Úvodní slovo
Zdravím naše drahé čtenáře a čtenářky,
září na finančním trhu nabírá solidní obrátky. Máme zde zatím pád jednoho miliardového ponzi schématu, které významně přiživilo „nejpozitivnější“ či nejoptimističtější časopis v Česku. Já bych tedy přínos tohoto média označil za veskrze negativní, když si vzpomenu na to, jakým způsobem tam byli glorifikovány postavy typu Andreje Babiše či divokých privatizátorů z 90. let. My v ČR máme obecně strašně málo v úctě tvrdou práci. Za hrdinu je tady někdo, kdo si půjčí peníze a něco za ně koupí. Podnikatelé, kteří od píky něco založí, nebo schopní živnostníci, řemeslníci, umělci…Ti všichni mají celkem málo prostoru v médiích. Aspoň to je můj dojem. Jakmile někdo nemá takové ty vnější atributy úspěchu v podobě auta za 10 milionů, letadlo nebo stovky tisíc sledujících na Instagramu, tak jeho společenský vliv není příliš významný. Přitom mezi Čechy je řada opravdu skvělých osobností, které vnímám jako podceňované. Je smutné, že se píše o takových „šašcích“, jako jsou Ondřej Janata, po pozornosti bažících dluhopisových velkodlužnících, a relativně málo pozornosti mají lidé, jako jsou architekt Jakub Cigler, developer Thomas Samii, automobilový designer Jozef Kabaň, světoznámý fyzioterapeut Pavel Kolář nebo chirurg Bohdan Pomahač. Tedy lidé, kteří na rozdíl od klaunů v drahých oblecích ověšených vysokými řadami produktových linií švýcarského hodinářství a drahých automobilech, skutečně něčeho významného dosáhli. V kulturní sféře pak můžeme jen žasnout, že víme o každém „uprdnutí“ obskurní postavy Leoše Mareše, ale například skvělá práce hudební kapely Tata bojs se na titulky nejvlivnější magazínů nedostane. Média by měla mít určitou odpovědnost za to, komu pomáhají získávat vliv na své čtenáře. Pokud tak nečiní, chovají se hůř, než je inzertní leták pro důchodce z Kauflandu.
Přeji vám úspěšný týden.
Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics
Doplňující komentář k bilanční zprávě DRFG
Skupina DRFG přišla s konceptem tzv. „bilančních zpráv“. Vtipné je, že tento pojem používají i pohrobci těch, kteří s DRFG v minulosti spolupracovali. Bilanční zpráva není výroční zpráva. Ta se totiž musí řídit nějakými pravidly a není tam tak možné psát takové marketingové „žvásty“. To je komentář obecně směřující na koncept takových materiálů. DRFG by nám v zásadě mohla být ukradená, ale má vydané dluhopisy za miliardy. A její čísla si tedy zaslouží komentář, zvláště pokud jsou uvedena pod takovým marketingovým hávem v podobě „bilanční zprávy“.
DRFG zveřejnila v rámci své bilanční zprávy dvě zjednodušené konsolidované účetní uzávěrky DRFG a.s. a DRFG Telco. To je velice podstatné. Telco totiž bylo do 22.7.2020 pod DRFG a.s. Ještě předtím ho vlastnila DRFG a.s. z 50 % a z 50 % Roman Řezníček, který získal podíl v DRFG a.s. Nicméně to už právě neplatí, protože od 22.7.2020 je DRFG Telco vlastněná DRFG Telco 5G a.s. Tedy firma stojí mimo strukturu DRFG a.s.
Dle bilanční zprávy DRFG má DRFG Telco konsolidovaný vlastní kapitál něco přes 480,9 milionu korun. Nicméně přes 441 milionů vzniklo pomocí kapitálových fondů, což rozhodně při takto stručné konsolidované účetní uzávěrce budí rozpaky o tom, jak zdravě takový vlastní kapitál vznikl. Formát bilanční zprávy dává hodně velký prostor silně upozadit informaci, že celá telekomunikační divize v roce 2020 vykázala ztrátu na konsolidované úrovni ve výši 34,4 milionu korun.
