Úvodní slovo
Zdravím naše drahé čtenáře a čtenářky,
ve čtvrtek 24.2. v brzkých ranních hodinách se změnil běh světa. Myslím si, že každý, kdo se zajímal o geopolitické uspořádání Evropy, trochu hlubším studiem, tak mu muselo být jasné, že Bělorusko a Ukrajina jsou jasné zájmové oblasti Ruské federace. Co ovšem překvapilo, je míra bezskrupulóznosti, jakým Rusko, respektive Vladimir Vladimirovič Putin, uplatňuje svou zahraniční politiku. Když v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek mluvil na televizní obrazovky, tak bylo jasné, že hovoří primárně k občanům Ruska. Aby v jejich očích obhájil velmi strašné činy, které se chystal podniknout, obvinil ukrajinskou vládní garnituru z nejhorších možných zločinů – samozřejmě bez důkazů. Směšnost jeho obvinění si nezadá s tím, jak nacistické Německo obviňovalo Československo z brutálního zacházení se sudetskými Němci. Současné Rusko je nebezpečná země. Zejména proto, že v jejím čele úřaduje šílenec, který má kontrolu nad jaderným arzenálem. Tento nebezpečný muž způsobuje obrovské neštěstí ve dvou zemích naráz. Jednak je to pochopitelně Ukrajina, která zažívá nepředstavitelné hrůzy války se vším všudy. A za druhé je to samotné Rusko. Rusko se ekonomicky rozpadne. Skončí úplně na kolenou. Stane se z něj země úplné absolutní bídy. Nemůže to dopadnout jinak. Jediná šance Rusů, jak tomu mohou zabránit, je zbavit se samotného Putina. Samozřejmě oligarchům už dochází, do jakého velkého průšvihu se tímto rozpoutáním války Rusko dostalo. Běžnému ruskému lidu to bude ještě nějakou dobu trvat. Ale fakticky to znamená konec. Podnikání v Rusku skončilo. Bankovnictví v Rusku skončilo. Těžba nerostných surovin sice bude nějakou dobu pokračovat, ale Rusko přichází o veškerou potřebnou technologii pro to, aby suroviny mohlo i nějakým kvalitním způsobem zpracovávat. Rusko se dostává do situace, kdy je zcela závislé na libovůli, jiné skutečné mocnosti. A tou je Čína. Rusko si chtělo připomenout to, jaké to bylo šéfovat cizím státům, a nakonec samo skončí v ekonomickém područí ostatních zemí. Tuhle válku Rusko opravdu nemůže vyhrát. Je to extrémně naivní. Rusko je ještě větší iluze globální mocnosti, než byla Velká Británie v době Suezské krize. Může si na velmoc hrát, ale fakticky jí není. Pokud bude Západ pokračovat ve svém postupu vůči Rusku tvrdě, tak si za pár let Rusko fakticky rozeberou korporace z celého světa. Hrozba jaderným knoflíkem sice fakticky existuje, ale obyvatelé Ruska jenom těžko si mohou přát, aby byla fakticky aktivována realizace nukleární války. Všichni vědí, co by to znamenalo. Národ má takové politiky, jaké si zaslouží. Rusové si Putina zaslouží. O tom žádná. Bude to exemplární lekce pro celý svět, že národ, který si do svého čela volí nebezpečné kleptokratické psychopaty, nekončí dobře. V Rusku ještě musí přijít deziluze z toho, že ta jejich „silná ruka“ je tak akorát dobrá k tomu, aby žili v bídě. Bohaté jsou státy, které obchodují s celým světem a které přijímají informace, technologie a kulturu z více regionů. Každý, kdo se zavře doma, a bude si říkat, jak je skvělý, akorát dříve či později přijde na to, že je to ve skutečnosti naopak. To samozřejmě platí v životě nejen pro státy, ale funguje to i u lidí a firem.
