací European Institute for molecular hydrogen therapy, jejíž zakladatel je rovněž pan Maršálek. K samotnému prospektu.

Prospekt říká, že molekulární vodík obsazuje v současnosti první místa na poli lékařského výzkumu. Myslíme si, že o pravdivosti této věty lze velmi silně pochybovat, když se podíváme na to, kolik finančních prostředků je investováno do léčby onkologických, autoimunitních onemocnění nebo vakcín. Tedy otvíráme popis aktivity emitenta vyfabulovaným tvrzením. Emitent uvádí, že spolupracuje s Ústavem experimentální medicíny Akademie věd ČR. Emitent dále uvádí, že chce stavět kliniky s tzv. „normobarickými“ komorami, přičemž náklady na každou takovou kliniku odhaduje v pásmu 8-10 milionů korun. Skrze sesterskou entitu H2 Pharm plánuje emitent vyrábět vlastní potravinové doplňky s užitnými vzory a patenty. Ambice má dokonce i ve veterinářství. Dokonce hovoří o farmaceutické kvalitě výroby. Ambice vodíkové skupiny jsou tak velké, že dokonce hovoří o potenciálu tržeb v řádu miliard korun. Se svým vodíkovým konceptem míří na lázně, kadeřnictví, zdravotní pomůcky a soukromé kliniky. Trochu úsměvně pak působí zmínka o tom, že vodíkový zázrak budou propagovat fotbalisté MFK Frýdek-Místek, Baník Ostrava nebo Oceláři Třinec. Aby toho nebylo málo, tak uplatnění vodíkových aktivit emitenta spatřuje emitent sám rovněž v zemědělství v oblasti aquaponického a hydroponického pěstování rostlin. Takže kdybychom důvěřovali emitentově popisu aktivit, tak zde máme budoucí síť soukromých klinik, významného výrobce zdravotnických pomůcek, léků a chemického giganta v jednom. Podobně rozkročen je snad jedině Bayer AG z Leverkusenu.

Stoprocentním vlastníkem je David Maršálek. Ten si v roce 2014 vyzvedával poštu oficiálně na městském úřadě. Maršálek kromě své vlastní živnosti vlastní ještě firmu V.I.P. Europe Transport, která měla v roce 2019 obrat kolem 56 tisíc korun. Podobně jako David Maršálek, měla na městském úřadě oficiální bydliště i statutární představitelka H2 World Health & Beuty Company Gabriela Maršálková. Dozorčí rada emitenta Molecular HydroGEN Investment Group je rovněž plná zajímavých osobností. Za zmínku stojí advokát Radim Kubica. Ten figuruje jako statutár ve slovenské firmě PersON CS, která je postižena několika exekucemi ze strany zdravotních pojišťoven. A nemůžeme zapomenout ani na sportovní celebritu Aleše Valentu, který kromě toho, že je členem dozorčí rady emitenta, je také zlatým olympijským medailistou ze Salt Lake City.

Finanční situace emitenta na konci roku 2020 byla taková, že disponoval základním kapitálem ve výši 2 milionů, který byl mírně snížen záporným hospodářským výsledkem 169 tisíc korun, veškerý majetek byla hotovost. Tedy prázdná schránka. Emisní podmínky neobsahují žádné covenanty. Aktuálně nabízí dluhopisy s 6,9 % úrokem, které mají dvouletou splatnost. Ty ale vydává mateřská H2 World Health & Beauty Company. U emitenta Molecular HydroGEN Investment Group zatím neznáme konečné podmínky. Je naprosto evidentní, že se jedná o technologicky-zdravotnický start up, který se rozhodl financovat své aktivity bez vlastních zdrojů za peníze z dluhopisů. Výnos adekvátní riziku by v tomto případě rozhodně měl být dvojciferný, což se zřejmě nestane, takže spíše doporučujeme obejít obloukem bez ohledu na to, jak velcí fanoušci jste výkonu s trojitým saltem s pěti vruty Aleše Valenty.