Cizí zdroje Telco divize činily 1,26 miliardy korun. Obrat činil 1,66 miliardy korun a provozní EBITDA asi 91 milionů. Tedy asi 5 % obratu. Z hlediska schopnosti krýt ztrátu finančního výsledku hospodaření bezmála 60 milionů, to nějaký slavný byznys není. Zvláště, když provozní výsledek hospodaření po započtení odpisů (a to v tomto byznyse rozhodně je nutnost) je 55 milionů. DRFG Telco rozhodně žádná cashcow není. Je to celkem dost zadlužená firma, která má co dělat, aby pokryla provozním výsledkem hospodaření své úrokové náklady. Tržní hodnota takové firmy je věc druhá, o které v žádném případě nehodláme spekulovat bez bližších informací.
Co se týká samotné DRFG a.s. Ta odprezentovala bilanční sumu 5,36 miliardy korun. Z toho dluhy 4,74 miliard korun. Formát konsolidované účetní uzávěrky v bilanční zprávě je extrémně matoucí záležitost, protože majetek se skládá z položky pohledávky 2,86 miliardy a dlouhodobý finanční majetek 1,22 miliardy. A pak zobrazuje konsolidační rozdíly v astronomické výši. Takto super obecná účetní uzávěrka nemůže nikomu kompetentnímu poskytnout informace o kvalitě strany aktiv. To je zkrátka zcela nečitelné. Na straně pasiv je uvedena položka 4,37 miliardy jako dlouhodobé závazky. Tady se opravdu nebavíme o formátu výroční zprávy ale o zcela marketingovém nástroji, který standardní účetní uzávěrku jen připomíná. To samé v podstatě platí i o výsledovce, která nám také nic podstatného neřekne. Deklarovaný vlastní kapitál ve výši 619 milionů je tažen kapitálovými fondy 852 milionů. Nerozdělený zisk kumulativně zůstává hluboko záporný kolem dvou stovek milionů.
DRFG se chlubí obrovským nemovitostním portfoliem. Nezdůrazňuje však dostatečně, že nemovitosti pouze spravuje v absolutně drtivé většině pro nemovitostní fond Czech real estate investment fund. Skutečné množství nemovitostí, které DRFG skupina vlastní, představuje úplný zlomek zobrazovaného portfolia bilanční zprávou.
Další podstatnou informací je, že v červenci 2021 získala DRFG podíl ve společnosti Czech Home Capital, která investuje do nájemního bydlení. Tato firma sama o sobě využívá cizí zdroje. DRFG tedy z cizích zdrojů financovala nákup podílu ve společnosti, která sama má dluhy. Ale co je velmi zarážející je, že tento podíl koupila přímo od svého akcionáře Rusňáka (respektive jeho Vega capital), který si půjčoval peníze prostřednictvím dluhopisů na to, aby mohl do této společnosti investovat. DRFG tak v podstatě refinancovala dluhy Rusňákovy firmy tím, že od ní odkoupila majetek, který již sám byl zadlužený. Zamotali jste se v tom? Není divu. Tomu se říká vysoká škola podřízeného dluhu.