Přeji vám klidný týden
Ondřej Záruba Analytik Comsense analytics
Ke konci Sberbank
Nejskloňovanější název banky v Česku je v posledních dnech Sberbank. A to v souvislosti s runem na tuto banku na území ČR poté, co Ruská federace zahájila agresi vůči Ukrajině. Podle posledních finančních výkazů z 30.9.2021 měla Sberbank CZ, a.s. bilanční sumu asi 85,59 mld. korun. Disponovala vlastním kapitálem ve výši 9,28 mld. korun. Tedy její relativní zadlužení činilo asi 89 % bilanční sumy. To z ní nedělalo na první pohled více zadluženou banku, než je ve středoevropském prostoru obvyklé. V tomto směru to byla naprosto standardní hodnota.
Banka držela k 30.9.2021 asi 6,7 mld. korun v hotovosti, což také není nějak zvlášť malá hodnota. 73,4 mld. korun měla banka v majetku v podobě poskytnutých úvěrů. A právě proto jen těžko mohla odolat masivnímu náporu klientů, kteří si chtěli své prostředky vybrat z účtů v rámci filosofie, že nechtějí mít prostředky v „ruské bance“. Technicky vzato měli peníze v české bance, ovšem s ruským akcionářem na úplném konci.
Vlastnická struktura české Sberbank CZ, a.s.:
Vlastníkem české banky je Sberbank Europe. Ta je pak vlastněna ruskou Sberbank Rosii PAO. V ní drží aktuálně 52,32 % přímo ruská vláda. Další akcionáři jsou pak méně významní a jedná se zejména o investiční společnosti z celého světa, jako jsou Vanguard, Norges Bank, BlackRock, JP Morgan a další. Takže je celkem pochopitelné, že střadatelé nechtěli mít prostředky u banky, kterou na úplném konci ovládá přímo Vladimir Putin z pozice prezidenta Ruské federace. Když se podíváme na čísla z konce roku 2020, tak Sberbank CZ měla na úvěrech 61 mld. korun. Byla tady poměrně aktivní za prvních 9 měsíců roku 2021, když tuto hodnotu dokázala navýšit asi o 12 mld. korun. Z 61 mld. poskytnutých úvěrů připadlo 36,3 mld. na retailové bankovnictví a z toho 26,6 mld. na hypoteční úvěry. Zhruba 25 mld. měla banka rozpůjčováno mezi firmami. Z poskytnutých úvěrů ovšem absolutně drtivá většina směřovala mezi zákazníky v České republice. Konkrétně asi 56 mld. z 61 mld. Navíc další 4 mld. směřovaly do Evropské unie. Kategorie „ostatní Evropa“, kam by se potenciálně mohlo zařadit Rusko, bylo jen 1,2 mld. korun. Tedy méně než 2% všech poskytnutých úvěrů. 32 mld. z úvěrů bylo poskytnuto přímo domácnostem. 10 mld. z úvěrů šlo do výroby, 8 mld. na nemovitostní byznys, 7,6 mld. do služeb. 51 mld. poskytnutých úvěrů bylo v CZK, 10 mld. v EUR. V jiných měnách prakticky nic. 34 mld. úvěrů měla splatnost nad 5 let. 1 – 5 let pak asi 27 mld. korun. Jen kolem 14 mld. úvěrů bylo splatných do 1 roku. Rozumíme tomu, proč klienti nechtějí mít peníze v Ruskem ovládané bance, ale krach této banky byl způsoben antipatiemi vůči akcionáři. A nikoliv špatnou finanční situací této banky. Navíc lze celkem bezpečně vyloučit, že tato banka podporovala kapitálem aktivity v Rusku. Tato banka se věnovala spotřebitelskému bankovnictví na území ČR. Provinila se pouze tím, kdo je její vlastník.
Je správné, aby tato banka zkrachovala? Určitě ne. Podle svého chování to byla víc česká banka než ruská. Ale faktický konec této banky povede k tomu, že Ruská federace zde přišla o majetek v řádové hodnotě 4,5- 6 mld. korun. Bohužel za cenu, že nějaké ztráty odepíšeme i my Češi faktickým koncem této banky.