3M FUND MSI

Jedná se hned o 2 miliardovou emisi s úrokem 5,7 % a 5letou splatností. Prospekt připravoval JUDr. Pihera. Aranžérem emise je J&T IB Capital Markets. O úpis se v roli manažera stará pak J&T Banka. Bondy by měly být listované na Burze cenných papírů Praha. Majitelé emitenta jsou po 1/3 Lubomír Malík, Vladmír Meister a Petr Malík. Tito pánové jsou dluhopisovým fandům důvěrně známí jako ovládající osoby dluhopisového emitenta a developera MS-INVEST. Samotný emitent je firmou založenou v březnu 2021. Emitent je úzce propojen s MS-INVEST skupinou i přes projekty. Emisní podmínky obsahují roli agenta pro zajištění, dále maximální limit zadlužení v úrovni 80 % vůči aktivům v prvních letech, která následně klesá až na 75 %. Dále obsahuje zástavní právo k akciím a k vázanému účtu, omezení plateb vůči akcionářům a podřízených dluhů a účelové využití prostředků na projektové společnosti, které má emitent nabývat. Emise je to trochu kostrbatá a rozhodně není úplně první dluhopisová liga v ČR, ale je potřeba říct, že pro skupinu MS-INVEST je to postup na další dluhopisový level. J&T IB Capital Markets je známá tím, že emitenty příliš nešetří, což platí i v tomto případě. Emisní podmínky jsou kvalitní, ačkoliv se jedná o čerstvě založenou firmu. Rovněž přijetí k veřejnému obchodování je pozitivní krok. MS-INVEST je etablovaný developer a určitě na dluhopisovém trhu s developery patří k tomu lepšímu.


Moneta a PPF

Akcionáři podle našeho očekávání neschválili deal s PPF. O tom, že k tomu mají spoustu důvodů jsme psali ještě před smrtí Petra Kellnera. Tím pádem nedojde ke spojení s Air Bank, HOME CREDIT a HOME CREDIT Slovakia, což je nepochybně dobře pro skupinu Moneta. PPF nyní vlastní skrze společnost Tanemo 29,94 % podíl v bance Moneta. Celý deal spojení táhl Tomáš Spurný, který dříve působil v PPF. Pro PPF by to byla celkem výhra, protože by ovládla velmi silnou banku výměnou za to, že jí nadělí svá dosti zadlužená finanční aktiva. Air bank ani Home Credit totiž nejsou zrovna zlatá vejce z pohledu ziskovosti ani kapitálové vybavenosti. Pravý opak ale můžeme říct právě o Monetě. Moneta generovala i v roce 2020 zisk přes 110 milionů USD, ale před covidem dokonce atakovala 200 milionů USD. Mezi akcionáři banky Moneta jsou zajímavé subjekty, například:

• Raffeisenbank
• Norská vláda
• CI Investments
• Goldman Sachs Asset Management
• Kuwait Investment Authority
• Norges Bank
• UBS Switzerland
• GIC PTE ze Singapuru

Tedy žádní nazdárci, které by si PPF povodila jako kašpárky. Navíc oslabená odchodem jejího zakladatele a 99 % vlastníka. Teď se dá očekávat, že PPF se bude chtít svého téměř 30 % podílu zbavit. Ten má podle kapitalizace Monety nyní hodnotu asi 12 miliard korun nebo 570 mil USD. Celá banka má pak valuaci kolem 40 miliard korun, což je v USD asi 1,9 miliardy USD. Tedy banka je těsně pod hranicí tzv. mid cap. Pro akcionáře Moneta je nezdar dealu s PPF určitě dobrou zprávou z dlouhodobého pohledu, ale krátkodobě to může vést k tomu, že PPF bude divestovat a potenciálně i sníží cenu akcií. Ale dá se očekávat, že takto velký balík akcií se bude snažit nadělit nějakému strategickému investorovi. Nabízelo by se, že by to byla nějaká z bank. Hlavní kandidáti jsou určitě mezi stávajícími akcionáři. Ale možný je i vstup jiné bankovní instituce. Každopádně příběh Monety nekončí, a ještě bude zajímavé ho sledovat.


Česká účast na EURO je balzámem pro fotbalové finance

Fotbalové EURO 2020 hrané v roce 2021 není jen zábavou pro diváky. Právě díky nim, a především sponzorům organizace UEFA se totiž mezi týmy dělí celkem slušný balík peněz. Každý tým účastnící se turnaje EURO má nárok na automatickou odměnu ve výši 10 milionů EUR. Za každé vítězství ve skupině obdrží tým po dalším 1 milionu EUR a za remízu pak 750 tisíc EUR. Za postup mezi nejlepších 16 týmů, což se týká i českého týmu, je pak odměna dalších 1,5 milionu EUR. Postup mezi nejlepší osmičku přináší 2,5 milionu EUR, semifinále pak nese odměnu 5 milionů EUR. Účast ve finále 7 milionů EUR a vítězství na turnaji pak 10 milionů EUR. Teoreticky je tak možné získat až 32 milionů EUR. Český tým má v tuto chvíli jistých 13,25 milionu EUR za účast, výhru, remízu a postup do osmifinále. Nejedná se o zanedbatelnou částku pro český fotbal. Fotbalová asociace FAČR hospodařila za rok 2019 s hospodářským výsledkem -28 milionů korun, o rok dříve dokonce měla ztrátu 59 milionů korun. A to při poměrně velkém obratu 1,97 miliardy korun v roce 2019 a 2,57 miliardy v roce 2018. Výnosy FAČR pocházejí zejména z následujících zdrojů v roce 2019:

• Provozní dotace 550 milionů
• Příspěvky členů 872 milionů
• Prodej služeb a zboží 472 milionů realizované zejména skrze dceřinou společnost STES, která má pro FAČR na starosti marketing
• Odměny z FIFA a UEFA 124 milionů

Je tedy zřejmé, že právě položka připadající na mezinárodní fotbalové asociace UEFA a FIFA bude letos výrazně vyšší, než tomu bylo v poslední známé účetní uzávěrce českého fotbalu. Fotbalovou asociaci FAČR by to tak mohlo po delší době dostat do černých čísel. Hlavní ekonomický problém FAČR nicméně zůstává pokles příspěvků, které poklesly o cca 400 milionů mezi roky 2019 a 2018. Na účetní uzávěrku za rok 2020 zatím musíme počkat.

Při vyúčtování poskytnutých dotací ze strany ministerstva školství vidíme, že za rok 2020 obdržela FAČR opět částku přes 67 milionů korun na fotbalovou reprezentaci – významně největší hodnota ze všech sportů v ČR. Rovněž obdržela 210 milionů korun v rámci programu TALENT, což je také největší číslo ze všech sportovních svazů. Jedná se o více než dvojnásobek druhé největší hodnoty v rámci tohoto programu na hokej. Plus čerpá FAČR další dotační programy. Obrovské částky jsou z dotací vynakládány přímo do fotbalových klubů, kterým stát přispívá formou neinvestičních i investičních dotací. Relativně velká část prostředků, které proudí do fotbalu, končí v investičních dotacích pro kluby na rozvoj lokálních fotbalových hřišť. Náš odhad je, že do českého fotbalu jde ročně z veřejných prostředků přibližně 1 miliarda korun ročně. Kolem další miliardy si na fotbal přispějí ti, kteří se mu věnují. Výnosy z komerčních aktivit, kam můžeme zařadit i výnosy od UEFA či FIFA, tak financují český fotbal pak přibližně 500-750 miliony. Fotbal je nejkomerčnější sport na planetě s obrovskou sledovaností a reklamními tržbami. Přesto vidíme, že bez státních peněz by nebylo možné ho udržet při životě.

Fotbalová asociace FAČR nedávno vyměnila vedení. Ve funkci skončil Martin Malík, který byl v čele českého fotbalu 4 roky, a nahradil ho Petr Fousek. Český fotbal výrazně znevěrohodnilo v očích veřejnosti zejména zatčení Romana Berbra, který v roce 2020 vykonával funkci místopředsedy FAČR a v roce 2017 dokonce i funkci předsedy. V roce 2017 byl vyšetřován policií i další předseda Miroslav Pelta. A dlouholetému šéfovi ČMFS (původní název FAČR) Chvalovskému svého času dokonce hrozilo 10 let za úvěrový podvod. Nicméně je fér říct, že Pelta ani Berbr nebyli odsouzeni. A Chvalovskému vyšel vstříc Vrchní soud, ke kterému se odvolal. Následně mu pak pomohla amnestie Klause. Každopádně pověst českého fotbalu není v posledních letech úplně optimální, a proto se podařilo fotbalu prosadit změnu ve vedení. Petr Fousek je bývalý sekretář fotbalové asociace z období 2001 a 2007, stál u pořadatelství ME U21 konané v ČR a angažuje se dlouhodobě právě v asociacích jako FIFA a UEFA, kde je členem několika komisí. Podařilo se mu ve volbě předsedy FAČR porazit bývalého reprezentanta a Karla Poborského relativně těsným výsledkem 106:91.


Inflace mezi výrobci je už i u nás

Meziroční index PPI výrobců se dostal v květnu na hodnotu 5,1 % v květnu, což představuje nárůst proti dubnové hodnotě 4,6 %. Na výrobní inflaci se podepisují především zvýšené ceny komodit, které jsou globální téma.