Bilanční zpráva DRFG, ale v zásadě i bilanční zprávy ostatních skupin, jsou zkrátka jenom takové marketingové cvičení, které mají uchlácholit investory a zaměstnance hezkými obrázky. Na pořádné vyhodnocení je třeba přečíst si standardní výroční zprávy vč. všech příloh. Toto je o ničem. A ani v takto zobrazené formě se nedíváme na něco, co by nás mělo oslnit kvalitou těch čísel. Skupina operuje s pojmem EBITDA, který prezentuje v součtu jako 386,8 milionu korun u DRFG a.s. a 91 milionů u DRFG Telco. To proběhlo médii již pár týdnů zpět s komentářem Martina Slaného „Covidu navzdory“ na Twitteru. Možná, že to udělalo dojem na z vesnice dojíždějící studenty prvního semestru Národohospodářské fakulty, ale na někoho, kdo opravdu rozumí účetnictví realitních skupin, rozhodně nemohlo ani při nejlepší vůli. Podstatná část této EBITDA (zisk před úroky, odpisy a daněmi) byla tvořena prodejem majetku z knih DRFG do rukou Czech real estate investment fund. Což je dlouhodobý jev. Kdyby tento fond začal nakupovat majetek za standardních tržních podmínek od nepropojených osob a udělal standardní výběrové řízení na správu svého majetku, tak zažije sice příval mohutné svobody jak české prvovoličky roku 1920, ale zároveň se pohádka o ziskovosti DRFG zhroutí rychleji, než zestárne poslední instagramový příspěvek tchýně hlavního akcionáře. Uvidíme, jestli celou záležitost okolo výsledků hospodaření bude opět, se šarmem sobě vlastním, doprovázet doplňujícím komentářem generální ředitel Peter Hlaváč. Byla by to rozhodně zábava. Tedy pokud jste finančně nezúčastnění.
Partners Financial Services zveřejnili výroční zprávu plnou zajímavých čísel
Partners Financial Services měla z hlediska obchodních výsledků určitě velice dobrý rok 2020. V hypotékách narostla o 45 % meziročně z 16 miliard na 23 miliard korun. Podobným tempem rostly i úvěry ve stavebním spoření. Celkem i s nimi sjednala Partners úvěry v objemu okolo 25 miliard korun v roce 2020. A to je rozhodně dost. V rámci životního pojištění pokračoval silný útlum investičního životního pojištění s poklesem ročního pojistného ze 180 milionů na 107 milionů. Naopak rostlo předepsané pojistné rizikového životního pojištění z 309 na 354 milionů. Velice výrazně narostly jednorázové investice do podílových fondů o více než 61 % na 2,53 miliardy korun. Nové pravidelné investice meziročně vzrostly o 55 % na 819 milionů. To jsou všechno velice pozitivní čísla při podobném počtu poradců.
Konsolidovaná rozvaha ke konci roku 2020 říká, že firma má bilanční sumu 1,39 miliardy korun. Největší část majetku tvořila oběžná aktiva ve výši 946 milionů. Z nich 513 milionů korun byly pohledávky. Z těchto pohledávek na úrovni konsolidovaných výkazů činily pohledávky za ovládanou či ovládající osobou hned 177 milionů. Normálně bychom hned konstatovali, že se jedná o ovládající osobu u deklarovaných konsolidovaných výkazů, ovšem vzhledem k tomu, že ve finančním majetku má firma podíly v dcerách, tak je to trochu kostrbatě zobrazená konsolidace. Odpověď nám dává až příloha účetní uzávěrky, která říká, že je to ovládající osoba. Tedy vlastníci. Těmi jsou Brno Investment Group a Apana, které si z Partners vypůjčily celkem lacino za 1,95 % a 2,40 %. Pak zde máme odloženou daňovou pohledávku 30 milionů a dalších cca 90 milionů půjčených mimo skupinu dlouhodobě. To znamená, že PFS mají „rozpůjčováno“ celkem dost finančních prostředků. Krátkodobé pohledávky jsou dalších 210 milionů. Z nich jen 59 milionů připadalo na pohledávky z obchodních vztahů. Podstatná část (68 milionů) připadá na krátkodobé poskytnuté zálohy, což k tomuto byznysu celkem patří. Dohadné položky aktivní (43 milionů) – také celkem obvyklé a dalších 32,5 milionů na krátkodobých pohledávkách zase mimo skupinu. Cash firmy byl 430 milionů. Časové rozlišení bylo 183 milionů, které tvořily hlavně příjmy příštích období. Dlouhodobý majetek je tvořen hlavně podíly, ovšem zde je trochu matoucí, že VZ PFS uvádí, že se jedná o konsolidovaná čísla. Tato konsolidace se nejeví na první pohled být úplná. Podíly ve společnostech jsou v účetnictví zaneseny hodnotou 122 milionů ke konci roku 2020. Zbytek dlouhodobého majetku tvoří cca software za 50 milionů + hmotný majetek kolem 24 milionů. Cenné papíry držela skupina asi za 62 milionů. Z dceřiných firem byla v zisku Partners investiční společnost se ziskem přes 24 milionů korun a Simplea pojišťovna se ziskem 3 miliony. Ostatní společnosti ve skupině měly buď výsledek hospodaření kolem nuly nebo jen mírně záporný, jako například Partners Media se ztrátou 3,3 milionu korun.