Centrální bankéř očekává 11 % inflaci
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub uvedl, že v souvislosti s aktuální válečnou krizí na Ukrajině, očekává, že inflace brzo překročí 10 % v souvislosti se zdražením energií. Lednová inflace byla 9,9 %. Holub však naznačil, že nevnímá další výrazné navyšování úrokových sazeb jako řešení této situace.
Mezitím růst peněžní zásoby v ČR velmi výrazně zpomaluje. V lednu dosáhl hodnoty 6,5 % meziročně na úrovni peněžního agregátu M3. Celou první polovinu loňského roku jsme se v tomto ukazateli pohybovali nad 9 %. Klesat začal až s navyšováním úrokové sazby 2T Repo ze strany ČNB. Poslední zveřejněná hodnota je nejnižší od prosince 2019. V poklesu je tato hodnota nepřetržitě od července, kdy trh s úvěry poprvé zareagoval na navýšení úrokových sazeb.
Očekávané dopady současné krize na českou ekonomiku
V záplavě zpráv trochu zaniká, co si máme odnést ze současné krize pro nás. Pokusíme se našim čtenářům naznačit námi očekávaný vývoj a dopad situace na Ukrajině a v Rusku na nás.
Nemovitosti v ČR
V tuto chvíli výrazné dopady nečekejme. Ale pokud by nakonec Rusko bylo úspěšné ve své snaze ovládnout Ukrajinu, tak by to byl negativní signál. V tuto chvíli to neočekáváme. Navíc i případný úspěch ruské agrese ve smyslu získání kontroly nad ukrajinským územím a svržením ukrajinské vlády, neznamená pro nás automaticky pokles hodnoty českých nemovitostí. Ztráta Ukrajiny by mohla znamenat masivní poptávku po českých nemovitostech v důsledku migrace, posílení bezpečnosti našeho státu v souvislosti s posílením vlivu NATO na našem území. Zároveň platí, že ruská poptávka po českých nemovitostech je zcela minimální. V tomto směru problémy nečekejme. Zvláště pak u rezidenčních nemovitostí, a zejména pak u novostaveb.
Český průmysl
Rusko na něj má vliv spíše jako dodavatel nerostných surovin než jako odbytový trh. Rostoucí ceny komodit se díky této agresi zřejmě nezastaví a budou pokračovat. Dá se tedy očekávat velmi výrazný růst produkčních nákladů vyjádřených jako PPI v těch oborech, které spotřebovávají ve velkém ocel nebo hliník.
Pozitivní je situace pro český zbrojařský průmysl – CZG, Česká zbrojovka, Omnipol…
Inflace
Jednoznačně situace zhoršuje problém české inflace. Cena plynu, elektřiny a také pohonných hmot budou hlavní motory inflace pro nadcházející měsíce.
Úrokové sazby
Díky zhoršení inflační situace zde s námi dost možná budou o něco delší dobu vysoké úrokové sazby, u kterých jsme doufali, že budou za několik měsíců postupně klesat.
Úvěry
Dá se obecně čekat, že přístup k úvěrům bude v nadcházejících měsících zhoršený kvůli přetrvávajícím vysokým úrokovým sazbám.
Turismus
Rusové byly tradičně silnou turistickou skupinou v ČR. Musíme s nimi v tomto ohledu zcela přestat počítat.
Energetika
Zde jsou dopady velmi výrazné. Jednoznačně bude větší a větší prioritou dosáhnout energetické nezávislosti na Rusku. To znamená více obnovitelných zdrojů, což v českém pojetí znamená zejména více bioplynových stanic, více kogenerací na dendromasu, více fotovoltaik a více různých tepelných čerpadel pro domácnosti. Velké téma bude jádro, které je dnes na Rusku v ČR závislé. To zůstává problémem. Budeme muset naše jádro více nasměrovat na západní dodavatele. Což bude fakticky znamenat i velkou čistku v ČEZ.