Zprávy ze světa

Velká Británie: cílem jsou investice do elektromobility

Britská vláda má v plánu zakázat prodej aut na dieselový a benzínový pohon do roku 2030 a hybridy by se měly přestat prodávat po roce 2035. Takový je plán a v rámci transformace celého automobilového průmyslu rostou po Evropě projekty na giga továrny, které vyrábějí baterie pro pohon elektroaut, jako houby po dešti. Avšak z plánovaných 38 projektů na výstavbu giga továren po celé Evropě je pouze jeden ve Velké Británii a Britové dělají vše proto, aby to změnili. V dalších letech by mělo na ostrovech vyrůst několik nových továren na baterie a Britové jsou v jednání aktuálně se 6 společnostmi. Těmi jsou Ford, Nissan, LG, Samsung, Britishvolt a InoBat Auto. Britishvolt už jednu továrnu plánuje, Ford by pravděpodobně využil baterie pro továrnu na Transity v Turecku, Nissan uvažuje o rozšíření výroby ve své továrně na auta v Sunderlandu a podle zpráv Financial Times LG a Samsung chtějí před dalším jednáním podepsat dodavatelské smlouvy s hlavními auto výrobci. Tato zpráva přichází ve stejné době, kdy se Volkswagen rozhoduje o lokacích jejich dalších giga továren, na jejichž seznamu figuruje i Česká republika, Velká Británie na radaru VW není. Je naprosto evidentní, že plán britské vlády je velmi ambiciózní, ale nebude snadné ho naplnit. Britský automobilový průmysl už dávno ztratil své hvězdné postavení, které míval. Jeho automobilky Jaguar a Land Rover skončily v rukou indického Tata motors, Bentley skončilo v rukou Volkswagen AG, Rolls-Royce v rukou BMW a Rover pro jistotu zkrachoval už před 20 lety. Navíc britská auta, která se dosud produkují, jsou spíše symbolem energetické a ekologické nehospodárnosti. Velká Británie produkuje dnes méně automobilů než například Česká republika a je až na 13. zemí na světě z hlediska počtu vyprodukovaných automobilů.

Evropská unie dala pohlavek velkým bankovním hráčům

V úterý 15. června Evropská Unie zakázala 10 bankám, mezi kterými byly i největší evropské a americké domy, aby prodávaly dluhopisy Evropského fondu na zotavení ekonomiky. EU se tak rozhodla na základě historického chování bank, které společně uzavíraly kartely a ovlivňovaly trh. Fond o objemu 800 miliard euro je hlavní iniciativou Evropské unie na podporu bloku po pandemii a už v úterý EU prodala bondy v hodnotě 20 miliard euro, což v očích nezúčastněných bank je 20 milionů euro, tedy 0,1 % na poplatcích. O 3 dny později, 18. června, po prvním oficiálním prodeji, EU zrušila svůj zákaz a JP Morgan, Citi, Bank of America, Barclays, Nomura, UniCredit, Credit Agricole a Deutsche Bank už se mohou na budoucích prodejích podílet. Jedná se tedy o malý, pomyslný 20 milionový pohlavek zlobivým bankovním domům. Pohlavek ale zase nesmí být příliš cítit, protože EU své velké hráče potřebuje.

Největší real estate deal v Číně

Jeden z největších private equity hráčů Blackstone Group je na nákupech v Číně a v největší čínské real estate transakci převezme kontrolu nad developerem SOHO China. Blackstone nabídl zakladatelům 5 dolarů za akcii, 31,6 % premium, a stane se kontrolujícím akcionářem společnosti v transakci za 3 miliardy dolarů. Zakladatelé společnosti, manželé Pan Shiyi a Zhang Xin, si nadále udrží 9 % podíl ve společnosti. Blackstone v Číně vlastní už zhruba 6 milionů čtverečních metrů nemovitostí a touto transakcí si přilepší o dalších 1,3 milionu. Společnost SOHO China byla založena v roce 1995, na burzu v Hong Kongu vstoupila v roce 2007, teď je odkupují Američané. Transakci však stále musí potvrdit čínský antimonopolní úřad.

Další dvě továrny na výrobu vakcín v Evropě

Komise Evropské lékové agentury EMA v úterý schválila další dvě továrny na výrobu BioNTech/Pfizer vakcíny v Evropě. Jedna továrna v německém Reinbeku vlastněná společností Allergopharma, druhá továrna ve švýcarském Steinu je pod správou Novartis Pharma. Rozhodnutí nemusí schvalovat Evropská komise a továrny mohou začít vyrábět okamžitě. Aktuálně je v Evropě přes tři desítky továren, kde se vakcíny různých značek vyrábí. Pro Pfizer představuje schválení EMA otevření šesté a sedmé továrny v Evropě.