Vlastní kapitál meziročně poklesl poměrně výrazně z 380 milionů na 292 milionů. Lví měrou se na tom podílelo zaúčtování dividendy ve výši 128,6 milionu korun. Dluhy narostly z 682 milionů na 951 milionů. U dlouhodobých závazků výrazně poklesly závazky vůči úvěrovým institucím z 222 milionů na 101 milionů, ale zase se objevily dluhopisy ve výši 143 milionů. Část závazků vůči bankám se ale přesunula do krátkodobých závazků, kde došlo k nárůstu z 68 milionů na 94 milionů. Poklesly krátkodobé závazky z obchodních vztahů ze 131 milionů na 91 milionů. Ale ty dlouhodobé závazky z obchodních vztahů zůstaly na velmi podobné úrovni. Došlo k posunu z 63 na 64 milionů. Výrazný nárůst zažily závazky na položce dohadné položky pasivní, když vzrostly ze 75 milionů na 167 milionů. Nárůst cizích zdrojů sledujeme i na rezervách i časovém rozlišení pasiv. Celková úroveň zadlužení je taková, že PFS pracovala s finanční pákou cca 4,78. To není úplně málo, když si uvědomíme, že má ve struktuře aktiv dost pohledávek. Samozřejmě výše této páky nebere v potaz existenci goodwillu uprostřed takové značky. Goodwill Partners určitě není zanedbatelný, ale jeho vyčíslení je věštění z hodně rozmazané křišťálové koule. Obecně by se dalo říct, že není příliš dobrá doba pro valuaci finančních služeb.
Obrat poskočil na 1,83 miliardy z 1,49 miliardy v roce 2019. To samozřejmě odráží výše uvedené výsledky, ale roli hrají i dceřiné firmy. Na konsolidované úrovni dosáhla PFS provozní EBITDA ve výši 73 milionů korun. To je obrovské zlepšení proti roku 2019, ale pořád je to 4 % obratu. To není relativně hodně. Výsledek hospodaření po zdanění je jen 12 milionů korun, protože byl výrazně snížen zejména o finanční odpisy. Partners se obchodně určitě velmi dařilo. O tom nemůže být sporu. Velkou roli v podnikání této skupiny hrají její dceřiné firmy, jako jsou pojišťovna Simplea, vlastní investiční společnost, vlastní nemovitostní fond, nově i penzijní společnost a v blízké budoucnosti i banka. Partners budují finanční skupinu, což znamená, že museli hodně prostředků investovat do jejího rozvoje.
Na druhou stranu využívají u toho celkem dost cizích zdrojů a je vidět, že cashcow je zatím pořád hlavně zprostředkovatelská síť. Byť je fér uznat, že dobrého hospodářského výsledku dosáhla už i investiční společnost. V takové velmi dynamické fázi rozvoje nicméně dochází k reálnému úbytku vlastního kapitálu kvůli dividendám. To zase úplně pozitivně hodnotit nelze. Stejně tak je relativně kontroverzní obrovské množství pohledávek a jejich skladba. Na mysli máme zejména pohledávky za akcionáři za velmi nízkých úrokových sazeb. Ale zase na druhou stranu je slušné vůči skupině konstatovat, že účetnictví Partners na první dobrou nenese nějaké snahy i divoké vylepšování finanční pozice. Stopy černé účetní magie na první pohled patrné nejsou. A to dneska samozřejmost není.