Rozpočtové priority
Extrémně roste priorita rozpočtu obrany a energetické infrastruktury v ČR. To jsou dnes zcela jasné a hlavní priority, které se derou na povrch. To znamená více peněz na obranu a více podpory do obnovitelných zdrojů a větší priorita řešení jaderných zdrojů.
Migrace
Ukrajinská migrace bude obrovská, ovšem zároveň očekávejme i opačný efekt, kdy ukrajinští muži zde budou nějaký čas chybět kvůli obraně vlasti. Krátkodobý efekt na ukrajinskou komunitu bude velmi negativní. Dlouhodobý pak takový, že Ukrajinci se stanou ještě významnější národnostní menšinou na našem území, než jsou teď. Vzhledem k tomu, že převažující zkušenost českého národa s Ukrajinci je pozitivní, tak se dá očekávat, že to Českou republiku fakticky spíše obohatí. Tato migrace je z hlediska růstu lidského potenciálu pro naší zemi faktickým zbohatnutím, protože lidský potenciál velmi vzroste. Pro český trh práce je to jedině dobře. Ukrajinci obecně jsou velmi pracovití na našem území a jejich ochota prosadit se na českém trhu práce je velká a trvalá. Postupně budou zvyšovat konkurenci na straně nabídky práce, což české ekonomice jedině prospěje.
Zahraniční agenda státu i firem
Asi málokterá firma by nyní vsadila na východní trhy. Nenávratně pryč jsou doby, kdy Václav Klaus a Miloš Zeman vedli ekonomickou diplomacii směrem k Rusku a Číně. Na příkladu západních firem nyní vidíme, jak tito zahraniční investoři na těchto trzích krvácí. Orientace byznysu i státu půjde nyní jednoznačně směrem EU a států NATO.
Konec ruských švábů na našem území
Bývalý prezident Klaus je nyní odepsaná figura. Jeho výroky na adresu Ukrajiny po anexi Krymu jsou nyní zcela toxické. Jeho politický odkaz je z velké části zničen. O Zemanovi můžeme říct v podstatě totéž. Oba poslední prezidenti jsou muži, kteří ztratili poslední zbytky vážnosti. Zástupci KSČM v současné situaci jsou vnímáni jako ještě větší hlupáci, než byli před nastalou válkou. Lubomír Volný a jeho Volný blok už pak působí jako vyloženě komické figury. I SPD zásadně ztrácí půdu pod nohama. Komunikaci strany musel fakticky převzít Jaroslav Bašta, který v té straně o Rusku a Ukrajině něco ví, zatímco předseda Okamura už jen zmateně kouká při vzpomínce na bratříčkování jeho oblíbenkyně Le Penové a Putina. Česká politika se od těchto ruských švábů nyní čistí a je to jedině dobře. Patříme do společenství západních demokracií.
Dopad války na Rusko a zahraniční firmy v něm podnikající
V pondělí ruská centrální banka zvedla základní úrokovou sazbu ve své ekonomice z 9,5 % na 20 %. Jedná se o reakci na padající rubl. Zároveň centrální banka nařídila ruským firmám 80 % svých zahraničních měn odprodat.
Rubl se brutálně propadl. Z hodnot okolo 74 rublů za USD na začátku roku, je aktuálně na více než 110 rublů za USD. Před anexí Krymu v roce 2014 byl kurz kolem 30 rublů za USD. To znamená, že kupní síla ruské měny vůči USD je za posledních 7 let asi 3,5 x menší.
Toto oslabení rublu způsobuje obrovské inflační tlaky v Rusku. Přitom inflace v Rusku v lednu byla 8,75 %. Potraviny v Rusku zdražily v lednu už o více než 11 %. Dá se tedy očekávat, že Rusové se budou muset připravit na opravdu velmi drsné inflační tlaky.