Výrobce čipů GlobalFoundries investuje 6 miliard dolarů do expanze

Celosvětová čipová krize vyvolává obrovské vlny po celém světě a výrobci čipů se předhání s novými investicemi do výrobních kapacit. Jak jsme informovali v předchozích reportech, Intel bude v USA investovat 20 miliard dolarů, TSMC pak v dalších 3 letech plánuje investovat 100 miliard dolarů do továren na domovském Taiwanu a v USA. Pozadu nezůstává ani GlobalFoundries, jeden z top 5 hráčů na světě, který obsluhuje zhruba 7 % ze světového trhu. Tato americká společnost vlastněná státním fondem Abu Dhabí Mubadala provozuje továrny v USA, Evropě i Asii. Nové investice povedou v největší míře do Singapuru, kde GlobalFoundries otevře novou továrnu za 4 miliardy, která by měla začít vyrábět v roce 2023 a její roční produkce by se měla vyšplhat na 450 tisíc čipů a rok. Továrna bude vyrábět čipy hlavně pro automobilový a 5G průmysl a vytvoří v Singapuru zhruba tisíc pracovních míst. Zbytek investice půjde do rozšíření závodů v USA a Německu.

Norové se zbavují aktiv spojených s myanmarskou milicí

Největší norský penzijní fond KLP se zbavuje aktiv v projektu výstavby přístavu ve městě Yangon. Projekt zastřešovala společnost Adani Ports, která je největším indickým provozovatelem přístavů, a díky němu se dostala do hledáčku mezinárodních aktivistických organizací, protože pozemek, na kterém přístav roste vlastní myanmarská armáda, která v únoru převzala kontrolu nad zemí a tvrdě potlačuje občanské protesty. KLP odsoudila postup myanmarské armády a v rámci ochrany lidských práv a zodpovědného investování prodává svá aktiva. „Adani a její partnerství s myanmarskými ozbrojenými silami představuje nepřijatelný risk pro KLP a naše pravidla pro investování. Přístav by mohl být použitý pro přepravu zbraní a vojenského materiálu.“ Uved KLP pro Reuters. KLP měla v projektu zainvestováno 1,05 milionu dolarů. Nejedná s tedy o veliký problém pro pokračující projekt, ale postup KLP lze uvést jako příklad etické investice.

Číslo týdne

234 miliard USD



Je kapitalizace holdingu Coca Cola, která utrpěla drobnější nepříjemnost s Cristianem Ronaldem na EURO. Pokles akcií o 4 miliardy USD tedy působí impresívně, ovšem v relativním srovnání s kapitalizací je to spíše kosmetická záležitost. Evropa navíc pro holding přestavuje jen asi 20 % tržeb. Hodnota akcií sice nedosahuje předcovidových hodnot, ale stále jsou cca 45 % nad minimem, kde se pohybovaly v loňském roce. Do návratu na hodnotu z března 2020 jí chybí posílit ještě cca 10 %. Největším vlastníkem se skoro 9,3 % podílem zůstává Berkshire Hathaway W. Buffetta.
1111

Přehled trhů

Přehled akciových trhů

2222
Akcie minulý týden mírně ztratily. Oslabovaly prakticky všechny významné trhy.

Výnosy státních dluhopisů

Výnosy do splatnosti 5letých státních dluhopisů:

ČR 1,52 %
Německo -0,56 %
USA 0,85 %
Čína 2,94 %

Výnosy státních bondů se drží v poměrně stabilní úrovni v posledních týdnech.

Klíčové komodity

3333
Sledujeme oslabení komodit v minulém týdnu, zejména pak vzácných kovů. Ropa naopak posilovala. Bitcoin ztratil kolem 18 % za týden.



Děkujeme za pozornost. Těšíme se na Vás opět příští týden!

Sdílet

Related posts

25. 5. 2022

Analytický týdeník 21/2022


Číst dále
18. 5. 2022

Analytický týdeník 20/2022


Číst dále
11. 5. 2022

Analytický týdeník 19/2022


Číst dále

Comsense analytics s.r.o.

Na Příkopě 988/31
110 00, Praha 1

Kontaktujte nás

+420 724 385 907
analyzy@comsense.cz

Sledujte nás

FaceBook
Twitter

© 2021 Comsense analytics.