SAB servis dostal pokutu od ČNB 200 tisíc korun
ČNB ve svém rozhodnutí z 24.sprna, které se stalo veřejným minulý týden, rozhodla o tom, že společnost SAB servis, která je aktuálně druhým největším brokerpoolem v ČR po Broker Trust, potrestá pokutou ve výši 200 tisíc korun za to, že pochybila v následujících oblastech:
- Ve 20 případech zprostředkovala pojištění skrze neoprávněné osoby
- V 15 případech zprostředkovala investiční produkty skrze neoprávněné osoby
- V 18 případech zprostředkovala doplňkové penzijní spoření skrze neoprávněné osoby
- V 16 zjištěných případech zprostředkovala spotřebitelský úvěr skrze neoprávněné osoby
- V 9 případech porušila normu předání průvodního dokumentu ke sjednání investičních produktů týkající se vhodnosti produktu pro cíle, preference a charakter zákazníka
- Ve 20 případech porušila §93 zákona o spotřebitelském úvěru týkající se jeho zprostředkovatele a jeho povinnosti informovat zákazníka
- V 15 případech neprovedla dostatečnou identifikaci zákazníka spotřebitelského úvěru
Vzhledem k tomu, že SAB servis má 740 vázaných investičních zástupců, 1060 zástupců pro sjednání pojištění, 928 osob oprávněných sjednávat spotřebitelské úvěry a 452 osob oprávněných sjednávat doplňkové penzijní spoření, tak výše uvedené prohřešky nejsou symbolem nějakého systematického porušování pravidel, pokud výše uvedené případy byly zdokumentovány na období cca jednoho roku. U takto velké firmy, a navíc ještě brokerpoolového charakteru, kde nemůže vládnout úplně železnou rukou, jsou výše uvedené prohřešky celkem pochopitelné. K případům, kdy produkty nabízela neoprávněná osoba, je třeba znát detail. U dynamicky rostoucích brokerpoolů, mezi kterými SAB servis v náboru patří mezi nejsilnější, se občas může stát, že obchod předběhne papírové posvěcení přidělení oprávnění. Nechceme to omlouvat ani zlehčovat, ale podstatné je, aby nebyl poškozen klient. A v tomto směru ČNB SAB servis nepokárala. SAB servis ještě nezveřejnil výkazy za rok 2020. V roce 2019 měl obrat kolem 440 milionů, v roce 2020 by se měl pohybovat přes půl miliardy, ale na čísla si ještě musíme počkat.
Growing way jako připomínka kvality českých médií
Ke Growing way jsme se již vyjadřovali na Finsider.cz v článku
Proč se daří příběhům typu Ondřeje Janaty? V posledních dnech a týdnech se objevuje celá řada doplňujících informací k tomu případu. Zejména se pak předhazuje médiím, že pomohly Janatovi zviditelnit jeho aktivity a výrazně mu pomohly s fundraisingem. Na vině je zejména Forbes, týdeník Hrot a různé lifestylové magazíny a podcasty. Jedná se o exemplární příklad člověka, který si koupil vliv ve vlivných médiích. Neměli bychom ale zapomínat na to, že něco úplně stejného dělá řada dalších firem. Jejich aktivity nejsou tak krátkozraké, aby vytvořily jednoduché ponziho schéma, které se zhroutí během jednoho až dvou roků. Ale tyto firmy se masivně zadluží a jejich problémy se projevují na delším časovém horizontu. Dalším případem jsou koupené rozhovory v Hospodářských novinách ze strany Zdeňka Rintha a skupiny Natland v souvislosti s KARA Trutnov, kde se prezentují jako zachránci, ačkoliv celý příběh má spíše opačný charakter. Janatův příklad by pro nás měl být výstražným varovným signálem o tom, jak fungují ekonomická média v Česku.