Na ruském akciovém trhu se v pondělí ani v úterý neobchodovalo. Hlavní ruské indexy ztratily od počátku roku mezi 34 % a 41 %. Dá se očekávat, že propad bude pokračovat. Celý ruský akciový trh jen v letošním roce ztratil asi 234 mld. USD na hodnotě.
Největší část hodnoty odepsala Sberbank, u níž se dá předpokládat, že její hodnota půjde ještě radikálně dolů.
Výnosy do splatnosti ruských státních bondů letí nahoru. Dnes se obchodovaly ruské 5leté státní bondy s výnosem do splatnosti kolem až 14 %. Všichni komentátoři, kteří chválili Rusko za to, že má nízký dluh, tak by si měli uvědomit, jaká je cena ruského státního dluhu, za kolik si Rusko vlastně půjčovalo a půjčuje. I v loňském roce se hladina výnosů do splatnosti 5letých státních bondů běžně pohybovala nad 7 %.
Výnos do splatnosti 5letých ruských státních bondů:
Sankce vůči Rusku ze strany EU
Ruská centrální banka
EU zablokovala část devizových prostředků ruské centrální banky. Stejně tak postupuje USA. To znamená, že Rusko nebude moct využívat podstatnou část ze svých 630 mld. USD devizových rezerv. Jedná se o mimořádně silnou sankci vůči státu.
SWIFT
Mezinárodní finanční síť odstřihla asi 70 % ruského bankovního trhu. Sice to není 100 %, ale pořád je to velmi nepříjemný zásah pro ruský bankovní systém. Mezi sankciovanými bankami odpojenými SWIFT chybí zatím největší ruská banka Sberbank.
Ruská státní média
EU zakázala operovat na jejím území stanicím Russia Today, Sputnik a dalším, aby šířily ruskou státní propagandu.
Vzdušný prostor
EU zakázala přistávat, vzlétat i přelétat nad územím EU jakémukoliv ruskému letadlu. To představuje poměrně zásadní přispění k izolace Ruska a jejích občanů.
Zbraně
EU dodává zbraně Ukrajině v hodnotě 450 milionů EUR + dalších 50 milionů EUR slouží na zdravotnické vybavení a pohonné hmoty.
Černá listina
EU umístila na černou listinu stovky ruských občanů. Řada z nich jsou členové ruského parlamentu, kteří podporovali současné aktivity Ruska na Ukrajině. Jejich bankovní účty v EU jsou nyní zmraženy a nemohou ani cestovat do EU. Na sankčním seznamu je i osobně Putin a také Sergej Lavrov, s výjimkou toho, že ti mohou cestovat za účelem diplomatického řešení situace. Na sankčním seznamu EU je kromě Putina ze světových lídrů už jen Bashar Assad a Alexandr Lukašenko.
Rafinérská technologie
EU uvalila sankce na vývoz specifických rafinérských technologií do Ruska, aby Rusku zkomplikovala zpracování ropy v pohonné hmoty. Rafinované výrobky z ropy jsou mnohem hodnotnější než surová ropa, což Rusku zkomplikuje cestu k vyšším tržbám za ropu a její produkty.
Doprava
Veškerá technologie související s letectvím rovněž nebude možná k prodeji a exportu do Ruska. To komplikuje údržbu ruské letecké flotily. Týká se to zejména komerčního letectví, kde 3/4 používaných leteckých strojů v Rusku pocházejí z EU, USA a Kanady.
Zboží dvojího použití a pokročilé technologie
Drony, software pro drony, polovodiče, kryptovací zařízení, pokročilá elektronika a mnoho dalšího ještě více zpřísnilo z hlediska vývozu do Ruska z EU.
Diplomatická víza
Držitelé diplomatických pasů z Ruska už nebudou volně moct cestovat po EU.
Sankce ze strany Velké Británie
Víceméně kopírují sankce EU. Zahrnují centrální banku, ruské finanční instituce, zamezují vstup ruským firmám vstup na britský kapitálový trh, zamezení přístupu ruských bank k britskému clearingovému systému ke zpracování plateb. Rovněž zavádí i obchodní restrikce na technologie, vojenský, letectví, elektroniku materiál atd.
Švýcarské sankce vůči Rusku
K překvapení mnohých se k sankcím připojilo Švýcarsko. To by se mělo připojit ke zmražení aktiv ruské centrální banky a také aktiv osob na sankčním seznamu.
Západní firmy s expozicí v Rusku
BASF
Je spoluvlastník Wintershall Dea, která se finančně podílela na Nord Stream 2.
BP
Je vůbec největším zahraničním investorem v Rusku, který vlastní 19,75 % podíl v ruské firmě Rosněft.
ExxonMobil
V Rusku vlastní projekt Sakhalin 1, který produkuje ropu i zemní plyn. Vlastní 7,5 % podíl v Caspian Pipeline Consortium. Většinu ruských pozic ExxonMobil opustila už po první vlně sankcí v roce 2014.
Coca Cola HBC
Bottling společnost zaměstnává v Rusku 7000 zaměstnanců.
Danone
Vlastní ruskou společnost Prostokvanhino. 6 % tržeb generuje v Rusku.
Engie
Podílela se na financování Nord Stream 2.
Equinor
Norská firma má minoritní podíl v několika ruských ropných polích.
ENI
Má podíl 50 % s Gazpromem v plynovodu Blue stream do Turecka.
Generali
Má minoritní podíl v ruské pojišťovně Ingosstrakh.
Heidelbergcement
Má v Rusku tři továrny, které slouží pro zabezpečení tamní poptávky.
Maire Tecnimont
Italská inženýrská skupina má v Rusku zakázky asi za 1,5 mld. EUR, což představuje řádově 17 % jejích zakázek. Pracuje zejména pro Rosněft.
Metro
Německý retailer má v Rusku 10 tisíc zaměstnanců.
Nestle
Má v Rusku několik továren a realizuje tam tržby asi 1,7 mld. USD.
OMV
Rakouská energy skupina se podílela na financování Nord Stream 2 + vlastní podíl 24,99 % v ruském ložisku na zemní plyn Juschno-Russkoje.
Renault
Má 69 % v Avtovaz, který se podílí na výrobě aut značky Lada.
Rolls-Royce a Safran
Britský výrobce leteckých motorů spotřebovává titan, který z 20 % pochází z Ruska. Francouzský Safran uvádí méně než polovinu materiálu, který pochází z Ruska. Tedy podstatně větší závislost.
Shell
Podílela se na výstavbě Nord Stream 2. Zároveň vlastní 27,5 % podíl v projektu Sakhali 2, který ovládá Gazprom.
Totalenergies
Další velký investor v Rusku, který vlastní 19,4 % podíl v Novatek a 20 % v Yamal LNG, 21,6 % v Arctic LNG 2 a 20 % v Kharyaga ropném poli. Zároveň má expozici v řadě dalších firem.
Uniper
Německá společnost má expozici přibližně 1 mld. USD v Nord Stream 2. V Rusku vlastní pět elektráren o celkovém výkonu 11,2 GW, které pokrývají asi 5 % ruské spotřeby elektřiny.
Volkswagen
V Rusku má dvě továrny a zaměstnává asi 4000 lidí. Pro takto velkou firmu je to ale v zásadě nevýznamné. V Rusku navíc prodá jen asi 170 tisíc aut, což z celkového počtu 8,9 milionu je velmi nevýznamné. Například Slovensko je pro Volkswagen řádově důležitější trh.
Japan Tobacco
V Rusku zaměstnává asi 4000 lidí. Daňové odvody ze spotřební daně této firmy tvoří asi 1,4 % ruského státního rozpočtu.
Mitsubishi
Má celkem vysokou expozici v ruském LNG, zároveň se podílí na dodávce strojního materiálu pro ruské elektrárenství. Angažuje se v projektu Sakhalin 2.