Je třeba si stále a znova připomínat, jak nákladný provoz velkých mediálních redakcí je. MAFRA za poslední rok vykázala ztrátu 867 milionů za rok 2020. Vydavatel Forbes MediaRey měl dluhy 55 milionů a roční hospodářský výsledek 2,8 milionu v roce 2019. Vydavatelství Economia, pod které patří Hospodářské noviny, prodělalo za poslední tři roky asi 117 milionů korun při tržbách kolem 2 miliard. Zkrátka ekonomická média v ČR jsou pod obrovským ekonomickým tlakem. A kvalita obsahu tomu odpovídá. Pokud média chrlí obsahu obrovské množství, tak je tento obsah ve většině případů velmi nekvalitní. A dává tak prostor zviditelňovat zájmy firem, které si tento prostor jednoduše koupí. Navíc o hodnotové integritě lidí, jako jsou Andrej Babiš (vlastní MAFRA), Zdeněk Bakala (vlastník Economia), Daniel Křetínský (spoluvlastník CNC) nebo Petr Šimůnek (šéfredaktor Forbes), můžeme opravdu velice silně pochybovat.
25.10. se bude hlasovat o reorganizačním plánu KARA Trutnov
Na 25.10. svolal Krajský soud v Hradci Králové jednání schůze věřitelů KARA Trutnov, aby se hlasovalo o přijetí reorganizačního plánu společnosti, jehož autorem je tandem Zdeněk Rinth a Natland. Zároveň soud zamítl návrh jednoho z věřitelů Držik servis, kterého zastupuje bývalý finanční ředitel skupiny C2H Pavel Bednář, aby byla zrušeno usnesení schůze dluhopisových věřitelů z 2.9., na kterém byl schválen velice kontroverzní posudek na ocenění majetku KARA TRUTNOV od PRAGUE ACCOUNTING SERVICES. Ten jsme rozsáhle kritizovali zejména prostřednictvím článků na Finsider.cz
Skandální komentáře znalce k vlastnímu posudku
Natland neovládá PFC, zvláštní posudek na Kara Trutnov
Reorganizační plán byl zveřejněn na insolvenčním rejstříku 8.9. a
budeme se mu ještě věnovat. Nord Stream 2 dostavěn, čeká na licenci
Stavební práce na nejsledovanějším evropském projektu Nord Stream 2 byly ukončeny v pátek, jak uvedl ruský Gazprom. A spojil tak Rusko se západní Evropou plynovodem, který se táhne v délce 1230 kilometrů od Narvského zálivu v Rusku do severoněmeckého Lubminu. Plynovod, který se začal stavět před 5 lety a stál 11 miliard dolarů, zdvojnásobí exportní kapacitu Ruska do Evropy na 110 miliard m3 plynu ročně, které Německo a EU potřebují v přerodu svých energetických mixů. Plyn sice není zelená volba, ale jeho spalování produkuje až o 60 % méně emisí než uhlí. Tedy z tohoto pohledu je uhlíkově příznivější.