SBI Bank
Financuje aktivity japonských firem na ruském trhu.
Toyota
Má továrnu v Petrohradě, vyrábí v ní modely RAV4 a Camry. V Rusku má asi 2600 zaměstnanců.
Hlavní ruské plynovody vedoucí do Evropy
Celkem je kapacita ruských plynovodů vedoucích do Evropy je dohromady asi 300 bcm (miliarda m3 plynu). Přes Ukrajinu přímo prochází 120 bcm, když přes ní prochází hned čtyři plynovody. Dosud nespuštěný Nord Stream 2 disponuje kapacitou 55 bcm. Navyšuje tedy kapacitu celkového toku asi o 20 %. Více než polovina aktivních plynovodů pochází ze sovětské éry. Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo odhadem 135 bcm, když nepočítáme dosud nespuštění Nord Stream 2.
Spotřeba plynu v EU v posledních letech rostla, jak klesala spotřeba uhlí a částečně klesal podíl na výrobě i jaderných zdrojů. Obecně by se dalo říct, že problémy mají a budou mít všechny z Ruska vedoucí plynovody. V tuto chvíli se z nich stávají, minimálně na nějaký čas, neperspektivní aktiva. Minimálně do doby, než potrvají sankce. Nahrazení plynu ovšem v nebude tak snadné. Jeho podíl na energetickém mixu EU se pohybuje kolem 25 %. Před třiceti lety to ale bylo řádově kolem 10 %, když podíl obnovitelných zdrojů byl řádově 5 % a nyní atakují 20 %. Ztráta a zdražení plynu vytváří obrovský tlak na změnu pravidel ohledně emisí CO2 v Evropě. K tomu může dojít, pokud bude situace velmi špatná v oblasti energetiky. Samozřejmě zůstává problém i to, že Rusko je významným exportérem ropy do EU, ale ta se dá snadněji nahradit z jiných regionů než plyn.
Západní firmy výrazně ztrácejí na hodnotě po vypuknutí války na Ukrajině
Kromě ruských firem, ztratily výrazněji na hodnotě i některé západní firmy. Německá energetická Uniper společnosti ztratila zejména kvůli Nordstream 2 za poslední týden cca 30 % hodnoty. Matka Komerční banky Societe Generalé ztratila asi 26 %.Italská matka české banky UniCredit Bank ztratila 25 % za týden. Matka České spořitelny Erste Group ztratila 24 %.
Dále výrazně ztrácely ING (-24 %), Deutsche Bank (-21 %), Rolls-Royce Holdings (-22 %), Fortum (-21 %), OMV (-21 %) , Intesa Sanpaolo (-20 %), AXA (-12 %), BNP Paribas (-19 %), Continental (- 18 %), Booking Holdings (-18 %), Credit Agricole (-17 %), Renault (-24,5 %), Commerzbank (-25 %), Coca Cola HBC (-19 %), Pirelli (-19 %) nebo největší americká banka JP Morgan (- 10 %).
Opačný příběh zažívají akcie německé zbrojařské firmy Rheinmetall, která je výrobcem kanonů do obrněných vozidel. Její akcie za poslední týden posílily o 63 %. Nebyl to jediný zbrojař, kterému se vedlo dobře. Francouzský Thales posílil o 30 %, italské Leonardo o 27 %, britské BAE systems o 26 %.
Velmi výrazně posílily i akcie dánského předního výrobce větrných turbín Vestas. Ty posílily o 34 %. Vedlo se i výborně i přednímu výrobci solárních panelů First solar, který posílil o 31 %. Dobře si vedla i další společnost věnující se rezidenčním fotovoltaikám Sunrun, která posílila o 35 %.
Významný úspěch zaznamenala americká IT společnost Block, jejíž akcie posílily velmi výrazně už z vysokých čísel na 73 mld. USD, když za týden nabrala na hodnotě 34 %. Jedná se o fintechovou společnost, která posílila v souvislosti s ruskými sankcemi vůči ruskému bankovnímu systému.