Co je ale pro Evropu nástrojem pro snižování C02 stopy, je pro Rusko důležitým geopolitickým vítězstvím. EU se stane o to závislejší na ruském plynu a proti jsou hlavně Američané, kteří Evropanům nabízeli náhradou kapalný plyn, který by na starý kontinent dopravovali loděmi. Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uvalil na stavbu sankce a efektivně ji tak pozastavil. Joe Biden ovšem s touto politikou nepokračoval, v rámci zlepšení vztahů s Evropou sankce odvolal a stavba tak byla minulý týden dokončena. Ale není to jen evropská závislost na ruském plynu, která Moskvě hraje do karet. Je to především další trumf proti Ukrajině, která se léta snaží dostat do EU, což Rusko za žádnou cenu nechce dopustit. Přes Ukrajinu totiž vedou tři významné ruské plynovody Sojuz, Bratrství a Progress, a ukrajinská vláda za tranzitní poplatky inkasuje tučné sumy. Poslední smlouva mezi oběma zeměmi byla podepsána v roce 2019 na dobu 5 let a kontrakt měl hodnotu 7 miliard dolarů. Pokud bychom celkovou sumu rozpočítali na 5 let, tak roční příjem ukrajinské kasy činí 1,4 miliardy dolarů, což představuje skoro 3 % veškerých státních příjmů za rok 2019. Odstupující Angela Merkelová, advokátka projektu, se již několikrát vyjádřila, že Nord Stream 2 neporuší status Ukrajiny jako tranzitní země a Německo udělá vše pro to, aby byla smlouva mezi dvěma zeměmi obnovena. Naposledy to uvedla v sobotu při své návštěvě v Polsku: „Bylo vyjasněno, že je naší prioritou, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn i po roce 2024.“ Ale Ukrajinci si jsou skoro jisti, že jakmile budou Rusové moct, tak Ukrajinu obejdou, jak uvedl šéf ukrajinského tranzitního operátora Sergey Makogon: „Jakmile bude mít Rusko technické kapacity, a to bez ohledu na náklady, tak Ukrajinu obejde a my očekáváme, že se to stane hned jak se dokončí Nord Stream 2. Gazprom udělá vše pro to, aby opustil ukrajinský tranzit.“
Německá strana má teď po dokončení stavby 4 měsíce na to, aby rozhodla, jestli plynovod splňuje evropské standardy a dá mu zelenou. Případné problémy tranzitu plynu přes Ukrajinu, je logicky problémem i pro projekt Eustream, který ovládá SPP Infrastructure (51 % Slovenský stát a 49 % Slovak Gas Holding spadající pod koncern EPH).
Apple ztrácí platební monopol v aplikacích
Donedávna tradiční praxe na Apple iPhone byla, že v aplikacích, které uživatel stáhl z AppStore, se dalo zaplatit pouze pomocí vlastních Apple platební systémů. Pro prodejce fyzického zboží a služeb to nebyl problém, protože používají ApplePay, kde si Apple nic neúčtuje. Jiný příběh to je u digitálního zboží, jako jsou například předplatné na videohry. Tam musí vývojáři používat jiný platební protokol a Apple si z každé transakce bere až 30 %. Před dvěma týdny udělali první krok proti monopolu Apple a Google Jihokorejci, jejichž nejvyšší soud označil tuto praxi za nelegální. A nařídil otevřít platby v aplikacích externím platebním branám.
Minulý týden v pátek se ledy pohnuly i v USA, kde byl Apple na základě žaloby od herního vývojáře Epic Games přinucen dát možnost vývojářům, aby mohli přesměrovat uživatele mimo aplikaci tak, aby zaplatili za jejich nákupy s jinou platební bránou. Epic Games je vývojářem populární hry Fortnite, která v roce 2020 vynesla 5,1 miliardy USD. A 30 %, které musel Epic platit Apple a Google, se v tomto případě vyšplhalo přes 2 miliardy USD. I tak ale chtěl Epic víc. CEO Tim Sweeney řekl, že rozhodnutí není pro vývojáře výhrou, protože soud nepovolil platby přes externí platební brány přímo v aplikaci a zároveň nenařídil Apple, aby otevřel iPhone dalším app storům. I tak je to pro Apple rána na jejich domácím a nejdůležitějším trhu, navíc podobným žalobám firma čelí i v Indii a Evropě. Tento otřes znamená nebezpečí pro segment služeb Applu, kterému App store vévodí a má hodnotu 53,8 miliard USD. Akcie Apple na zprávu reagovaly poklesem o 3,2 %. Právě příjem z „bačování“ softwaru na App store je velmi důležitou hodnotou, o kterou se opírá gigantická valuace Apple ve výši 2472 miliard USD. Přesto za hodnotou Apple nadále stojí většina investičního bankovnictví. Valuace Apple je skoro až obludná. Goodwill celé společnosti dělá přes 2400 miliard USD. To je těžko obhajitelná racionalitou hodnota i u provozního zisku přes 66 miliard USD. Každopádně regulace monopolního postavení je místo, kde to Apple může bolet velmi.
Shell ruší dodávky ropy kvůli hurikánu
Hurikán Ida udeřil na Mexický záliv na konci srpna a způsobil největší škody na tamním ropném průmyslu od roku 2005, kdy region zpustošil hurikán Katrina. Největší producent ropy v zálivu Royal Dutch Shell tak ruší dodávky ropy svým zákazníkům, což ukazuje na dlouhodobý výpadek těžby v řádu několika týdnů. Asi 75 % těžby zůstává zastaveno od konce srpna a žádná z těžařských společností zatím neuvedla, kdy se těžba opět rozjede naplno. Shell v Mexickém zálivu při normálním provozu pumpuje 332 tisíc barelů ropy denně a aktuální ztráta se odhaduje na 250–300 tisíc barelů ropy za den. Při ceně WTI na zhruba 71 dolarech za barel se denní ztráta Shellu pohybuje od 17 do 21 milionů dolarů denně.
Ford se stahuje z Indie
Po 25 letech tradiční americká značka Ford vzdává svůj boj a opouští indický trh, kde se jí nepodařilo urvat více jak 2 % z celkového tržního koláče. Ford v Indii naakumuloval ztrátu ve výši 2 miliard USD a postavil v Indii dvě továrny s kapacitou 440 tisíc vozidel ročně, které teď zavře. Automobilka bude nadále v Indii prodávat, ale jen skrze export. Mise na dobytí indického trhu, který se měl stát třetím největším automobilovým trhem na světě s 5 miliony prodaných vozidel ročně, se tak nepodařila. Zaprvé automobilový trh v Indii nerostl takovým tempem, jak se předpovídalo. A stále s 3 miliony prodaných vozidel ročně zaostává za Evropou a Japonskem. A za druhé indičtí řidiči preferují menší vozidla asijských výrobců před americkým výrobcem. Na tamním trhu dominuje značka Suzuki, která má mezi 10 nejprodávanějšími vozidly 7 zástupců. A hned za ní je Hyundai, která doplňuje další tři do top 10. Bývaly časy, kdy se tradiční automobilky snažily udržet pozice na největších trzích i přes nerentabilitu celé operace, ale s přicházející elektro revolucí musí firmy přesměrovat zdroje do vývoje. Ford v květnu deklaroval, že jeho investice do elektromobility dosáhnout 30 miliard USD do roku 2030.
Default dlužníka, který dluží přes 7 000 miliard korun
Druhý největší čínský developer Evergrande Group, který ovládá aktiva v hodnotě 350 miliard USD má velké problémy se splácením svých dluhů. Vlastní kapitál tvoří pouze 20 miliard USD a dluh závratných 330 miliard USD. Aktuální problémy vyvolala neschopnost dvou dceřiných firem vybrat další kapitál na pokrytí úroků, a to by mohlo znamenat default dalších půjček. Pokračuje tak divoký spád událostí, které byly vyvolány snížením kreditního ratingu společnosti 6.září, kdy čínská ratingová agentura snížila rating společnosti i jejích bondů z AAA na AA s dalším potenciálem pro snižování v budoucnosti. To mělo za důsledek jednu z důležitých věcí a to, že bondy Evergrande dále nemohou být používány jako kolaterál. To vedlo k jejich výprodeji a pádu cen. A logicky i k nezájmu investorů o koupi dalších bondů, kterými chce Evergrande refinancovat svoje stávající dluhy. A také vyhnout se restrukturalizaci pod taktovkou čínské vlády. Podle některých analytiků citovaných agenturou Reuters je restrukturalizace nevyhnutelná, Evergrande to však odmítá a označuje tyto informace jako „absolutně nepravdivé“. Co pravdou je, že Evergrande dluží na úrocích, hotovost nemá a před jeho ústředím protestují investoři a dožadují své peníze zpět.